Rok 1926: Holčičky v USA a u nás - překvapivé rozdíly v oblékání i hračkách

Americké děti.

Často se u nás stává, že uvidíme-li známou s děckem, zalichotíme ji: »Ale vy máte roztomilou holčičku!« načež maminka s úsměvem opraví náš omyl, že je to syn.

Proč se tak mýlíme? Poněvadž naše maminky pro své pohodlí oblékají chlapce i dvouleté do sukniček.

Jinak je tomu v Americe. Tam zase všechny děti podle obleku vypadají jako chlapečkové. Američanky oblékají své děti do šesti lež bez rozdílu pohlaví do kalhotek, podobných těm, jaké ve svém vedlejším článku popisuji.

Teprve když holčička má jíti do školy, dostává své sukničky. Tím ovšem nechci říci, že by vůbec chodila v kalhotkách. K návštěvám a slavnostním příležitostem nosí také sukničky, ale pro doma a zejména pro hraní mají tentýž úbor jako chlapci.

A s čím si hrají americké děti?

Jděte se optali amerických hračkářů a užasnete. Holčičky nelákají více panenky, s nimiž jsme si nejraději hrávaly. Ony chtí tytéž hračky, co chlapci.

Nejmilejšími hračkami jsou jim stavebnice, lokomotivy, letadla a malá auta. Objeví-li se některé děvčátko mezi družkami s panenkou, pak jistě se jí ostatní — vysmějí.

Kde se to v těch dětech vzalo? Myslím, že vlivem prostředí.

Vidí maminku řídit auto, její přítelkyni stavěti modely na dům a jak to děvčátko odkouká, rádo by jednalo tak, jako velké dámy, a už je to.

Auto, stavebnice. Panenka? Kde pak! Maminka si také s panenkou nehraje!

A pak, americké děti jsou od malička vychovávány k samostatnému životu, což má také nemalý vliv na volbu jejich zábav.