Draní peří

V Sebranicích se dralo peří jako za starých dob

Husy se dříve na vesnicích chovaly téměř v každém hospodářství. Tradičně po vánocích do velikonoc se na vesnicích dralo peří. Za dlouhých zimních večerů se scházely ženy na střídačku u každé ze sousedek tak dlouho, dokud nesedraly peří, které podškubaly ze svých hus.

Dnes už má husy v Sebranicích málokdo, a když už je má, tak už se nějakým peřím vůbec nezabývá. Výjimkou je jedna hospodyně, ke které si sousedky chodí vyprosit peří na peroutky. Zde vznikl nápad sejít se jako za starých časů a sedrat peří, které má z letošních hus, a zavzpomínat na staré časy.

Jako zázemí poskytla rodina Kmoškova prostor bývalé prodejny “U Zlámalů“, který opravila a přizpůsobila právě pro taková setkávání. Po dva večery se sešlo na dvě desítky sousedek u rozpálených kamen a stolů plných peří. Při hovoru jsem zjišťovala, jak si draní peří každá hospodyně pamatuje a co všechno bylo spojené s chovem hus. Těchto několik řádků by mělo připomenout práci draček v Sebranicích a okolí. Odborně je draní ruční oškubávání praporů z ostnů z očištěného husího nebo kachního peří. Peří na draní musí být pořádně suché, aby šlo dobře drát. Po hrstích se vyndává na stůl před dračky a ty derou a derou. Do ruky se vezmou hrst peří a ručně otrhávají peří na samotnou pápěrku. Sedrané peří podstrkují pod odklopené mísy, aby se nesmíchalo s nesedraným. Pápěrky se házejí na zem pod sebe. Draní peří je docela pěkná dřina, neboť pro informaci z jedné husy je maximálně 500g hrubého peří po jednom podškubání. Na jeden opravdu poctivý polštář je potřeba 2 kg sedraného peří, na pořádnou peřinu musíte mít připraveno 4-5 kg čistého peří. A že taková výbava na spaní z husího peří je opravdu velmi cenná svědčí fakt, že ruce 20 žen se nezastavily téměř 3 hodiny a sedraly 40 dkg peří .

Husy se oškubávaly zpravidla 4x . První bylo „ hubené peří“, to se škubalo jen vrchní peří, na huse se nechával chmorek. Při dalších podšklubáních se nejdříve oškubalo peří a potom chmorek. Každý druh se uchovával zvlášť, protože chmorek se nedere. Počtvrté se oškubávala zabitá husa. Před podškubáním se zaháněly husy do rybníka nebo potoka, aby měly čisté peří. Podškubávat se musely za sucha. Oškubané peří se nechávalo zaschnout. Poté se ukládalo do nových papírových pytlů nebo přímo do sypku. Kdy se má husa podškubat se poznalo podle toho, že peří bylo zralé a husy ho trousily, po zkušebním vytržení nesměly být krvavé brky. Pod křídly se nechávalo dlouhé peří, aby husy netahaly kosinky (křídla) po zemi. Zvláštním způsobem bylo oškubávání peří na břiše zabité husy. Břicho se pokrylo vlhkou utěrkou a přežehlilo horkou žehličkou. Peří se odpařilo a šlo pěkně vytrhávat.

Z různě velikého peří se dělají rozličné věci pro radost a užitek. Z dlouhého peří se dělaly peroutky na maštění plechů nebo také kartáče na česání krav. Pápěrkami se vycpala poduška, která mohla sloužit jako podložka pod polštář nebo lehátko pro kočky. Ze stejně velkých pírek se dělaly květy do vázy. Dalším zdobným výrobkem bylo peří napíchané do kaštanu nebo bramboru. Podle fantazie tak vznikala zvířátka - slepičky nebo kohoutci. Z barevně kombinovaného peří vznikaly ozdoby na šaty.

Slušelo se dračkám podat něco k jídlu. Záleželo na hospodyni, co dobrého měla, ale také se dračky spokojily s chlebem s husím sádlem nebo chlebem se sádlem a cibulí. Pila se káva z melty, čaj. Dračky se zdržely do pozdních nočních hodin. Drát chodily starší ženy v důchodu. S ženami chodili mužští, kteří nedrali, ale hráli karty. Pak si ženu odvedli domů. Později v 60. letech 20. století se peří dávalo drát někomu domů na výdělek.

Peří se dává do ušitého kvalitního sypku. Jako povlečení byl dříve používán kanafas a damašek. Nepoužívané peřiny se zastlávají na klidné tmavé suché místo do postele. Při pěkném, ale ne vlhkém počasí, se peřiny snášejí několikrát do roka navenek vyvětrat na bidlo. Po chvíli se musí obrátit. Peřinám prospívá, když se nechají vymrznout na zimním sluníčku.

Jedná se o autorský text. Při jeho použití použijte referenční odkaz na tento web.
Autor: Spolek archaických nadšenců, o.s.