příroda.cz

První setkání s lidmi měla cca třítýdenní mláďata hodně děsivé. V lese při těžbě dřeva dřevorubec pokácel smrk, aniž by si všiml, že vysoko v jeho koruně je hnízdo veverky.

Borovice kleč1 uměle vysazená v Krkonoších nad horní hranicí lesa po druhé světové válce se tak dobře ujala, že začíná ohrožovat ostatní chráněné druhy a fenomény, se kterými roste v sousedství.

Mladotické jezero je jednou z přírodních památek České republiky. Vzniklo sesuvem v roce 1872, je tedy nejmladším jezerem u nás. Postupem času se ale zanáší. Za několik desetiletí můžeme být svědky jeho zániku.

Čekáte miminko a rozhodujete jak jej budete přebalovat? Věřte že s moderními látkovými plenkami už to není takový problém jaký měly ještě naše maminky.

Pokud se chystáte do horské oblasti jako jsou třeba Roháče, Tatry a podobně je potřeba aby jste se na cestu náležitě vybavili a řídili se několika důležitými pravidly.

Není nad potěšení z jídla. Potraviny jsou pro nás významným zdrojem radosti, zábavy, živin, a často i různých nemocí. Stejně tak významně "výroba" potravin - pěstování dobytka, hnojení půdy, a další činnosti - formuje prostředí, ve kterém žijeme. Někdo si to uvědomuje, někdo to neřeší, protože se zabývá něčím jiným. Každý máme jiné hobby, jiné povinnosti... No a pro někoho je hobby BIO. Prospívá BIO člověku? Prospívá BIO peněžence? Prospívá BIO přírodě?

Jsem jeden z přírodních nadšenců co opustili hlavní město, aby byli přírodě nablízku a mohli žít v její bezprostřední blízkosti. A tak mě osud zavál do kraje pískovcových skal, členité krajiny plné fascinující fauny a flóry - do příhraniční oblasti východních Čech, do CHKO Broumovsko.

Kosterní a svalová soustava tvoří asi 14% hmotnosti člověka. Dospělý jedinec má v těle 206 kostí. V embryonálním vývoji je kostra chrupavčitá, vývojem osifikuje (kostnatí). Citlivá část kosti je vazivová blána na povrchu. Páteřní spoje jsou poměrně pohyblivým spojením. Např. při vyhřeznutí dojde ke stlačení nervů a vzniká tzv. houser. S věkem se snižuje mocnost meziobratlových plotének, proto se u starých lidí mluví o „růstu do země“.

O víkendu se mi nechtělo sedět doma, tak jsem se po delší době vydala sama ven s fotoaparátem. Nakonec z toho vznikla tato krásná série fotek rozkvetlých travin.

Babočka paví oko na titulní stránce třetího letošního čísla časopisu Naše příroda, které vychází 16. června, napovídá, že se budeme věnovat převážně motýlům. Kromě obsáhlého článku o životě našich denních motýlů si prohlédnete i unikátní snímky postupné proměny housenky motýla v kuklu. Milovníky ptáků potěší studie o kukačce obecné či návod, jak při fotografování dokonale zachytit ptáky v letu. Na své si přijdou i včelaři a mineralogové. A nechybí ani kauza, jež se tentokrát věnuje otázkám spojeným se vznikem nového Národního parku Křivoklátsko.