Dnes už téměř zapomenutý způsob, jak bez pomoci elektřiny prosvětlit temné místnosti

Osvětlování temných místností denním světlem.

Umístění oken systému „Luxfer“ ve vysokém úzkém dvoře.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Tato závada podobných místností má především vliv na zdravotní stav osob, které se tam zdržují, a za druhé značná vydání za osvětlování, nehledě ani na to, že umělé světlo není vždy pravou náhradou za světlo přirozené, jak je tomu na příklad v obchodech s látkami, oděvy atd., kde pro posouzení barvy oděvu určeného pro nošení na ulici je kupujícímu třeba světla přirozeného.

Pro osvětlení takovýchto temných místností přirozeným denním světlem byla již od delší doby užívána jednoduchá rovinná zrcadla zavěšená šikmo nad okny nebo vchody tak, aby světlo odrážela do místností. Jejich vadou však je, že světlo pouze odrážejí aniž by je rozptylovala, a že tedy vrhají do místnosti proud světla neosvětlujíce celou místnost s různými jejími kouty.

Sklepní strojovna osvětlená okny o obyčejných sklech.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Tuto vadu obyčejných zrcadlových reflektorů odstranil vynález jiného druhu osvětlovacích skel, která vrhají světlo do místnosti nikoli odrazem, nýbrž lomem. Jsou to t. zv. prismatická skla „Luxfer“.

Tabule z těchto skel nejsou hladké, nýbrž ryhované, takže se celá tabule skládá ze množství skleněných hranolků čili prismat. Světlo dopadající na obyčejnou tabuli, jejíž obě plochy, zevnější i vnitřní, jsou rovnoběžné, podlehne jen nepatrnému lomu a pokračuje ve své dráze v tomže směru, ve kterém dopadlo. Dopadá-li tedy na okenní tabuli shora, dojde tímže směrem přímý jeho proud arci jen na podlahu těsně u oken.

Táž sklepní strojovna osvětlená okny o sklech systému „Luxfer“.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Světlo dopadající však na tabule prismatické, jichž vnější a vnitřní plochy spolu rovnoběžné nejsou, lomí se následkem toho a vycházejíc ze skla rozptyluje se za ním na všechny strany. Vhodnou volbou tvaru těchto prismat pak lze dosíci, aby paprsek dopadající shora na okno opatřené těmito skly byl ode svého směru odchýlen a vržen směrem více vodorovným až do nejzazší části místnosti.

Z toho, co praveno, již vysvítá, že luxferová skla je možno užit přímo za výplň oken místo obyčejných skel; ovšem pak je možno z nich utvořit i šikmé osvětlovací stříšky nad okny podobně jako se to děje se zrcadly.

Výrobce těchto skel — je to firma G. Schade van Westrum, která nedávno zařídila zastupitelství i v Praze, provádí svůj patent v různých konstrukcích, počtem skoro 30, dle toho, kam je který luxfer určen. Jednotlivé části tabulí jsou pak spolu spojovány měděnými vložkami cestou galvanickou; na vložky silné 1 mm se totiž v galvanické lázni sráží další měď až do síly 3 mm.

Na tomže principu je založena výroba t. zv. elektrového skla, jež dodává táž firma. Sklo takové se totiž skládá ze samých menších kousků až do ploch po 100 cm³, které jsou elektrolyticky spojovány měděnými pásky. Stěny zhotovené z tohoto skla velice vzdorují ohni, neboť mohou být vydány po celé hodiny přímému žáru nežli v nich sklo dostane trhliny a stane se neprůhledným; nevypadne však dřív, než se měděná vazba sama roztaví, což nastává teprve při teplotách nad 1000° C.

Připojený obrázek nám předvádí způsob umístění luxferů v úzkém světlíku mezi vysokými budovami, a vyobrazení ukazují rozdíl v osvětlení sklepní strojovny skly obyčejnými a prismatickými skly luxferovými.