Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Zveřejnili jsme program Dnů otevřených dveří 17. a 18. května 2024
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá.
Poškytávání ve vzdálené galaxii upozorňuje astronomy na nové chování černých děr
Nová analýza odhalila menší černou díru, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry v centru vzdálené galaxie. Zdá se tak, že v srdci vzdálené galaxie dostala supermasivní černá díra škytavku. Astronomové z Massachusettského technologického institutu v USA (Massachusetts Institute of Technology, MIT), Itálie, České republiky a dalších zemí zjistili, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu galaxie vzdálené asi 800 milionů světelných let, náhle vzplanula a po dobu přibližně 4 měsíců každých 8,5 dne vypouštěla chuchvalce plynu, než se opět ustálila do normálního, klidného stavu.
Střídání času zdá se už není téma. A přitom důvody k řešení trvají.
Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.
Na čem pracujeme: Modrý podtrpaslík v dvojhvězdě s ultrakrátkou oběžnou dobou
Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.
Po rozmanitých aplikacích gravitačních aspektů na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přicházíme s podobnou analýzou pro Mars. Velmi neobvyklý je test možného výskytu uhlovodíků pomocí parametrů globálního gravitačního pole - takový postup má pro Mars světovou premiéru. Více o práci týmu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem v právě vyšlém čísle Československého časopisu pro fyziku.
Jarní rovnodennost letos nastane 20. března ve 4:06, začne tak astronomické jaro. V březnu také začne platit letní čas, přesněji středoevropský letní čas (SELČ) - v neděli 30. března si ve 2 hodiny středoevropského času posuneme časomíry na 3 hodiny.
Český úspěch v získání unikátních dat rentgenových misí NASA pomůže odhalit tajemství černých děr
Černé díry představují příležitost, jak zkoumat fyziku v extrémně silném gravitačním poli. Hmota nabalující se na černé díry se před svým dopadem zahřívá na velmi vysoké teploty a vyzařuje intenzivní rentgenové záření. Kosmické sondy schopné zaznamenat takové záření objevily vloni v srpnu nový objekt s názvem Swift J1727.8-1613. Jen několik málo dnů od objevu se tento objekt zjasnil natolik, že se stal nejjasnějším pozorovaným zdrojem rentgenového záření a potvrdilo se, že se jedná o černou díru pohlcující hmotu z blízké hvězdy.
Přípravy mise Evropské kosmické agentury – let dvou družic ve formaci Proba-3
V tomto roce nás čeká start dvou družic, které budou společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. Jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici (a vytvoří tak speciální dalekohled).
Zájemce o gravitační vlny zveme na setkání czechLISA konsorcia, které zašťiťuje přípravu velké vesmírné observatoře na pozorování gravitačních vln LISA. Setkání bude tentokráte výjimečné tím, že přivítáme jako vzácného hosta Guido Müllera (ředitele Max Planck Institute for Gravitational Physics).
Na čem pracujeme: Nečekaná meteorická sprška nad Skandinávií 30. října 2022
Když 30. října 2022 nad Baltským mořem a jižní Skandinávií prozářil oblohu jasný bolid, neunikl pozornosti hned několika automatických kamer, včetně jedné z České republiky. Tento bolid však během několika sekund následovalo hned jednadvacet dalších slabších meteorů s podobným radiantem. Zjevně šlo o klastr meteorů, tedy geneticky spojených těles, která se od sebe oddělila krátce před vstupem do zemské atmosféry.
Na čem pracujeme: LAMOST J040901.83+329355.6 – Wolfova-Rayetova hvězda, která není Wolfovou-Rayetovou hvězdou
Mezi hvězdami je hned několik typů, které zcela přirozeně představují nádech exotiky. Mezi ně patří zcela bez pochyb i Wolfovy-Rayetovy hvězdy, vyvinuté hmotné hvězdy, které přišly o své vodíkové obálky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU společně se svými kolegy ukazuje, že mnohem tuctovější hvězdy se mohou za Wolfovy-Rayetovy maskovat. A některé velmi úspěšně.
Na čem pracujeme: Magnetické pole v penumbře sluneční skvrny a pohyb penumbrálních zrn
Pozorování slunečních skvrn s vysokým rozlišením odhalují přítomnost velmi jemných struktur, z nichž některé se nacházejí na samotné hranici pozorovatelnosti. Již delší dobu je známa přítomnost tzv. penumbrálních zrn, jasných struktur v penumbře skvrn, jejichž zdánlivý pohyb není stále uspokojivě vysvětlen. Michal Sobotka ze Slunečního oddělení ASU vedl studii, která statisticky ověřovala hypotézu tento zdánlivý pohyb vysvětlující.
Evropská jižní observatoř – seriál přednášek 22.–24. 2. 2024 v Brně
Největší observatoře, mikrovlnný vesmír, exoplanety, krásy oblohy a budoucnost astronomie. A ti nejlepší přednášející, kteří k tomu mají opravdu co říct.
Na základě našich výpočtů byly v Německu nalezeny vzácné meteority z planetky 2024 BX1
Podíl astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR na vysvětlení tohoto vzácného případu je především v pozorování tohoto velmi výjimečného typu tělesa ještě před jeho srážkou, jehož podstata se ukázala ovšem až po jeho vlétnutí do atmosféry ze světla, které jsme zachytili našimi přístroji, a byla poté potvrzena nalezením meteoritů v oblasti, kterou jsme přesně určili.
Jsou to obrovské katastrofické události, výsledné gravitační vlny v časoprostoru jsou ale nesmírně jemné... Proto všichni tak vzhlížíme k budoucí misi Evropské kosmické agentury LISA. Že se čeští vědci budou podílet na stavbě této nejdražší evropské kosmické sondy, jsme tu už psali. Teď se můžete podívat na výbornou reportáž České televize v pořadu Věda24.
Záznam panelové diskuze v rámci konference Příští zastávka: Vesmír
Minimálně jeden let českého astronauta na Mezinárodní vesmírné stanici, plně funkční Česká vesmírná agentura a schopnosti evropského tahouna v oblasti kosmických aktivit. Tím vším se má Česká republika chlubit už v roce 2030.
říká vedoucí Evropské bolidové sítě Dr. Pavel Spurný a má pravdu, ročně Evropská bolidová síť zachytí více jak 1 100 bolidů. Navíc … oblohu nad námi máme neustále pod kontrolou. A to i v případě zatažené oblohy, protože naše citlivé přístroje dokáží detekovat bolid i skrze oblačnost. A ještě jedna důležitá věc: ne z každého pádu dojde k dopadu meteoritů na zemský povrch, dokonce v drtivé většině případů těleso shoří v atmosféře. Tohle je případ tak „napůl“ – meteority pravděpodobně na zemský povrch dopadly, ale velmi malé a ve velké rozloze.
Na misi ESA LISA se podílí i Astronomický ústav AV ČR - tisková zpráva
Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií. Vypuštění tří satelitů mise LISA se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6.
Máme radost, že nyní můžeme doplnit zprávu o zdokumentovaném nedávném pádu malého tělesa, které bylo objeveno ještě před jeho vstupem do atmosféry Země. Meteority se podle našich výpočtů skutečně našly. A ne ledajaké.
Mise Evropské kosmické agentury LISA k detekci gravitačních vln byla přijata – Češi se na ní podílejí
Zveme vás na mimořádnou tiskovou konferenci, která proběhne na závěr setkání řešitelského týmu programu Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo. V pondělí 29. ledna ve 14:00 v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR, Boční II 1401, Praha 4, Spořilov.
Modelování geomagnetických indukovaných proudů v rozvodné síti ČEPS, a.s.
Docent Michal Švanda ze Slunečního oddělení se zabývá nejen helioseismologií, ale také vlivem sluneční činnosti na Zemi, speciálně pak narušováním rozvodných elektrických sítí. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vedl diplomovou práci na téma Modelování geomagnetických indukovaných proudů v rozvodné síti ČEPS, a.s. (autorka Ing. Anna Smičková). Práce byla obhájena v roce 2022 a v loňském roce byla nominována do studentské části soutěže Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku. A byla oceněna Cenou děkana FEL ČVUT. Máme radost a gratulujeme!
Na čem pracujeme: První změření rotace černé díry novou metodou rentgenové polarimetrie
Analýza polarizace rentgenového záření je užitečným nástrojem, jak upřesnit některé fundamentální parametry extrémních astrofyzikálních objektů, jako např. černých děr obklopených akrečními disky. Toto diagnostické okno se otevřelo teprve nedávno a odborníci tak v současnosti sbírají cenné zkušenosti. Historicky první využití rentgenové polarizace ke změření rotace černé díry prezentovali i odborníci z ASU v mezinárodní spolupráci v nedávno publikovaném článku v časopise Astrophysical Journal.
Zveřejnili jsme program Dnů otevřených dveří 17. a 18. května 2024
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá.
Poškytávání ve vzdálené galaxii upozorňuje astronomy na nové chování černých děr
Nová analýza odhalila menší černou díru, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry v centru vzdálené galaxie. Zdá se tak, že v srdci vzdálené galaxie dostala supermasivní černá díra škytavku. Astronomové z Massachusettského technologického institutu v USA (Massachusetts Institute of Technology, MIT), Itálie, České republiky a dalších zemí zjistili, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu galaxie vzdálené asi 800 milionů světelných let, náhle vzplanula a po dobu přibližně 4 měsíců každých 8,5 dne vypouštěla chuchvalce plynu, než se opět ustálila do normálního, klidného stavu.
Střídání času zdá se už není téma. A přitom důvody k řešení trvají.
Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.
Na čem pracujeme: Modrý podtrpaslík v dvojhvězdě s ultrakrátkou oběžnou dobou
Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.
Po rozmanitých aplikacích gravitačních aspektů na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přicházíme s podobnou analýzou pro Mars. Velmi neobvyklý je test možného výskytu uhlovodíků pomocí parametrů globálního gravitačního pole - takový postup má pro Mars světovou premiéru. Více o práci týmu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem v právě vyšlém čísle Československého časopisu pro fyziku.
