https://www.priroda.cz/ PŘÍRODA.cz - magazín o přírodě, ekologii a životním prostředí cs (c) 2026 PŘÍRODA.cz info@priroda.cz (PŘÍRODA.cz) https://www.priroda.cz/clanek/otakarek-ovocny-falesna-hlava-a-zebri-kridla/ V posledních týdnech se na sociálních sítích a v diskusních fórech nejen zahrádkářů objevují stále stejné příspěvky o pozorování tohoto majestátního motýla. S křídly zdobenými černými pruhy a elegantními „ocásky“ působí jako návštěvník z exotických krajin. Je to otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a letošní sezóna mu zřejmě mimořádně přeje. Mon, 20 Jul 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/mate-doma-drobneho-savce-doprejte-mu-v-horku-nejchladnejsi-mistnost-a-studenou-lahev/ Zatímco pes vám své přehřátí oznámí hlasitým dýcháním a kočka si zaleze do umyvadla, malí chlupáči v klecích, králíci, morčata, činčily, potkani nebo křečci, trpí potichu. V rámci našich domácích mazlíčků představují z hlediska letních veder tu nejzranitelnější skupinu. Fri, 17 Jul 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-je-bahno-pod-hladinou-morskych-pobrezi-pro-klima-dulezitejsi-nez-pralesy/ V našem seriálu o evropských mořích jsme již prozkoumali, jak zásadně salinita a teplotní rozdíly definují charakter jednotlivých pánví. Zjistili jsme, že právě tyto fyzikální vlastnosti určují, zda je moře horkým tepelným výměníkem, nebo studenou, „uzavřenou“ nádobou. Nyní se podíváme na jejich další úkol, který přímo souvisí s touto termoregulací: ukládání CO2 a produkci kyslíku. Thu, 16 Jul 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/letni-lucni-hmyzi-orchestr/ Procházka rozkvetlou loukou v horkém červencovém odpoledni je doprovázena neustálým, rytmickým cvrkotem. Pro mnohé z nás je to vedle zurčení vody v řece či potoku nejtypičtější zvuk českého léta. Kdo a co za těmito zvuky stojí? Tue, 14 Jul 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/kdyz-les-steka-intimni-detaily-prave-probihajici-srnci-rije/ Procházíte se za horkého červencového podvečera lesním lemem nebo podél rozkvetlých luk. Náhle se z podrostu ozve ostrý, chraplavý zvuk, který připomíná spíše štěkání menšího psa než projev divoké zvěře. Zastavte se a rozhlédněte se. Možná uvidíte srnce vyhánějícího soka, který přerušil jeho svatební tanec kolem říjné srny, ze svého teritoria. Stali jste se svědky srnčí říje Mon, 13 Jul 26 04:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-kocka-zvada-vedro-lepe-nez-pes-a-proc-ji-nenechat-doma-s-otevrenou-ventilackou/ Kočka domácí sdílí drtivou většinu své genetické výbavy se svým přímým předkem, kočkou plavou, která obývá polopouštní a pouštní oblasti severní Afriky. Toto evoluční dědictví dává kočkám v horku obrovskou výhodu oproti psům, ale zároveň z nich dělá pacienty, u kterých se přehřátí diagnostikuje velmi obtížně. Fri, 10 Jul 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/more-jako-zemska-klimatizace-ktera-se-zacina-prehrivat/ Často mluvíme o moři jako o zdroji ryb nebo turistické destinaci, ale naprosto přehlížíme jeho nejdůležitější roli: funkci planetárního termostatu. V minulém díle našeho seriálu o mořích jsme zjistili, že slanost moře je výsledkem miliard let trvajícího procesu, proč je důležitá, a jak ji využíváme. Možná se vám to zdá divné, ale právě slanost vody s funkcí termoregulace celé naší planety velmi souvisí. Pojďme si o této funkci moří a oceánů říci víc v našem druhém dílu seriálu o mořích. Thu, 09 Jul 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/jak-se-hadi-svlekaji-z-kuze-a-proc-jsou-pri-tom-skoro-slepi/ Svlékání kůže, přesněji pokožky, odborně nazývané ekdyze, je fascinující proces, který u českých hadů probíhá v mnoha ohledech podobně, ale přesto má svá specifika podle toho, o jaký druh se jedná. Pojďme se na to podívat podrobněji. Wed, 08 Jul 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/preslicka-obrovska-evropsky-bambus/ Při našem prodlouženém víkendu u Baltského moře mé oči upoutalo něco, co vypadalo jako zmenšenina bambusového lesa. Když to člověk vzal do ruky, bylo to i tvrdé a bylo to na jednom úseku cesty po pobřeží úplně všude. Nejedná se ale o bambus, nýbrž o přesličku. Podobnost je opravdu jen vizuální. Botanicky jsou bambusy a přesličky naprosto odlišné rostliny. Tohle, co jsem viděla, je přeslička zimní. Jedná o evropskou rostlinu s historií, která sahá až do dob dinosaurů a roste i u nás. Tue, 07 Jul 26 10:30:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/jak-zvladaji-vedra-nasi-psi-a-kde-jim-skodi-lidska-intuice/ Letní tropické dny v posledních letech dosahují hodnot, na které nebyla středoevropská příroda ani naše domácnosti historicky zvyklé. Zatímco my lidé máme k dispozici potní žlázy rozprostřené po celém těle a lehký šatník, naši čtyřnozí spolubydlící musí přežít ve svých kožiších. Jak se pes sám ochlazuje? Která plemena mohou mít letní sestřih a kdy je to nebezpečné? Jak správně použít mokrý ručník, aby psovi opravdu pomohl? Fri, 03 Jul 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-jsou-reky-sladke-a-more-ruzne-slana-co-se-stane-kdyz-se-slanost-mori-zmeni/ Evropská moře nejsou jen modré plochy vody na mapě dovolených. Pod hladinou každého z nich se skrývá unikátní svět, který se řídí vlastními pravidly. Není to jen o tom, že na severu je chladněji a na jihu teplejší. Pojďme v našem letním seriálu o mořích (zejména evropských) odhalit proč jsou naše moře mnohem křehčí a odlišnější než se na první pohled zdá. Dnes se podíváme na odlišnou slanost, co ji způsobuje, co hrozí, pokud se slanost změní, a jak slanou vodu využíváme v moderních technologiích. Wed, 01 Jul 26 10:18:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/pivo-kofola-anebo-malinovka-jako-zaslouzena-osvezujici-odmena-v-parnem-lete/ Venku pálí slunce s intenzitou fúzního reaktoru, vzduch nad asfaltem cyklostezky se tetelí jak v Austrálii a i ty borovice podél cesty vypadají, že by nejraději shodily jehličí a skočily do nejbližšího rybníka. Česká krajina se proměnila v obří horkovzdušnou fritézu a my se v ní i uprostřed přírody pomalu pečeme. Naštěstí ale máme vychlazené pivo, které nás zachrání. Nebo ne? Sun, 28 Jun 26 15:45:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/jak-prezit-leto-v-rozpalenem-byte-eko-klimatizace-z-jedne-osusky-a-zakladni-fyziky-kterou-znaly-uz-nase-prababicky/ Venkovní teploty atakují hranice, které máme spojené s dovolenkovými destinacemi kolem rovníku. V naší zemi, kde třetina obyvatel bydlí v panelácích a klimatizace je stále spíše výjimkou, se však z bytů stává nesnesitelná výheň. Jak s tropickými vedry v bytě bojovat elegantně, ekologicky a levně? Sun, 28 Jun 26 11:50:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-bezlesi-v-evrope-potrebuje-vzkrisit-pratura/ Býval symbolem nespoutané síly, který naháněl hrůzu i úctu nejstarším evropským lovcům. Pratur, monumentální vládce pravěkých luk, však před čtyřmi staletími zmizel. Dnes se vrací. Ne jako duch, ale jako výsledek fascinujícího vědeckého experimentu. Jak může novodobý pratur pomoci evropské divočině? Proč se o něj snažíme? Nestačí v současnosti žijící druhy? Wed, 24 Jun 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/svetlusky-pozoruhodni-brouci-opredeni-legendami-o-svatojanske-noci/ Každý červen se některé vlhké louky a okraje lesů po setmění promění v tiché jeviště plné mihotavých světel. Právě dnes, o svatojánské noci, podle tradice vše vrcholí. Světlušky, které po generace provázejí svatojánské noci pověstmi o pokladech a magii, jsou v první řadě pozoruhodnými bytostmi z hlediska biologie. Jejich světlo, které je výsledkem téměř stoprocentně efektivní chemické reakce, slouží jako složitý komunikační systém. V tomto hmyzím mikrosvětě jde o námluvy, ale i nelítostný boj o přežití. Pojďme se podívat, jak tyto „živé lucerny“ skutečně ovládají noc, a na legendy, které je provázejí. Tue, 23 Jun 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-tak-voni-letni-dest/ Ten moment zná každý z nás. Po úmorném suchu a vedru se nebe konečně zatáhne, vzduch se ochladí a na rozpálenou zem dopadnou první těžké kapky. V tu ránu se okolím rozlije specifická, hluboká a opojná vůně, kterou podvědomě považujeme za vůni čisté vody. Jenže samotná voda žádnou vůni nemá. To, co s takovým požitkem nasáváme do plic, je fascinující chemický koktejl, pro který věda našla téměř magické jméno petrichor. Tento termín v roce 1964 vytvořili dva australští vědci spojením řeckých slov petra (kámen) a ichor, což v řecké mytologii označovalo éterickou tekutinu, která kolovala v žilách bohů místo krve. Pro moderní vědu je však petrichor dokonalou souhrou biologie, botaniky a atmosférické fyziky. Mon, 22 Jun 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/evropa-otevira-dvere-novym-genetickym-technologiim-ale-s-prisnymi-mantinely/ Evropská unie po více než dvaceti letech kompletně přepisuje pravidla pro geneticky modifikované organismy. Nová legislativa rozvazuje ruce moderní vědě a dává zelenou metodám přesného genetického editování, jako jsou molekulární nůžky CRISPR. Jak se změní to, co pěstujeme a jíme, proč kolem nových pravidel zuřila ostrá patentová válka a co tato agrární revoluce znamená pro běžného spotřebitele? Thu, 18 Jun 26 10:38:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/proc-je-z-lipna-zeleny-brcal-i-v-zime-studie-ukazuje-neco-jineho-nez-rika-hejtman-kuba/ Vodní nádrž Lipno, jihočeský turistický magnet, prožívá těžkou ekologickou krizi. To, že je zelené v létě, by se dalo pochopit, nebyla by to totiž u nás výjimka, jenže Lipno je zelené i v zimě. Tento masivní ekologický problém je bez problémů viditelný i ze satelitních snímků z vesmíru uprostřed jara nebo podzimu. Právě kvůli zhoršujícímu se stavu si Jihočeský kraj nechal zpracovat rozsáhlou technickou studii. Jenže když došlo na prezentaci výsledků, politické vedení kraje v čele s hejtmanem Martinem Kubou ukázalo lidem dosti zkreslený obrázek. Pojďme si říct, co studie opravdu říká. Thu, 18 Jun 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/co-spojuje-jahody-ruze-a-brizy-aneb-co-mozna-nevite-o-jahodach/ Jsou blízce příbuzné růžím, jejich vůni tvoří koktejl ze 350 látek, celá červená jahoda není plod. Jahodník velkoplodý je fascinující rostlinou s bohatou historií a překvapivou anatomií. Přečtěte si, jak jsme vyměnili lesní jahody za ty velké, jak je využívala francouzská smetánka. Jak souvisí s břízami? Wed, 17 Jun 26 07:00:00 +0200 https://www.priroda.cz/clanek/nesytka-srsnova-motyl-v-srsnim-prevleku/ Potkáte-li v létě větší, žluto-černě pruhovaný hmyz, váš první instinkt bude pravděpodobně ústup před nebezpečným žihadlem. Můžete se však snadno stát „obětí“ jedné z hříček naší přírody, nesytky sršňové. Nesytka sršňová je naprosto neškodný motýl, který své sršní maskování dovedl k dokonalosti. Zajímavé nejsou ale jen její mimikry, ale i život jako takový. Zatímco dospělec se na světle ohřeje jen pár týdnů, jeho vývoj probíhá i několik let v temnotě uvnitř kmenů stromů. Tue, 16 Jun 26 07:00:00 +0200