Český superlaser má slabiny. Mohou ho potopit

Jakub Novák
16. 5. 2012 7:30
Neohrozitelný výzkumný projekt možná stihne osud Titanicu
Foto: Bogle Flanagan Lawrence Silver Ltd. (BFLS)

Praha - O projektu superlaseru, který má vyrůst v Dolních Břežanech, se dá hovořit v samých superlativech. Jeden z nich ale již neplatí.

Projekt ELI - Beamlines totiž přišel o svoji neohrozitelnost.

Panel odborníků nedávno identifikoval několik problémů, které nejen že by mohly realizaci projektu ohrozit, ale v nejhorším případě vést až k jeho selhání.

Zároveň ale ocenil pokrok, jakého národní realizační tým dosáhl, i politickou podporu, jíž se projektu, řešenému v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, dostává.

Píše se to v materiálu, který má Aktuálně.cz k dispozici.

Kdyby se z nějakého důvodu nepodařilo nalezené problémy vyřešit, vedlo by to k velké mezinárodní ostudě a otřesení naší zatím nejisté a pracně budované pozice na vědecké mapě Evropy.

Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure)

V rámci projektu vzniknou tří laserová centra.

"Beamlines Facility" vznikne v ČR a jeho cílem bude vytvářet sekundární zdroje pro následné využití ve fyzice, medicíně, biologii a materiálových vědách.

"Attoseconds Facility" bude umístěno v Maďarsku a bude se zabývat fyzikou ultrakrátkých (v řádech miliardtiny nanosekundy) optických pulsů.

"Photonuclear Facility" by mělo být vybudováno v Rumunsku. Orientace tohoto zařízení by měla zahrnovat zejména fotonukleární fyziku.

Jejich řízení by mělo fungovat podle modelu konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC). Členy ELI-ERIC tak budou, kromě výše zmíněných zemí, také Německo, Velká Británie, Francie a další.

Přitom právě na ni by nás mohl superlaser pomoci vrátit. Komplex, který má vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy, je součástí takzvané Extreme Light Infrastructure (zkr. ELI, viz infobox), která je zatím jako jediný celoevropsky významný projekt umístěna pouze na území nových členských zemí Evropské unie.

Význam celého projektu dokládá i fakt, že ELI byla zařazena Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury na seznam 48 velkých infrastrukturních projektů s vysokou prioritou pro Evropu.

Právě jeho význam a systém financování, ne nepodobný tomu ve švýcarském CERN, měl projektu zajistit nejen jistotu jeho vybudování, ale také udržitelnosti.

A jaké problémy to superlaser trápí? Ve zkratce řečeno se jedná zřejmě o větší sousto, než na jaké jsme byli připravení.

Jedním z hlavních rizik je čas - realizace tohoto projektu je plánována na 52 měsíců, v této podobě byl návrh předložen Evropské komisi a schválen.

52 měsíců na realizaci. Jinde to trvá i dvakrát déle

Vzhledem k technologické náročnosti některých komponent laseru se tato doba ukazuje být velmi smělou.

Jen pro představu, obdobné projekty ve Velké Británii, Spojených státech nebo Francii čekali na první experimenty třeba i sedm nebo deset let.

Například stavba francouzského "Laser MegaJoule", který má vyrůst v Bordeaux, byla zahájena v roce 2003 a doposud nebyla dokončena.

Kromě pomalé startovací fáze, dlouhého období, které předcházelo rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo neočekávaného zpoždění během hodnotícího procesu Evropské komise nebyl projekt navíc dostatečně vědecky a technologicky připraven.

Řešení? Přesunout projekt

Možným řešením by mohlo být přemostění projektu do dalšího programového období, tak aby byly potřebné prostředky k dispozici i po roce 2015. Případně bude potřeba se připravit na možnost, že toto řešení nebude proveditelné.

Foto: Bogle Flanagan Lawrence Silver Ltd. (BFLS)

Pokud se nepovede rozšířit časové omezení realizace celého projektu, mělo by se přistoupit k omezení rozsahu plánovaných vědeckých aktivit. O tom by však musel rozhodnout až pověřený mezinárodní poradní orgán.

Dalším problematickým bodem, který může celý projekt zbrzdit, je nadměrná administrativa, spojená například se zadáváním veřejných zakázek, účetnictvím, nebo kontrolními mechanismy.

Málo zkušeností

Významnou oblast rizik potom představují personální záležitosti.

Vzhledem k chybějícím zkušenostem s projekty zahrnutými do velké evropské výzkumné infrastruktury ESFRI v Česku chybí i manažeři, kteří by byli schopní tento projekt úspěšně zkoordinovat.

Bude potřeba rozšířit celý realizační tým a posílit jeho celkovou organizaci; jedním z hlavních kroků, které by teď měly následovat, je najmutí zkušeného manažera, který bude mít na starosti dodávky projektu.

Panelisté také doporučují zřízení dozorčí rady projektu, tvořené zahraničními odborníky a zástupci zúčastněných institucí a organizací.

Nové výzvy pro nového ministra

Vyřešení zmíněných problémů tak bude představovat další z nezáviděníhodných úkolů pro nového ministra školství Petra Fialu.

Nový ministr školství Petr Fiala.
Nový ministr školství Petr Fiala. | Foto: Ludvík Hradilek

Ten by měl, podle prozatímních plánů, do konce června představit analýzu možností financování tohoto projektu v dalším programovém období.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by potom podle návrhu vládního usnesení měl v případě zakázek řešených v rámci tohoto projektu (a potažmo i dalších velkých výzkumných projektů) "brát v úvahu časová rizika implementace projektu."

Třeba toho "přivřeného oka" nikdo nezneužije.

 

Právě se děje

Další zprávy