MPO: Evropa se kvůli německému odklonu od jádra žene do průšvihu

Dokud odmítalo jádro malé Rakousko, nikoho to příliš nevzrušovalo. Německo je ale natolik výrazným hráčem, že změny cen vyvolané odklonem od jádra na zdejší burze mohou změnit cenu elektřiny po celé Evropě. Alespoň to tvrdí řada odborníků včetně náměstka ministra průmyslu a obchodu (MPO) Tomáše Hünera.

„Taková soustava nemůže fungovat,“ kritizoval náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, jenž řídí sekci energetiky, strategii odmítající jádro. Tristní prý je neschopnost techniků, mezi které se sám počítá, a ekonomů včas varovat, že se celá Evropa řítí do potíží.

V důsledku odchodu od jádra prý cena elektřiny v Německu vzroste o 20 až 30 procent. Němci si ale podle průzkumů radši připlatí, než aby brali energii z jádra.

Německo jako jeden z lídrů evropské energetiky prosazuje obnovitelné zdroje (OZE) a v Bruselu se podle Hünera už roky hovoří o tom, jak dostat na trh pár procent energie z OZE. Naopak se ale neřeší jádro, ze kterého se stále vyrábí více než polovina energie. Evropa se proto žene do průšvihu a je prý smutné, že se musí čekat na kolaps, který prostě přijde. A vyřešení tohoto průšvihu bude podle Hünera drahé.

„Nejsme a nikdy nebudeme lídry evropské energetiky a nechci, aby to znělo alibisticky, ale my jsme měli jen malou šanci ovlivnit to dění,“ posteskl si Hüner k otázce evropské legislativy, která je vůči jádru nepříznivá a výrazně ovlivňuje i českou energetiku.

Bez jádra, ale s plynem

Součástí německé strategie je také předpoklad, že Německo do roku 2020 dokáže snížit spotřebu energie o 22 TWh ročně. Zatímco v roce 2008 byla spotřeba energie v zemi 617 TWh, za devět let by to mělo být 595 TWh.

Německo chce také více využívat zemní plyn. Počítá s 11% podílem mezi zdroji energie v roce 2020. Objevují se spekulace, jestli vyšší spotřeba plynu nemůže ohrozit plán Německa na snižování emisí CO2.

Další spekulací je, jestli bude plynu dost. Pokud by se nahradil výkon všech jaderných elektráren v Německu plynem, zvýšila by se jeho spotřeba podle Vladimíra Štěpána ze společnosti DEA o 30 miliard m3. Přitom plynovod Nord Stream má kapacitu 55 miliard. Nedostatek tedy prý rozhodně nehrozí.

Štěpán si myslí, že vyšší podíl plynu v Německu může pomoci rozvoji tohoto odvětví v ČR. Zatímco Německo vynaloží stovky miliard na výstavbu plynovodů a zvýší podíl plynu, ČR, která nedá ani korunu, zavírá kompresní stanice a chce snižovat podíl plynu, protože je to „strašně nebezpečné“. To je podle Štěpána zbytečné – 15 z 27 států EU má daleko horší podmínky ohledně bezpečnosti plynárenského systému než my.

Podíl plynu prý ukazuje na vyspělost státu ve vztahu k životnímu prostředí. Pokud se totiž nahradí uhlí plynem, zlepší se ovzduší, protože emise jemného polétavého prachu klesnou na nulu. „Uhlí ani jádro nejsou levné zdroje, levné jsou jen plyn a vítr“, myslí si Štěpán.

Likvidace: 30x dražší než stavba!

Jaderná energie je v ČR od roku 1955 a podle generálního ředitele Ǔstavu jaderného výzkumu v Řeži Aleše Johna bude minimálně 100 až 150 let potřeba udržovat vybudovanou infrastrukturu. A otázkou je, kdo jednou zaplatí likvidaci jaderných elektráren.

Po havárii v Černobylu vyšla „pouhá“ dokompletace Dukovan v letech 1988 až 2005 na 15 miliard korun. A Vladimír Štěpán prohlásil, že náklady na likvidaci jaderné elektrárny jsou třicetkrát vyšší než výstavba nové. Proto Němci říkají, že nejsou tak bohatí, aby mohli pěstovat jadernou energetiku. Případná havárie jaderné elektrárny v ČR by vyšla na několikanásobek státního rozpočtu.

Přes dobrou akceptaci jádra se u nás daří obnovitelným zdrojům. Podle člena představenstva České energetické přenosové soustavy Miroslava Vrby byla za loňský rok ČR na druhém místě ve světě z pohledu instalovaného výkonu ve fotovoltaice na hlavu. První bylo Německo s 212 W, u nás to bylo 186, až až daleko skončily „země, kde to má trochu smysl“. Ve Španělsku bylo instalováno 83 W.

---

reklama

---