Oriolus oriolus oriolus - severozápadní Afrika, Evropa, západní Sibiř.
Oriolus oriolus kundoo - střední a jižní Asie.

Délka: 22-25 cm.
Hmotnost: 50-85 g.

Samec má svítivě žlutý vrch hlavy a černou uzdičku. Rýdovací pera jsou černá se žlutým koncovým lemem. Křídlo černé, ruční letky s bílými vnějšími lemy. Svrchní křídelní krovky žluté, u kořene černé. Zbytek těla žlutý. Samice má vrch těla olivově zelený, kostřec a svrchní krovky ocasní žlutavé, spodina těla šedá s podélnými šedočernými čárkami. Na bocích žlutý nádech, spodní ocasní krovky žluté. Letky tmavě olivově hnědé. Mláďata mají vrch těla světle zelený, pera mají světle žluté špice. Spodina těla je téměř bílá s černavými čárkami.

Obývá listnaté lesy, zahrady, parky, remízky a porosty kolem vod. Méně často se vyskytuje i v lesích smíšených, jehličnatým se vyhýbá. Přílet ze zimovišť probíhá od poloviny dubna do poloviny května, zpět se vrací od srpna do poloviny září, později se objevují vzácně jednotliví ptáci.
Hnízdí jednou do roka. Hnízdo je umístěno ve vodorovných vidlicích slabších větví dál od kmene. Okraje hnízda jsou zapleteny do větví a hnízdo mezi nimi visí. Od konce května do června snáší 3-5 vajec, sedí zpravidla pouze samice 14-17 dní, dalších 14-15 dní jsou mláďata krmena oběma rodiči na hnízdě a dál i po vylétnutí. Rodinky spolu zůstávají až do odletu do zimoviště. Pohlavně dospívají v prvním roce života, nejvyšší věk je téměř 15 let.
Živí se potravou jak živočišnou, tak rostlinnou. Ze živočichů je to hlavně hmyz, dále pavouci a měkkýši, z rostlin požírá různé dužnaté plody (třešeň, vinná réva, střemcha apod.).

Vyskytuje se od severozápadu Afriky přes Evropu (severní hranice rozšíření probíhá severním Dánskem, jižním Švédskem a jihovýchodním Finskem), dál na východ areál pokračuje po jihozápadní Sibiř a Indii. Přísně tažný druh, zimuje v Africe na jih od rovníku. Celoevropské populace jsou stabilní, čítají přes 3,4 milionu párů.
U nás hnízdí pravidelně, i když ne příliš hojně. Preferuje nížiny, hnízdí do výšek kolem 500-600 m.n.m., pozorována bývá i v horách, ale chybí doklad o hnízdění. Od 80. let minulého století u nás dochází k mírnému nárůstu početnosti, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 8-16 tisíc párů.

V Červeném seznamu ČR je v kategorii LC - málo dotčený druh.