Ministři životního prostředí zemí V4, Bulharska a Rumunska podepsali společné prohlášení

Příprava nízkouhlíkové ekonomiky

Ministři připomněli důležitost a význam přípravy nízkouhlíkové ekonomiky k roku 2050 a zdůraznili, že jakékoli další kroky je třeba pečlivě posoudit z pohledu všech potenciálních nákladů, přínosů a dopadů na úrovni jednotlivých členských států, a to včetně průmyslových odvětví, aby se minimalizovala rizika úniku uhlíku a zajistila se ekonomická proveditelnost.

Jednostranné rozhodnutí o navýšení závazku ze strany EU, potažmo ČR, by mohlo mít za následek ohrožení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zpomalení růstu evropské ekonomiky a v konečném důsledku přesun výroby a s ní spojených emisí do zemí s nižšími standardy ochrany životního prostředí a navýšení celkových emisí. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že celkové emise v EU díky ekonomické recesi výrazně poklesly a především díky tomu se cena emisní povolenky dostala pod úroveň 10 EUR – tedy pod hodnotu, která by byla žádoucí z hlediska nastartování nutných inovací v energetice a průmyslu.

Ministři se také shodli na tom, že by EU měla pečlivě posoudit všechny další kroky týkající se vnitřního cíle snížení emisí do poloviny roku 2020 a i cíle pro další mezníky až do roku 2050. Z hlediska trvale klesajícího podílu EU na globálních emisích (cca 12 %) je třeba nadále trvat na podmínění vyššího cíle EU přijetím srovnatelných závazků ze strany všech významných světových emitentů (USA, Čína, atd.) v souladu s předešlými závěry Rad životního prostředí, respektive Evropských rad.

Příprava zemí na konferenci v Durbanu

Ve dnech 28. listopadu – 9. prosince 2011 se v jihoafrickém Durbanu uskuteční sedmnácté zasedání konference smluvních stran Úmluvy („COP 17“) a sedmé zasedání smluvních stran Kjótského protokolu („CMP 7“). Rok 2011 je z pohledu Kjótského protokolu velmi důležitý, jeho první kontrolní období totiž vyprší na konci roku 2012. Konference v Durbanu proto představuje vhodnou příležitost dohodnout se na druhém kontrolním období Kjótského protokolu, a vyhnout se tak vakuu mezi prvním a druhým kontrolním obdobím. Ministři také zdůraznili potřebu domluvit se na využití a převodu jednotek AAU v druhém kontrolním období.

Hlavním cílem konference je příprava a následné schválení časového harmonogramu, respektive mandátu pro přijetí právně závazné dohody. Evropská unie už potvrdila svůj vstřícný postoj k tomu, aby bylo druhé kontrolní období Kjótského protokolu přijato, a došlo tak k uzavření právně závazné dohody.

Kvalita ovzduší

Ministři životního prostředí zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska se dohodli na tom, že budou i nadále spolupracovat v oblasti ochrany ovzduší a výměny informací o přístupu jednotlivých států k této otázce. Také se shodli na tom, že budou podporovat projekty zaměřené na přeshraniční spolupráci. Ministři chtějí spolupracovat i při výměně zkušeností týkajících se řešení problematiky vytápění domácností.

Nový rozpočtový rámec EU a kohezní politika včetně budoucí environmentální politiky EU

Hlavní prioritou zemí V4 je zachování silné kohezní politiky zaměřené na snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi členskými státy a regiony. Kohezní politika by měla být jedním z důležitých nástrojů k dosažení cílů strategie Evropa 2020 s tím, že musí být zachována dostatečná flexibilita při nastavování národních rozvojových priorit. Ministři životního prostředí zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska se dohodli na intenzivní spolupráci během jednání o budoucím víceletém finančním rámci EU.

V kontextu návrhů Komise k budoucímu programovému obdbobí Česká republika vzala na vědomí přístup začleňování změny klimatu a ochrany životního prostředí v rámci rozpočtu EU na období 2014 - 2020. MŽP současně připravuje ve spolupráci s regiony návrh priorit kohezní politiky pro budoucí období v oblasti životního prostředí, předběžně se bude jednat o vodu a vodohospodářskou infrastrukturu, odpadové hospodářství (spalování, recyklace), ochranu ovzduší (modernizace technologií), biodiverzitu (včetně protipovodňových opatření), efektivní využití energie a zdrojů, ekoinovace nebo staré ekologické zátěže a alternativní dopravu.

Mezinárodní spolupráce v rámci zemí V4 (Rio +20)

Dvě hlavní témata vrcholné konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20) – zelená ekonomika v kontextu udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby a institucionální rámec pro udržitelný rozvoj - vnímají visegrádské země jako velmi významná. Ministři definovali priority společného postupu: účinnější využívání zdrojů, zvláště energie, včetně energetických úspor, a zefektivnění práce institucí OSN.

Zkušenosti s implemantací Natury 2000

Ministři se shodli na tom, že zajištění udržitelného financování správy lokalit sítě Natura 2000 má zásadní význam pro dosažení cílů programu Natura 2000. Ministři uvítali, že podpora ochrany biologické rozmanitosti, včetně sítě Natura 2000, patří mezi investiční priority v rámci víceletého finančního rámce EU.

Karpatská úmluva

Ministři zemí Visegrádské skupiny, Bulharsko a Rumunsko se shodli na podpoře přistoupení EU k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva).

Celé znění společného prohlášení si můžete přečíst zde: Joint Statement (PDF, 63 kB )