příroda.cz

Kaudální autonomie je odborný výraz pro odlamování ocásku, které známe především od ještěrek. Ony však nejsou jediné, které tento obranný mechanismus využívají k tomu, aby si zachránily vlastní život, i když na úkor své pohyblivosti.

Rys ostrovid – tato krásná kočkovitá šelma se po dlouhých letech možná konečně vrací do Krkonoš. Svědčí o tom jeho pobytové stopy.

Netypické povětrností události tuto zimu asi nepřehlédl nikdo. Stromy se pod náporem čerstvé mocné vrstvy sněhu ohýbají. Některé tolik, že zátěž neudrží a padají k zemi. Zima dává o sobě vědět. A co na to zvířátka? Jak se třeba veverky perou se sněhovou závějí?

Člověk je jednou zmnoha větví stromu - přírody. Cítí se zdravý jen tehdy, je-li v pořádku celý strom. Snaží-li se být nejsilnější větví stromu a zastínit ostatní větve - živočichy, rostliny - dochází nutně k tomu, že poškozuje sám sebe. Stane se totiž to, že strom ztrátou a poškozením svých větví onemocní a společně s ním onemocní nakonec i jeho rádoby nejsilnější větev - člověk.

Mnozí lidé si určitě vybaví prodírání džunglí v některé exotické zemi. Avšak i v našich zeměpisných šířkách a zvláště koncem měsíce května a začátku června se lze se zástupci této zajímavé skupiny rostlin setkat a obdivovat jejich krásu a výjimečnost.

Vědci zjistili, že psi cítí jednoduchou formu závisti. Jiní vědci zase zkoumali hygienické náviky majitelů psů a jejich odolnost vůči nemocem.

Prunéřovské údolí nenajdete v průvodci, není tak známé a mnoho lidí ani z Chomutova ho nikdy nenavštívilo. Přesto je zajímavé, krásné a romantické.

Příroda je opravdu jedinečná a kouzelná. Zatímco některé druhy živočichů a rostlin přímo hýří barvami, další jsou velmi nenápadné. Obzvláště patrné jsou tyto kontrasty u hmyzu a ptáků. Většinou je v přírodě zařízeno, že kdo má větší podíl na zachování rodu je vybarven nenápadněji. Toto pravidlo však neplatí vždy. Pojďme se podívat za třemi příklady mimikrů na Českolipsko.

Co by na toto téma řekl Thomas Alva Edison? Na Internetu jsem si přečetla mnoho negativních reakcí na téma „klasické žárovky končí“. Čím je to způsobeno? Proč bychom měli využívat právě ty úsporné? Chtěla bych zde nastínit základní body tématu klasické versus úsporné žárovky. V žádném případě nechci článkem někoho přemlouvat, aby změnil své dosavadní stanovisko, ať už ve prospěch nového nebo zažitého.

Pro každého z nás, kdo prožil pár dní v Kodani v době, kdy byla ve své polovině snad nejdůležitější klimatická dohoda, tedy 12.–13. prosince již loňského roku, byly tyto chvilky něčím výjimečným. Dost už jsme se načetli o tom, jak neúspěšný výsledek projednávání nástupce Kjótského protokolu nakonec byl, a také o zatčených demonstrantech.