Luhačovice - Pětasedmdesát rostlinných druhů na dvou metrech čtverečních, nebo také 110 druhů na dvaceti metrech čtverečních.
Louky v Bílých Karpatech, které bývají nazývány rovněž jako bělokarpatské orchidejové louky, patří k nejrozsáhlejším a druhově nejbohatším porostům ve střední Evropě.
Do letního seriálu Aktuálně.cz Přírodní skvosty Česka ji z pětice oslovených odborníků vybrali s výjimkou ministra životního prostředí Tomáše Chalupy všichni.
Krajina jako africká savana
"Je to jeden z dokladů, že člověk uměl využívat krajinu ke svému užitku a zároveň vytvořit kulturně-přírodní podmínky s neobyčejnou rozmanitostí rostlinných i živočišných společenstev. Ze vzdálenějších pohledu není místní krajina nepodobná africké savaně," řekl Aktuálně.cz František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.
"Bělokarpatské květnaté louky patří k nejcennějším územím s nejvyšší rozmanitostí a největším množstvím vstavačovitých rostlin ve střední Evropě," konstatuje profesor ekologie Pavel Kindlmann.
Jsou územím, které může sloužit jako model pro koexistenci zájmů ochrany přírody s takovým hospodářským využitím území, které respektuje přírodní podmínky a ekologickou únosnost území," dodal.
Desítky ohrožených druhů
Podle Ivany Jongepierové, botaničky Chránění krajinné oblasti Bílé Karpaty bylo v travních společenstvech zjištěno více než 800 druhů rostlin. Mezi nimi je i 27 kriticky ohrožených, 34 silně ohrožených a 32 ohrožených.
"Několik druhů se v České republice vyskytuje pouze zde, například všivec statný, hrachor panonský pravý nebo rozrazil latnatý širolistý," uvedla Jongepierová.
Na vzácné louky s ostrou kosou
Aby vzácné květiny nezahynuly, je zapotřebí orchidejové louky pravidelně kosit a seno shrabávat. První dobrovolníci dorazili do Bílých Karpat v polovině 80. let minulého století.
"První snahy mnoha dobrovolníků přešly během let do současného systému údržby, do kterého správa chráněné oblasti prioritně zapojuje vlastníky a uživatele pozemků. Jsou mezi nimi i některé nevládní organizace," uvedla Jongepierová. Každoročně to vyjde na 8 až 10 milionů korun.
Ještě před několika lety se v Bílých Karpatech v červenci po odkvětu pokosila celá rozsáhlá oblast. Jenže to nedělalo dobře ostatním druhům, především hmyzu.
Proto se přešlo na takzvanou mozaikovitou seč, kdy se místo rozdělí na několik segmentů, které se následně kosí v různých termínech od konce května do konce září.
Správa CHKO Bílé Karpaty zároveň louky obnovuje, čemuž od konce 90. let používá regionální travinobylinnou směs. Dosud bylo zatravněno bezmála 500 hektarů pozemků.
