Osvědčená ochrana proti chřipce z doby našich prababiček

rubrika: historické články / lékařství a zdraví, původně vyšlo: Národní listy - 1935, autorka p. Tippmannová.
Nejrůznější epidemie chřipek trápí lidstvo již velmi dlouhou dobu. Článek z roku 1935 vám nabídne řadu užitečných a osvědčených rad, jak svou odolnost proti chřipkové nákaze zvýšit.
Následující text pochází z roku 1935

Proč je nyní průběh chřipek horší než býval.

Dříve se jarní a podzimní onemocnění odbylo rýmou, o níž se říkalo, že odvádí devaterou nemoc.

Nyní jest podzimní a zimní období provázeno chřipkovými epidemiemi. Chřipka není už považována za nemoc, kterou vyléčíme mávnutím ruky a nadějí: „Však ono to přejde“.

Každá churavost působí na nervový systém i ta rýma vyvolávala mrzutou náladu, nechuť k práci a bolest hlavy. Chřipka, která nahradila tu svou nevinnou sestru rýmu, se tak odbýti nedá, a běda, když se o to někdo pokouší. Následky jsou nepříjemné; i když to není zápal plic, zánět středoucha, nebo nějaká podobná velmi vážná nemoc, zůstane po nevyléčené chřipce vždy jistá nervosita a dlouho trvající neschopnost a nechuť k intensivní práci.

Dříve děti běhaly s mokrými nosíky a trochu zkalenýma očkama a maminky ani nenapadlo, aby je honily do postele a podrobovaly léčení; dnes se na rýmu díváme jinak; vidíme v ní doprovod nemoci, která zaslouží pozornosti.

Na naše nervy jest naloženo tolik, že nesnesou více. Děti jsou nuceny k stálé ostražitosti; bezstarostné hraní na mezi, kde kromě ptáčků a kytiček nebylo ničeho, a to nebylo zdraví a životu nebezpečno, jest nenávratně pryč. Dnes jest i cesta do školy určitou zkouškou nervů. Přecházení silnice neb ulice, hukot aut, neradostné vzdechy matky a otce, hovor o trampotách, krisi, nedostatku, nejistotě existence, to všecko působí na děti, ať jsou malé nebo velké. Ty malé nechápou, jen cítí — ty větší chápou i cítí.

Fakt, že máme nyní velmi mnoho nervosních dětí, jest nepopiratelný. Že jsou dospělí nervosní, ví každý. A zde jsme u důvodu, proč se chřipka stává tak zákeřnou a zachvacuje celé tělo. Bolí hlava, bolí ruce, nohy jsou těžké a nálada, že by člověk, kdyby to šlo, sám sebe pozřel. Někteří lékaři popírají nebezpečí nachlazení, ale nutno tomu rozumět. Strach před průvanem, před stoupnutím na studenou podlahu je neodůvodněný. Průvan není něčím jiným než vítr a vítr škodí jen tehdy, je-li mu na delší dobu vystavena nepohybující se část těla.

Nachlazení z ovanutí větrem nenastane, ale nastane nachlazení, když dlouhou dobu a bez pohybu jsme v chladu. Je-li působení chladu zvenčí větší, než výroba tepla, kterou je tělo schopno vytvořiti, nastává pak snadno ochuravění. Horečka, kterou se hlásí četné nemoci, jest mnohými lékaři označována jako svépomoc těla proti nemoci. Injekce, způsobující horečku, jsou v lékařství s úspěchem užívány (ovšem jen v určitých případech).

Jsme-li v chladu, máme se pohybovati. Cítíme-li, že jsme prochladli, nebo obáváme-li se, že prochladly děti, přimějme je, aby se aspoň potom prochladnutí pohybovaly. Cvičme chvíli, aby se krev rozproudila, abychom se zahřáli, aby prudší cirkulace krve zdolala bacily, které se v našem těle při snížení teploty velmi snadno usídlí.

Hlásí-li se nachlazeni anebo infekcí získaná chřipka, jest důkladné vypocení prostředkem, který i když naprosto neodstraní, jistě aspoň zmírní chorobu. V čaji rozpuštěný aspirin nebo není-li po ruce horký čaj s citronem, nebo lípový odvar s citronem a napaření nohou ve slané vodě, jest přece domácí prostředek pro pocení. Já používám kompresu z píšťanského bahna.

Koupila jsem jej proti reumatismu, ale upotřebuji jej vždy, když jsem v nebezpečí, že mne chřipka porazí na lopatky. Přiložím jej horký, jak snesu, na záda nebo na prsa, vypiji čaj s citronem neb aspirinem a účinek ještě nikdy neselhal.

Předcházím nemoc a snad proto jsem chřipkami a jim podobnými nemocemi nikdy netrpěla. I angínu vyháním přiložením výše zmíněného kompresu na krk. Neusmívejte sel Kdy- kolem řádily chřipky a bylo v každém domě několik pacientů, ani já ani moje děti jsme nepodlehly nákaze. Předešla jsem nemoc, když se nevinně začala hlásiti mrazením a špatnou náladou.

Náš velmi otřesený a poměry oslabený nervový systém jest jedním z důvodů, že se z nevinné nemoci stává nemoc vážná; chvat, který vám nedovoluje zůstati doma a léčiti se, nebo si aspoň odpočinouti, když se objeví malá indisposice, jest důvodem druhým. Jeden den ztrávený v posteli, jednoduché prostředky pro pocení by zamezily několikadenní nebo i několikatýdenní onemocnění, když už nemoc nad námi vyhrála. Musíme chtíti vyhráti nad ní.

Neposledním důvodem, že právě chřipka se jeví v tak vážných formách, jest nedostatek spánku. Spí málo velcí i děti — a nervy vyčerpávané intensivnějším životem by potřebovaly delší dobu klidu než kolik potřebovaly za idylických dob před sto lety. Kdo dovede obětovat aspoň osm hodin denně spánku, jest vzdornější proti chřipce i ostatním nemocem.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1935, autorka p. Tippmannová.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
19. února 2021


Diskuze k článku „Osvědčená ochrana proti chřipce z doby našich prababiček“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.