Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Vrápenec velký - Rhinolophus ferrumequinum

Rozlišujeme asi sedmdesát druhů vrápenců. Velcí a malí vrápenci se od ostatních druhů netopýrů liší způsobem spánku, kdy ovinou křídelní blány kolem svého těla, k němuž rovněž přivinou ocas. Křídla nepřikládají podél těla. Vrápenec velký má, stejně jako ostatní druhy vrápenců, typický blanitý nosní výrůstek složitého tvaru, který vypadá jako podkova a slouží k vydávání ultrazvuků.

Vrápenec velký - klikněte pro zobrazení detailuVrápenec velký
autor: Miloš Anděra
Třída Savci - Mammalia
Řád letouni - Chiroptera
Čeleď vrápencovití - Rhinolophidae
Rod Vrápenec - Rhinolophus
Druh Vrápenec velký - Rhinolophus ferrumequinum

Vzhled

Typické znaky vrápence velkého: Na čenichu má nápadné tříčlenné blanité výrůstky. Prostřední, masitý výrůstek, vypadá jako "podkova". Před nozdrami čenichu je vzpřímené sedlo (sella) s lancetovým kýlem. Nos je nejdůležitějším orgánem echolokace netopýrů i vrápenců. Při letu jím vydává netopýr ultrazvuky. Směr zvuku přitom nemění pohybem hlavy, ale jen částí nozder. Při letu pohybuje vrápenec svýma ušima sem a tam až šedesátkrát za sekundu, a tak zachycuje vydávané ultrazvuky. Vrápenec velký dosahuje hmotnosti 16,5 - 34 g. Délka hlavy s trupem je 5,7 - 7,1 cm. Ocas je dlouhý 3,5 - 4,3 cm. Rozpětí křídel bývá kolem 34 - 40 cm.

Rozšíření

Vrápenci žijí v tropickém a mírném pásmu, v Evropě od Velké Británie po Balkán. Ve střední Evropě žije jen v omezených lokalitách, u nás se vyskytuje hlavně v krasových oblastech Čech a Moravy.

Způsob života a potrava

Vrápenci se živí hmyzem, především pomalu létajícími nočními můrami a velkými brouky, které často chytají přímo na hnojišti. Jako živočich s noční aktivitou opouští svůj úkryt teprve po soumraku, mnohem později než ostatní netopýři. Má svá vytipovaná místa, kde hledá potravu a často poletuje v určitých okruzích. Vrápenci loví potravu jako většina hmyzožravých netopýrů buď přímo do tlamy, nebo pomocí blanitých křídel. Netopýr používá blanitá křídla jako ruky, kterou si hmyz podává do tlamy. Objemnější kořist požírají vrápenci na větvi, menší za letu. Zvláštní tvar nosu, podkova, zřejmě umožňuje oddělovat ultrazvukový signál od pohybu úst, což nebrání současnému přijímání potravy za letu.

Vrápenec velký se vyskytuje v teplejších oblastech v otevřené krajině s řídkým lesem a remízky. Odpočívá v jeskyních a také k zimnímu spánku vyhledává jeskyně a štoly, kde bývá teplota trvale sedm až deset stupňů Celsia. V létě přespává pod střechami stodol, ve věžích kostela nebo v sýpkách. V mírném pásmu svého rozšíření přezimuje vrápenec velký hluboko v jeskyních, které nepromrzají a nichž je dostatečné vlhko. I když v době zimního spánku jim klesá teplota těla i srdeční frekvence, mohou se snadno probudit.

Rozmnožování

Dospělá zvířata se nemnoží každý rok, samičky dospívají teprve ve třech letech života. Jejich početní stavy snadno decimovány, protože jsou velmi citliví na jakékoliv vyrušení. K páření dochází nejčastěji na zimovištích. Březí samičky se shromáždí ve zvláštních, oddělených jeskyních. Samičky jsou tak citlivé, že místo opouštějí s mláďaty hned, jakmile je někdo vyruší. Většinou se stěhují mezi několika podobnými prostorami, mezi nimiž mláďata přenášejí. Dospělé samice, které nezabřezly, a mladé samičky spolu s mladými nedospělými samci jsou odděleni. Dospělí samci navštěvují tato zimoviště, aby vyhledávali samičky připravené k páření. Mláďata se rodí v polovině června až v polovině července. Zpravidla je to pouze jediné mládě, mohou se ale výjimečně narodit i dvojčata. Mláďata jsou při narození slepá. Šplhají po těle matky a sají mléko, častokrát už za několik minut po narození. Asi po dvaceti dvou dnech mohou létat.

Ochrana

I přes přísnou ochranu je tento druh ohrožený vyhubením.

Člověk je zodpovědný za současný stav, kdy vrápenci rychle ubývají a snižují se jejich stavy. Za posledních sto let klesl stav vrápenců o více než devadesát procent. Mezi hlavní příčiny tohoto úbytku patří ničení úkrytů ke spaní, bourání pro ně vhodných budov a stavení. Intenzivní hospodaření v zemědělské výrobě přitom vede ke snižování ploch s trvalým lučním porostem. Jedním z velkých nebezpečí, které ohrožuje naše vrápence, je používání jedů v zemědělství, zejména biocidů, které hubí nejen hmyz, potravu vrápenců, ale také lovce tohoto hmyzu. Proto jsou všichni naši vrápenci zařazeni do kategorie kriticky ohrožených druhů.

Český název Vrápenec velký
Latinský název Rhinolophus ferrumequinum
Pohlavní dospělost Samičky ve 2. - 3. roce, samci ve 2. roce
Doba březosti Asi 75 dnů po době prodloužené březosti
Rozšíření v ČR v krasových oblastech Čech a Moravy
Rozšíření ve světě v Evropě od Velké Británie po Balkán
Potrava můry, brouci
Způsob života přezimuje a spí v koloniích
Délka života v přírodě asi 23 let
Ochrana Ano

Zdroj: Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-032

fotografie: Miloš Anděra - www.naturfoto.cz





Debata k článku 'Vrápenec velký - Rhinolophus ferrumequinum'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Rychlost zvířat
Jak rychle se pohybuje toto zvíře?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 44%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žirafa

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz