Dekontaminace bývalého skladu pesticidů v Klatovech – Lubech začala

„Zahájení dekontaminace považujeme za úžasný krok k ochraně životního prostředí Klatov a současně za úspěšný závěr naší několik let trvající kampaně. Nikdy by se tak nestalo nebýt pomoci ze strany Plzeňského kraje a jmenovitě jeho bývalého radního doc. MUDr. Borise Kreuzberga,“ zhodnotil cestu k úspěsnému završení několikaleté kampaně Arniky vedoucí jejího programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.

Bývalý sklad pesticidů, který v restituci získala zpět rodina Rychtaříkových, byl ve 2. polovině minulého století kontaminován dnes již většinou zakázanými pesticidy, především lindanem (4) a DDT (5), ale také celou řadou dalších pesticidů a ropnými látkami. V České republice existovalo takových míst více, pravděpodobně v každém z okresů přinejmenším jedno. Příkladem takového místa může být domek zvaný „Jedárna“ na hradě ve Strakonicích, který na svoji dekontaminaci ještě stále čeká (6).

Václav Rychtařík se na Arniku obrátil v roce 2003 po marném boji s úřady a nástupnickou organizací státních podniků (7), které sklad a přípravnu pesticidů provozovaly a způsobily tak jeho kontaminaci. Sdružení Arnika v letech 2003 - 2007 získalo na postupně zadávané analýzy kontaminace skladu a jeho okolí řadu grantů od různých nadací. Kromě chemických analýz však byly součástí kampaně Arniky i schůzky s politiky, úředníky, odborníky, zadávání studií a petiční akce, kterou v roce 2007 podepsalo 823 lidí (8).

„Zahájení dekontaminace skladu v Lubech je samozřejmě i zásluhou těch, kteří se v létě roku 2007 nebáli podpořit naši petiční akci "Klatovy bez DDT", která pak pomohla prosadit zpracování rizikové analýzy zadané krajem. Chtěl bych jim jménem Arniky poděkovat, že se nebáli vyjádřit svůj názor, a současně na tomto případě ukázat, že petice mohou pomoci měnit věci k lepšímu,“ řekl Petrlík.

Od uzavření rizikové analýzy v roce 2008 už byla další snaha o získání dotace na projekt na bedrech pana Rychtaříka a odborníků ze Státního zdravotního ústavu v Ostravě, kteří mu pomáhali se sepsáním žádosti na Operační program Životní prostředí, a na Dekontě. Právě Dekonta zpracovala projekt a musela vše dotáhnout až k nynějšímu zahájení dekontaminačních prací.

Poznámky: (1) Oficiálním i skutečným datem zahájení přípravných prací pro dekontaminaci bylo 22. září 2010. Dotaci z Operačního programu Životní prostředí schválil v březnu 2010 tehdejší ministr životního prostředí JUDr. Jan Dusík na základě doporučení Řídícího výboru Operačního programu Životní prostředí společně se 14 dalšími projekty na sanace starých ekologických zátěží.

(2) Viz stručnou historii případu v příloze k této tiskové zprávě. Souhrnné informace o případu prezentuje sdružení Arnika na webových stránkách tzv. horkého místa kampaně http://klatovyluby.arnika.org/Budoucnost bez jedů: http://klatovyluby.arnika.org/. (3) Shrnutí analýz najdete ve studii zpracované RNDr. Alicí Dvorskou zde.

(4) Lindan - organochlorový pesticid, který se dříve vyráběl i v České republice ve Spolaně Neratovice a široce se zde používal především k moření semen na ochranu před půdním hmyzem. Dnes je již pro aplikaci na zemědělských kulturách zakázán. Chemicky se jedná o gama izomer hexachlorcyklohexanu. Dodnes se vyrábí v Indii a Číně. Dlouhodobé působení lindanu je spojováno s poškozením nervové soustavy, narušením hormonálního systému člověka či se zvětšením jater. Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.

(5) DDT (dichlordifenyltrichloretan) - dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice v bývalém Československu zakázáno používat od roku 1974, ale ještě několik let se používalo například při likvidaci vši vlasové a velké zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poruchy nervového systému. Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou ratifikovala také Česká republika.

(7) Proagro (www.proagro.cz/), dříve Agrochemický podnik Klatovy (ACHP)

(8) Petici „Klatovy bez DDT“ podepsalo během krátké doby 823 lidí a Arnika ji 31. července 2007 předala zastupitelstvům Plzeňského kraje

Příloha: Stručná historie případu Klatovy - Luby

1925 - předci pana Václava Rychtaříka získali v roce celkem velký statek v obci Luby u Klatov

17. dubna 1953 - český stát tyto budovy Rychtaříkovým vyvlastnil

1957 - 74 – hospodářské budovy sloužily STS Klatovy

1974 – 94 – budovy používal Agrochemický podnik Klatovy (dnes Proagro, a. s.) jako sklad pesticidů

únor 1994 – hospodářské budovy se v restituci vrátily Rychtaříkovým - dědicům původních majitelů před vyvlastněním

23. 3. 1994 – firma Project Klatovy, která si chtěla stavení pronajmout, zjistila ze zadaných analýz omítek, že areál je kontaminovaný pesticidy lindanem a DDT

1995 – Rychtaříkovi zadali zpracování průzkumu bývalého skladu pesticidů firmou Mega ze Stráže pod Ralskem, která zjistila značnou kontaminaci posuzovaného areálu pesticidními látkami (HCH, lindan, DDT, DDE, atrazin, fenson); Okresní hygienická stanice (OHS) a Okresní úřad v Klatovech odkázaly po těchto zjištěních Rychtaříkovi na soud, ke kterému opravdu téhož roku podali žalobu na náhradu škod na objektu dle zákona o půdě č. 229/91 Sb. proti Agrochemickému podniku Klatovy (ACHP)

1996 - byla podána ještě jedna žaloba k Okresnímu soudu v Klatovech v roce na náhradu škod na objektu dle Občanského zákoníku

12.11.1998 - Okresní soud v Klatovech rozhodl druhou ze žalob (dle Občanského zákoníku) ve prospěch žalobců

leden 1999 - ACHP se odvolal ke Krajskému soudu v Plzni

31.3.1999 – Okresní soud v Klatovech zamítl žalobu na náhradu škod na objektu dle zákona o půdě

13.9.1999 – konalo se odvolací soudní řízení u Krajského soudu v Plzni, ve kterém zamítl náhradu škod dle občanského zákona a překvalifikoval toto dle zákona o půdě č.221/1991 Sb. a škodu v plném rozsahu zamítl

1999 – po prohraných soudech se Rychtaříkovi obrátili na Ministerstvo životního prostředí ČR a absolvovali nikam nevedoucí kolečko po dalších úřadech, až se dostali s případem zpět na Okresní úřad v Klatovech

listopad 1999 – pan Rychtařík napsal další dopisy - prezidentovi ČR Václavu Havlovi, předsedovi Vlády ČR Miloši Zemanovi, ministrovi financí a ministrovi životního prostředí – nic z toho nakonec nepomohlo

2000 – opakování rozborů, tentokrát zadaných OHS Klatovy – potvrdilo se, že kontaminace nemizí, ale zůstává

2001 – první dopis Úřadu veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla; odborný posudek signalizoval nedodržení zákona č. 138/1973 Sb., o vodách

březen 2001 – březen 2003 – období "ping-pongu" mezi Okresním úřadem v Klatovech a Úřadem veřejného ochránce práv, který se snažil úřad přimět konat, ale nakonec i on šetření tohoto případu odložil vzhledem k neexistující opoře v zákonech (původní zákon o vodách se mezitím totiž změnil) březen 2003 – pan Rychtařík se dopisem obrací na sdružení Arnika

7. července 2003 – Arnika zahájila kampaň za vyčištění bývalého skladu pesticidů zveřejněním analýz smetků z podlahy a slepičích vajec na přítomnost pesticidů

2003 – do konce roku se Arnika obrátila na zastupitele města Klatovy a s místostarostou města a panem Rychtaříkem zamířila na jednání na Ministerstvu životního prostředí ČR, to sice dopadlo slibně, ale nakonec vše vyšlo do ztracena

2005 – Rychtaříkovi se obrátili na poslance Evropského parlamentu; nový ping-pong, tentokrát mezi poslankyní EP MUDr. Zuzanou Roithovou a ministrem životního prostředí RNDr. Liborem Ambrozkem

leden 2006 – bývalý sklad pesticidů navštívila bývalá švédská poslankyně Evropského parlamentu a autorka známé knihy o REACHi (v té době schvalované chemické legislativě EU) Inger Schörling a označila místo za časovanou ekologickou bombu

červenec 2006 – březen 2007 – Arnika nechala zpracovat analýzy a posudky kontaminace Drnového potoka a ryb v něm

březen 2007 - o kauzu se začíná zajímat zástupkyně veřejného ochránce práv, RNDr. Jitka Seitlová, která nakonec svým vyjádřením velice napomohla zadání rizikové analýzy

23. 5. 2007 – Arnika podává Krajskému úřadu Plzeňského kraje a České inspekci životního prostředí podnět k nápravě podle vodního zákona

červen – červenec 2007 – proběhla petiční akce „Klatovy bez DDT“

31. 7. 2007 – radní Plzeňského kraje doc. MUDr. Boris Kreuzberg přebírá petice s 823 podpisy a souhrnnou studii o skladu v Lubech sepsanou na základě zadání Arnikou RNDr. Alicí Dvorskou

3. 8. 2007 – kraj potvrdil, že prostřednictvím města Klatov zadá zpracování studie na úrovni rizikové analýzy

únor 2008 – po delších peripetiích a určité neochotě něco s věcí dělat ze strany Odboru životního prostředí MěÚ v Klatovech je konečně zadáno zpracování rizikové analýzy

22. 8. 2008 – obhajoba rizikové analýzy zpracované Dekontou, která doporučila dekontaminaci bývalého skladu pesticidů

27. 11. 2008 – po úspěšném oponentním řízení se konalo veřejné představení rizikové analýzy v kulturním domě Družba v Klatovech

2009 - 2010 – tvorba, podání a schvalování projektu a žádosti o dotaci v Operačním programu Životní prostředí

2. 3. 2010 – ministr životního prostředí JUDr. Jan Dusík podepsal rozhodnutí o přidělení dotace

22. 9. 2010 – po schválení realizačního projektu sanace mohla začít dekontaminace bývalého skladu pesticidů firmou Dekonta