Myška drobná - Micromys minutus

autor: Jana Šoltésová
Velmi něžná myška drobná s malinkýma očima je spolu s myšivkou horskou nejmenším hlodavcem v Evropě. Když si porovnáme velkého střevlíka s myškou drobnou zjistíme, že je jen o něco málo větší než on.

Třída: savci - Mammalia
Řád: hlodavci - Rodentia
Čeleď: myšovití - Muridae
Rod: myška - Micromys
Druh: myška drobná - Micromys minutus

Vzhled

Díky svému malému vzrůstu a chápavému ocásku může obratně šplhat po dlouhých a tenkých stéblech trávy a rákosin. Ocásek jí slouží jako opora i jako pomocník při udržování rovnováhy, takže všechny čtyři tlapky může používat ke šplhání. S pomocí svého silného ocásku provádí úplné akrobatické výkony, když při shánění potravy šplhá po stoncích trav. Včetně své malé velikosti (zhruba kolem 5 - 7 cm, řídce ochlupený ocas má taktéž délku cca 5 - 7 cm) se vyznačuje svými jemnými a drobnými ušními boltci, krátkým čenichem a svým zbarvení, u kterého v létě převládají spíše rezavé barvy. V zimě má naopak tmavší barvy někdy i lehounce načervenalý nádech. Bříško razí velmi čistě bílým zbarvením. Dospělí jedinci váží cca od čtyř do dvanácti gramů. Samice mají pouze dva páry mléčných bradavek. Myška drobná je jediným zástupcem svého rodu. Patří ke stejné čeledi jako například myš domácí, myšice křovinná a myšice lesní.

Rozšíření

Myška drobná vyhledává hlavně vlhká stanoviště s hustým porostem rákosí, mokřiny a pomáčené louky, vysokou trávou zarostlé břehy potoků a řek, někdy ji ale nalezneme i v křovinách na okrajích cest a silnic, či v zanedbaných starých zahradách. Zimu přečkává pod slehlým rákosím nebo ve stozích slámy, ale během tuhých zim se uchyluje i do stodol, dřevníků a domů. Samečci se zdržují na území velkém asi 400 m2 , samičkám stačí menší teritorium. V Evropě je výskyt na celém severu mimo Skandinávii, na jihu v oblasti Středozemního moře, v Asii až po severovýchod Sibiře, na Dálném východě v Koreji, Japonsku, na severu Mongolska a Číny.

Způsob života a potrava

Jídelníček myšky drobné je velmi rozmanitý. Žere semena rostli, různé plody, bobule a hmyz, například moly, housenky či kobylky a brouky. Výběr potravy závisí na momentální nabídce, která se liší podle ročních období. V časném předjaří si myšky velmi rády pochutnávají na mladých pupenech stromů a křovin nebo na čerstvých výhoncích rostlin. Předpokládá se sice, že jejich hlavní potravou jsou semena trav a také obilí, ale škody, které takto na úrodě způsobují, jsou vyrovnávány jistou měrou tím, že požírají také různé škůdce, jako například mšice. Medovice, kterou tento drobný hmyz vylučuje, je pro myšky drobné mimořádnou pochoutkou. Svou chuť na sladké uspokojují také nektarem z květů. Aby se dostaly k zrnům v klasech, šplhají tyto myšky vzhůru po stéblech trav či obilí. Opírají se přitom o svůj dlouhý ocásek, který někdy dokonce omotávají kolem stébla a udržují takto rovnováhu na pohybujícím se vratkém stonku.

Hnízdo
Hnízdo myšky drobné je obdivuhodná stavba. Samička si je buduje 30 - 60 cm nad zemí a zavěšuje je mezi stébla travin. Je celé spletené z jemných vláken, která jsou tvořena podélně roztrhanými listy trávy. Tuto složitou kulovitou stavbičku velikosti většího jablka pak vystýlá chmýřím ze semen bodláků nebo rozcupovanými travinami. Hnízdo měří v průměru 8 - 10 cm. Po narození mláďat samička vchod do hnízda po dobu jednoho týdne uzavírá trávou.

Rozmnožování

Myšky drobné se velice snadno rozmnožují a jsou schopné přivést na svět až šest vrhů během jednoho roku, v období od dubna do září. V každém vrhu bývá 3 - 8 mláďat, přičemž početnější bývají většinou vrhy ze srpna a září. Mláďata zůstávají v hnízdě celkem jedenáct dní a velmi rychle dospívají. Matka během tohoto období vychází za potravou, ale v pravidelných intervalech se vrací, aby mláďata nakrmila a očistila. Zároveň požírá jejich výkaly, aby zápachem nepřilákala ke hnízdu nevítané návštěvníky. Už ve stáří dvou dnů se mláďata umí zachytit a lezou po hnízdě sem a tam. O čtyři dny později se začínají sama čistit a v osmi dnech již dobře vidí. V devíti dnech se jim v dásních objevují drobné zoubky a malé myšky začínají přijímat i pevnou potravu. Když jsou mláďata stará deset dní, tvorba mléka u matky ustává, myšky jsou odstaveny a začínají se živit tuhou potravou. V této době jsou schopny poprvé opustit hnízdo a vydat se na průzkum do nejbližšího okolí. V šestnácti dnech svého života jsou již mláďata plně soběstačná a touto dobou je jejich matka zpravidla již opět březí.

Ochrana

Tento druh není sice přímo ohrožen, ale jeho početní stavy jsou stále snižovány kvůli modernímu zemědělskému hospodaření.

Český název Myška drobná
Latinský název Micromys minutus
Pohlavní dospělost ve 45 dnech
Doba březosti 21 dní
Rozšíření v ČR vlhká stanoviště s hustým porostem rákosí, mokřiny, louky atd..
Rozšíření ve světě Evropa mimo Skandinávie, v Asii až po severovýchod Sibiře
Potrava především semena rákosu a obilovin, také hmyz
Způsob života Samotářský, v létě noční aktivita v zimě aktivnější ve dne
Délka života v přírodě až 18 měsíců, ale průměrně pouze 6 měsíců, v zajetí až 5 let
Ochrana Ne

Zdroj:
Kol. Autorů (2000),Encyklopedie zvířat 2000,IMP BV/international Masters Publisher s. r. o., 01 60 20 - 009



autor:
datum vydání:
28. prosince 2006


Diskuze k článku „Myška drobná - Micromys minutus“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!