Rok 1923: Proč se snubní prsten nosí na prsteníčku?

Z dějin snubního prstenu.

Že čtvrtý prst ruky se stal prsteníkem, vysvětluje se tím, že k němu vede žíla přímo od srdce.

Tato domněnka, v dřívějších letech velmi rozšířená, je však anatomicky nesprávná a pravá příčina je mnohem praktičtější. Protože čtvrtý prst je s obou stran chráněn a velmi málo se ho užívá, trpí na něm prsten poměrně nejméně a proto je zvolen k tomu, aby byl zdoben.

Ostatně zvyk, nositi snubní prsten na čtvrtém prstě, vžil se hodně pozdě. Na četných obrazech z doby renaisanční vidíme, že se snubní prsten nosíval tehdy na palci. Tento zvyk uchoval se v Anglii až do osmnáctého století. V některých zemích byl dříve vyvoleným prstem ukazováček.

Že snubní prsten je zlatým kroužkem bez jakékoliv ozdoby, je zvykem velmi starým. Chce se tím zdůraznili prostá důstojnost tohoto symbolu.

Ale za renaisance bývaly snubní prsteny ještě bohatě zdobeny a když královna Marie Katolická při svém sňatku s Filipem Španělským prohlásila, že si přeje míti za snubní prsten zcela jednoduchý zlatý kroužek, jaký nosívaly ostatní ženy, vzbudilo to velké vzrušení.

V mnohých sbírkách prstenů najdou se snubní prsteny s nápisy. Ale takový prsten, podobně jako prsten, v němž jsou zasazeny drahokamy, považuje se více za symbol zasnoubení. V dobách, kdy život doléhal na všecky neobyčejně těžce, sahalo se vždy po snubních prstenech, zhotovených ze železa.

Vážné a pevné železo hodilo se znamenitě za symbol vytrvalosti a důstojnosti starých manželství a symbolický význam připisuje se též okrouhlé podobě prstenů. Znázorňuje prý nepřetržitou spojitost dvou srdcí. V Anglii bylo dokonce duchovním zakázáno, vyměňovali při svatebních obřadech snubní prsteny, poněvadž taková výměna je zvykem pohanským.

Ve většině zemí nosí se snubní prsten na pravé ruce, Angličané si však vybrali ruku levou, protože prý je blíž srdci.