Od začátku října se bude prát bez fosfátů, řeky budou čistší

"Fosfáty výrazně znečišťují naše řeky. Novela vyhlášky je cesta, jak snížit přísun fosforu do řek. Ten způsobuje růst vodního květu, který všichni dobře známe třeba z brněnské přehrady či Máchova jezera. V České republice se přitom více než polovina pitné vody získává z povrchových zdrojů," vysvětluje svůj krok ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Podíl pracích prostředků na celkovém zatížení toku fosforem se odhaduje na zhruba na 12,5 %. Fosfáty způsobují eutrofizaci povrchových vod. Fosfor, který obsahují, představuje živinu pro vodní řasy a sinice, které se pak snadno přemnoží. V létě tak především na vodních nádržích vzniká zelený povlak vodního květu. Voda je znečištěná, ryby a jiní vodní živočichové mají nedostatek kyslíku, není možné se koupat [2].

Řada evropských států obsah fosforu v pracích prostředcích reguluje: Belgie, Itálie, Německo, Irsko, Rakousko, Švýcarsko, Norsko a Makedonie, připojuje se Francie. Evropská unie konkrétní množství neupravuje. Zkušenosti zemí, které obsah fosforu omezují, chce vyhodnotit a výsledky pak promítnout do nové legislativy. Odhaduje se, že by mohla platit od roku 2009.

Poznámky:
[1] Jedná se o novelu vyhlášky č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 109/2005 Sb.

Prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmot. se od 1.7. 2006 nesmí uvádět na trh a od 1. 10. 2006 se nesmí uvádět do oběhu.

[2] Přetrvávajícím problémem je plošné znečištění, především ze zemědělského hospodaření. Vysoká je míra mikrobiálního znečištění povrchových vod a kontaminace nebezpečnými látkami vody i sedimentů na některých úsecích vodních toků. V řadě vodních nádrží je jakost vody nepříznivě ovlivněna eutrofizací (příliš vysoký obsah živin, především sloučenin dusíku a fosforu), která způsobuje zvýšenou produkci řas a sinic, a tím se omezuje vodárenské využívání. Problematické je například přehnojování rybníků při chovu ryb a v posledních letech opětovný nárůst v používání umělých hnojiv v zemědělství. Přesto se ale čistota vody v našich řekách postupně zlepšuje. Dlouhodobé zlepšení je způsobeno postupující výstavbou čistíren odpadních vod, využíváním efektivnějších technologií, ale také rušením či omezením provozu řady průmyslových podniků. Za posledních 15 let došlo k eliminaci kategorie velmi silně znečistěná voda jak na všech velkých řekách, tak i na většině jejich přítoků. Problematické jsou ale některé úseky menších řek – například Bílina, Lužnice pod Veselím, Zákolanský potok, Chomutovka.