https://www.priroda.cz/ PŘÍRODA.cz - magazín o přírodě, ekologii a životním prostředí cs (c) 2026 PŘÍRODA.cz info@priroda.cz (PŘÍRODA.cz) https://www.priroda.cz/clanek/jak-drobne-houby-strileji-spory-s-pretizenim-radove-vyssim-nez-pri-startu-vesmirne-rakety/ Na obyčejné české louce, přímo na trusu skotu, koní nebo lesní zvěře, žije mikroskopický organismus jménem měchomršť krystalický (Pilobolus crystallinus). Tato drobná houba vyvinula neuvěřitelný systém, kterým dokáže odpálit své potomstvo s přetížením dosahujícím až 20 000 G. Tedy s mnohonásobně vyšším, než jaké zažívá kosmonaut při startu rakety nebo pilot stíhačky. Wed, 14 Oct 26 10:26:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-se-stovky-slunecek-srocuji-na-vasich-oknech-smest-se-je-nepokousejte/ S příchodem teplých a slunečných říjnových dnů lze na mnoha místech pozorovat nálety slunéček. Jde o přesně načasovanou přípravu na nadcházející zimní období, kdy si berušky hledají to nejlepší místo pro přežití. Proč se jedná většinou o invazní slunéčka východní? Jak se jich zbavit? Proč se jich najednou objeví tolik? Kde zimují naše původní slunéčka? Tue, 13 Oct 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-plodnice-lisky-nebyva-vubec-cerviva-a-proc-vydrzi-tak-dlouho/ Pro většinu českých houbařů představuje nález lišky obecné (Cantharellus cibarius) ryzí radost. Zatímco vedle stojící hřib bývá často skrz na skrz prožraný larvami, lišky zůstávají pevné, čisté a nedotčené. Tento úkaz je výsledkem propracované chemické a mechanické obrany, díky níž patří liška k rekordmanům délky života plodnice. Mon, 12 Oct 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-lide-hlasuji-pro-obnovu-nebo-rozsireni-vte-a-u-nove-vystavby-je-to-ve-2-3-pripadu-problem/ Bydlíte v jedné z obcí, kde se bude v pátek a v sobotu, nebo v blízké budoucnosti, konat referendum o VTE? Pojďme se podívat, co zásadně ovlivňuje výsledky hlasování v obcích. Možná vám to pomůže získat jiný vhled na tuto problematiku. Thu, 08 Oct 26 11:53:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/co-delaji-ceske-masozravky-kdyz-na-podzim-mizi-hmyz/ Provoz masožravých pastí je pro rostlinu biochemicky nesmírně drahý. Tvorba lepkavého slizu rosnatek, produkce trávicích enzymů nebo aktivní pumpování vody z podtlakových měchýřků bublinatek vyžaduje stálý přísun energie a vody. V sezóně se tato investice bohatě vrací v podobě uloveného hmyzu. Jakmile však podzimní chlad utlumí aktivitu hmyzu i vodního planktonu, masožravky nemají co lovit. Jak to dělají, aby nezahynuly? Thu, 08 Oct 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/tetrivkovi-v-krkonosich-konecne-svitla-nadeje-vyhrano-vsak-zdaleka-nema/ Ačkoliv v minulosti obýval téměř celou naši krajinu, dnes balancuje na hraně přežití. Podle aktuální tiskové zprávy Správy KRNAP však přichází naděje. Krkonošská populace se po letech výrazného poklesu stabilizovala na 53 tokajících kohoutcích. Co je problém a co je naopak nadějí? Jakou roli hrály kyselé deště a následné holiny na Krkonoších a Jizerkách a jejich současné zarůstání? Wed, 07 Oct 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-mohou-seda-kotata-vystavit-stopku-robotickym-taxi-tesla-cybercab/ Mám rád elektrická auta a uznávám, jaký podíl na jejich dnešním rozvoji mají Tesla i Elon Musk. Nikomu ani neupírám touhu sedět v autě bez volantu a nechat se vozit křemíkovým šoférem. Přesto beru snahy o autonomní řízení vozů Tesla s kapkou skepticismu. A realita mi v tom aktuálně dává trošku za pravdu. Tue, 06 Oct 26 10:40:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/neobycejny-pribeh-sidlatky-hnede-jedna-ze-dvou-ceskych-vazek-prezivajici-zimu-jako-dospelec/ Když rybníky zahalí ranní mlhy a teploty klesají k nule, většina hmyzích druhů postupně mizí. Nad hladinami rybníků dožívají poslední dospělé vážky, jejichž druhy přežívají jako nymfy ukryté v bahně nebo odolná vajíčka v pletivech vodních rostlin. V české přírodě existují dvě výjimka: šídlatka hnědá a kroužkovaná. Tyhle dvě nenápadné vážky přežívají mrazy a sněhové závěje jako dospělci na stéblech suchých rostlin nebo kůře. Tue, 06 Oct 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/maji-dotace-pouze-oze-aneb-co-platime-fosilnimu-prumyslu/ V debatách o české i evropské energetice se často objevuje argument, že obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou ve skutečnosti drahé a životaschopné pouze díky masivním státním dotacím. Pohled na celkový obraz financování energetiky však ukazuje, že toto tvrzení stojí na velmi selektivním vnímání reality. Podpora větrných či solárních elektráren je viditelná a politicky diskutovaná. I uhelný sektor po desetiletí požíval a stále požívá obrovské, často skryté formy státní podpory. Pokud se tedy bavíme o reálných nákladech na energetiku, je nutné měřit stejným metrem a podívat se i na to, jak masivně byla (a jsou) dotována ze společné kapsy daňových poplatníků fosilní paliva. Zejména tedy uhlí. Mon, 05 Oct 26 09:24:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/film-jako-zpusob-jak-ohrozit-nejen-divokou-prirodu/ Když se na filmovém plátně nebo televizní obrazovce objeví roztomilý, majestátní či neobvyklý zvířecí hrdina (třeba lemur, sovice sněžná, rybky, dalmatini, severská plemena psů, vlci, želvy), diváci obvykle tají dech. Moderní kultura dokáže v lidech probudit obrovskou vlnu obdivu a lásky k přírodě. Má to však háček. Zábavní průmysl totiž často tvoří fikci, aniž by divákům ukázal realitu. Výsledkem pak bývá masová nákupní horečka. Poptávka po nejen exotických mazlíčcích a bezohledný odchyt zvířat z volné přírody pro řadu druhů znamená přímé ohrožení. Film sice může vzbudit zájem o živý svět, ale pokud je postavený na nepochopení zvířecích potřeb, může se láska k přírodě velmi rychle proměnit v její likvidaci. Pojďme se kouknout na pár příkladů. Fri, 02 Oct 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/krvava-louze-na-plachte-toxicky-spad-nebo-strategie-preziti-mikroorganismu/ Pohled na plachtu na zahradním bazénu nebo i jinde na zahradě, na níž se po dešti vytvořila kaluž zářivě červené barvy, v mnoha lidech vyvolá obavy. Na sociálních sítích se pod podobnými fotografiemi okamžitě strhávají diskuze plné obav z nebezpečných chemikálií ve vzduchu, který se na zem dostává s děšťěm. Co se ale na plachtách, stěnách bazénu nebo i koupelnovém závěsu odehrává? Thu, 01 Oct 26 10:37:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/jak-resi-ubytek-snehu-zvirata-s-bilou-zimni-srsti-a-perim/ Jak si asi každý z nás dokáže představit, podzimní pelichání a línání je evolučním nástrojem přežití, který zvířatům umožňuje splynout s proměňující se krajinou a odolat mrazům. Co přeměnu srsti spouští? Jak jsou na tom druhy s bílou zimní srstí v dnešní době globálního oteplování a mizející sněhové pokrývky? Thu, 24 Sep 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/parozi-aneb-kost-ktera-zpusobi-docasnou-osteoporozu/ Paroh je kost, která u dospělého jelena váží několik kilogramů. Celé paroží i přes deset. Dokáže růst rychlostí až 2,5 cm za den díky vápníku v jiných kostech. Pojďme se podívat na zásadní rozdíl mezi rohy a parohy. Na to, jak to vlastně v těle jelení zvěře funguje, aby jim mohly vyrůst nové parohy. Proč je vlastně shazují? Wed, 23 Sep 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/zelena-transformace-pod-palbou-fam-skutecny-pribeh-norskych-vetrniku-a-samskych-pastvin/ Na sociálních sítích se objevila zpráva o tom, že moderní větrné elektrárny v Norsku způsobují vážná poškození a deformity u novorozených sobů a právě proto se bude bourat více jak stovka turbín. Skutečný příběh, ze kterého tento příspěvek vychází, je příběh o norské farmě Fosen Vind. Nejde v něm ale o deformity u sobích mláďat, nýbrž o právní spor původních obyvatel, Sámů - Laponců bojujících za svá práva na tradiční pastviny a zachování kultury, které masivní energetická infrastruktura vážně ohrozila. Jak to přesně bylo a co si z toho vzít pro ČR? Tue, 22 Sep 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/ocun-jesenni-pribeh-krasky-ktera-v-sobe-ukryva-kapky-medeina-jedu/ Když se zářijové louky začínají zbarvovat do hněda a většina rostlin se ukládá k zimnímu spánku, ze země se prodere záplava něžných růžovofialových květů. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) působí na první pohled jako křehký pozdní pozdrav léta. Ve skutečnosti jde o jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň nejnebezpečnějších rostlin české přírody, která kvete na podzim a plodí na jaře. Mon, 21 Sep 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/jak-jezci-zvladaji-zimu-a-kdy-opravdu-potrebuji-nasi-pomoc/ S příchodem prvních mrazíků mizí ze zahrad i lesů většina hmyzu, žížal a dalších drobných živočichů. Pro ježky to představuje zásadní přelom v roce. Sezóna lovu končí a začíná období, kdy musí všechny své síly vložit do přípravy na zimu. Většina lidí si pod zimním spánkem představí, že zvíře prostě zaleze do hnízda a bezstarostně spí až do jara. Ve skutečnosti jde o složitou fyziologickou proměnu celého organismu. Fri, 18 Sep 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-vaclavky-pustosi-ceske-lesy-a-proc-v-noci-sviti/ Pro většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme. Thu, 17 Sep 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/mytus-o-modre-krvi-aneb-modra-krev-opravdu-existuje-a-take-zelena-a-fialova/ Slýcháme to od dětství v pohádkách i historických románech. Aristokracie má v žilách modrou krev. Jenže když se šlechtic poraní, teče mu úplně stejně rudá tekutina jako komukoliv jinému. Kde se tedy tento slavný mýtus vzal? Co podporuje myšlenku o modré odkysličené krvi a kteří tvorové na naší planetě se skutečně pyšní modrou krví? Wed, 16 Sep 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/kaktusy-v-ceskych-chranenych-oblastech-problem-jmenem-opuncie/ Ačkoliv si opuncie (rod Opuntia) většina z nás automaticky spojuje s vyprahlými pouštěmi Severní a Jižní Ameriky, tyto houževnaté rostliny si v posledních letech našly cestu i do české přírody. Díky své obdivuhodné mrazuvzdornosti dokážou bez problému přečkat tuzemské zimy a v teplejších oblastech republiky se úspěšně šíří. Do volné krajiny se dostávají nejčastěji lidským přičiněním. Rozšířit je ale mohou i ptáci, kteří hodují na jejích plodech. V současnosti tak opuncie čím dál častěji zarůstají výslunné stepní stráně a skály například na Pálavě, v Českém středohoří či v okolí Prahy, kde představují vážnou hrozbu pro původní tuzemskou biodiverzitu a cenné stepní ekosystémy. Tue, 15 Sep 26 10:03:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/kudlanka-nabozna-myty-a-skutecnost-nejen-o-jejim-milostnem-zivote/ Ještě před několika desítkami let platila kudlanka v naší přírodě za vzácného až raritního obyvatele, kterého bylo možné potkat takřka výhradně na jižní Moravě. S probíhající změnou klimatu a postupujícím oteplováním se však situace radikálně změnila. Kudlanky úspěšně kolonizují nové oblasti, šíří se do Čech a dnes na ně můžeme narazit i na místech, kde by je dříve nikdo nečekal. Třeba v Krkonoších ve Špindlerově Mlýně. Fri, 11 Sep 26 10:30:00 +0200