Praha – Nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková podporuje prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Prohlásila to ve čtvrtečním vydání Hospodářských novin. Vitásková se rovněž domnívá, že je potřeba zavést přísnější pravidla pro „zelené elektrárny“, zejména pak pro zdroje na biomasu a bioplyn. Zároveň uvedla, že se domnívá, že by měl být zaveden důslednější dohled nad tím, jak teplárny stanoví ceny tepla.
Šéfka ERÚ Vitásková: Je třeba prolomit limity těžby
Šéfka ERÚ má v úmyslu se zabývat především problematikou obnovitelných zdrojů energie. Vitásková se domnívá, že rozsah, v jakém se umožnil rozvoj fotovoltaiky, bude mít dopad na občany a firmy po dobu následujících desetiletí a daňoví poplatníci za to zaplatí kolem dvou set miliard korun. Předsedkyně ERÚ považuje za důležité diskutovat, zda je tato podpora přípustná. Zároveň zdůraznila, že je důležitý i dopad dotací obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková: „Budou-li prolomeny limity na uhlí, bude teplo z uhlí pro zákazníka nejlevnější, to je jasné. Já jsem pro prolomení limitů, získáme tím energetický zdroj levnější než plyn i obnovitelné zdroje.“
O prolomení limitů se vedou dlouhá léta spory. Nesouhlasí ekologové a obce, které by těžbě musely ustoupit. „Není sebemenší důvod se obávat o to, že by uhlí do tepláren nebylo,“ tvrdí místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt a souhlasí s ním i starosta Litvínova Milan Šťovíček. „Já si myslím, že uhlí je v této republice dost. Nevím, proč by se jinak vyváželo,“ upozorňuje.
Vitásková se přihlásila i k podpoře jaderné energie. Podle jejích slov není ještě diskuse o jádru uzavřená. Předpokládá, že i jádro bude v Česku podporováno a dostaví se dva nové bloky jaderné elektrárny Temelín, nehledě na diskusi, která se o budoucnosti jádra nyní v Evropě vede.
Prolomení hnědouhelných limitů (zdroj: ČT24)
Alena Vitásková působí ve funkci od pondělí, kdy v křesle předsedy ERÚ nahradila po desetiletém působení Josefa Fiřta. V minulosti zastávala mimo jiné funkci generální ředitelky společnosti RWE Transgas, seděla v dozorčí radě Pražské teplárenské a pracovala i pro ruský Gazprom. Její jmenování do čela ERÚ však kritizovali někteří zástupci energetického sektoru, opoziční ČSSD i ekologické Hnutí Duha. Podle tohoto občanského sdružení by měl ERÚ šéfovat nezávislý expert, nikoliv člověk spojený s některou z velkých energetických firem.
ERÚ má na starosti částečnou regulaci cen elektřiny a plynu, ceny tepla jsou pak plně pod jeho kontrolou. Pod agendu úřadu spadá i určování výše dotací pro obnovitelné zdroje energií. Měl by hlídat, jak v energetice funguje soutěž, či zda firmy nepoškozují zákazníky. Podílí se rovněž na legislativním procesu při přípravě zákonů. Rozhodování úřadu má přímý dopad na zisky energetických společností včetně největších hráčů, jakými jsou ČEZ, Energetický a průmyslový holding (EPH) či nadnárodní koncerny typu RWE Transgas a E.ON.