Co říkají nová data z IRZ: Ubylo formaldehydu, přibylo škodlivin ze Spolany Neratovice a ze spaloven odpadů

autor: Arnika – Centrum pro podporu občanů
PRAHA – Spolana Neratovice, Třinecké železárny – to jsou některé z podniků, které tradičně figurují mezi největšími znečišťovateli. Za poslední rok patří navíc k těm, které své emise nebezpečných látek zvyšují. Třinecké železárny o víc než 100 % zvýšily své emise reprotoxických látek, tedy látek nebezpečných pro lidskou reprodukci. K největším znečišťovatelům už také několik let patří a v roce 2010 zůstala DEZA Valašské Meziříčí. Dobrou zprávou je pro rok 2010 výrazný pokles množství ohlášených emisí látek mutagenních a látek pro člověka rakovinotvorných. Způsobilo to významné snížení emisí formaldehydu především z obou provozů jihlavského Kronospanu. Vyplývá to ze žebříčků, které sdružení Arnika zpracovalo na základě v pátek zveřejněných dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí. Po sedmi letech jeho fungování však veřejnosti hrozí, že o informace o řadě průmyslových znečišťovatelů přijde. Usiluje o to Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které navrhuje zrušit ohlašování do IRZ pro podniky, na které se nevztahuje povinnost ohlašovat úniky a přenosy látek do registru vyplývající z evropského nařízení. „Co by to znamenalo lze dobře dokumentovat na příkladu žebříčku největších znečišťovatelů potenciálně karcinogenním styrenem (2). Emise styrenu ohlášené do IRZ za rok 2010 oproti předchozímu roku vzrostly o cca 30 tun, tedy o jednu třetinu, a o 17 se zvýšil i počet ohlašovatelů (ze 67 za rok 2009 na 84 za rok 2010). Přitom právě tyto provozy mají být podle plánů MPO zbaveny povinnosti ohlašovat do IRZ, takže v žebříčku největších zdrojů emisí styrenu by nezůstal ani jediný,“ zdůraznil RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, sdružení Arnika.

Nejvíce velkých průmyslových zdrojů znečišťování je dle hlášení do IRZ v krajích Moravskoslezském a Ústeckém, následují je pak kraje Středočeský a Zlínský. Množství provozoven, které ohlásily úniky a přenosy do IRZ, vzrostlo téměř přibližně o 150, ze 1507 za rok 2009 na 1651 za rok 2010.

V souhrnné kategorii rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (skupina 1 a 2 dle Agentury pro výzkum rakoviny IARC) se pořadí na prvních dvou místech oproti předchozím dvěma rokům nezměnilo. Obě místa patří chemickému průmyslu – podnikům DEZA Valašské Meziříčí a Spolana Neratovice. Ohlášené množství emisí těchto látek vzrostlo. Významný podíl na tom má například nárůst emisí 1,2-dichlorethanu ze Spolany Neratovice. Ve srovnání s předchozími roky vypustila Spolana Neratovice o zhruba 6 tun karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek do vody a do ovzduší více.

Na trojnásobek se oproti ohlašovacímu roku 2009 vyšplhal součet množství dioxinů ohlášených v únicích do ovzduší a v přenosech v odpadech a v odpadních vodách (z 98 gramů I-TEQ za rok 2009 na 310 gramů I-TEQ za rok 2010). Největší nárůst zaznamenala v odpadech spalovna firmy SITA v Trmicích, která ohlásila o řád vyšší množství dioxinů v přenosech odpady (ze 30 gramů I-TEQ v roce 2009 na 236 gramů I-TEQ v roce 2010).

Poprvé ohlásil dioxiny v odpadech ostravský hutní kolos Mittal Steel. „Padesát osm gramů dioxinů v I-TEQ, které byly předány z Mittalu Steel Ostrava mimo provozovnu v odpadech, skončilo podle výkazu v IRZ v recyklovaných odpadech. S největší pravděpodobností tedy byly použity buďto na stavbách anebo v jiných výrobcích či dále využívaných materiálech. To považujeme za selhání v naplňování Stockholmské úmluvy, která konstatuje, že by odpady s obsahem perzistentních organických látek neměly být určené k recyklaci,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky.

Dále narostlo ohlášené množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypuštěných do povrchových vod (o téměř 10 tun), a to i přesto, že provozy na prvních dvou příčkách žebříčku pro tuto skupinu látek (ČOV v Modřicích a v Ostravě) jejich emise do vody ve srovnání s rokem 2009 snížily.

Zvýšilo se také množství ohlášených emisí nebezpečných prachových částic PM10 (6), a to o zhruba 1000 tun (tedy více jak čtvrtinu) oproti předchozímu roku. V obou srovnávaných letech (2009 a 2010) pocházela naprostá většina ohlášených emisí cca ze 20 provozoven, přičemž většina z nich leží v krajích Moravskoslezském a Ústeckém.

Emise rtuti i její množství v odpadech se výrazně zvýšily i přesto, že rozdíl v počtu ohlašujících subjektů je jen 8 (113 podniků za rok 2009 a 121 za rok 2010). Například emise rtuti do ovzduší z elektrárny Chvaletice se oproti předchozímu roku zdvojnásobily. Na nárůstu rtuti v odpadech se nejvýrazněji podílela spalovna nebezpečných odpadů společnosti SITA v Ostravě (ze 708 kg za rok 2009 na 5634 kg za rok 2010). „Informace o různých látkách v odpadech, včetně rtuti či dioxinů, by podle představy MPO měly z registru také zmizet. Lidé by se tak napříště nedozvěděli, kdo je zodpovědný za velká množství rtuti a dioxinů,“ kritizuje záměr Kocourkova ministerstva Ing. Jana Altunkaya z Arniky.

Množství látek poškozujících ozónovou vrstvu ohlášených do IRZ se oproti roku 2009 téměř zdvojnásobilo. Důvodem je významný nárůst množství ohlášeného Spolanou (z nuly na 103 kg tetrachlormetanu). „I když jde jen o kilogramy těchto látek, měly by být více regulovány, a to i v souvislosti s čerstvou zprávou o zhoršujícím se stavu ozonové vrstvy Země nad severní polokoulí,“ podotkla mluvčí Arniky Zora Kasiková.

Nejvíce skleníkových plynů v ČR vypouští elektrárna Prunéřov, jejíž emise se oproti loňským datům zvýšily. Rovněž druhý a třetí největší znečišťovatel skleníkovými plyny jsou stejní: elektrárna Počerady a Chemopetrol Litvínov.

Celou první polovinu tabulky největších průmyslových zdrojů emisí plynů působících kyselé deště opanovaly provozy z Ústeckého kraje. Celkové množství emisí těchto látek se oproti roku 2009 příliš neliší.

„Z minulých let víme, že ještě několik měsíců po zveřejnění prvních dat dochází i k podstatným změnám v ohlášených datech, takže tato bilance může vypadat za pár měsíců jinak,“ upozornil Ing. Milan Havel z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. U některých podniků dochází totiž k zásadním chybám, jakou je pravděpodobně hodnota karcinogenního kadmia nahlášená Teplárnou Tisová, která by o několik řádů převýšila ostatní ohlašovatele.

Data v Integrovaném registru znečišťování jsou zveřejňována od roku 2004 vždy k 30. září, a to za předchozí rok. Letos jsou informace dostupné na adrese tomcat.cenia.cz .

Stránky Arniky věnované IRZ včetně žebříčků znečišťovatelů za předchozí roky



autor:
datum vydání:
5. října 2011


Diskuze k článku „Co říkají nová data z IRZ: Ubylo formaldehydu, přibylo škodlivin ze Spolany Neratovice a ze spaloven odpadů“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!