PŘÍRODA.cz

Dneska sice opět Krkonoše, ale tentokrát ty Polské, které jsem navštívili už na podzim. Vydáme se z Karpacze na Kopu a kolem jezera Maly Staw zpět do Karpacze.

Takové milé prázdninové počteníčko od jednoho opravdového vidláka, tedy vidlačky :-D.

Doba prázdnin a dovolených je nedílně spojena s vodními sporty. Jak je provozovat, abychom přitom minimalizovali jejich dopady na životní prostředí?

Zejména poslední měsíce a týdny se mezi ptáčkaři velmi živě diskutuje ohledně zveřejněných nových českých jmen některých ptáků, která představila Názvoslovná komise Českého ornitologického svazu.

Bylina s krkolomným názvem, často používaná jako okrasná rostlina, i když při její likvidaci na podzim už její okrasnost spíš proklínáme. Málokdo však ví, že ostropestřec u nás dokáže vzácně růst i planě, a že se v něm skrývá hotový poklad pro naše játra a očistu. K čemu všemu nám tedy ostropestřec může být užitečný?

Když se řekne šakal, můžeme si přestavit divně zbarvenou lišku nebo menšího, štíhlého vlka. Žije na jih od nás. Česko je jeho nejsevernějším místem výskytu.

Jistě jste si při procházkách lesem všimli krom turistických značek i mnoha dalších, které tu nechali nejen lesníci, ale i další organizace. Ne všechny znamenají konec života stromu. Mnohde je tomu právě naopak.

Dneska se na trošku delší chvilku zastavíme na Černohorském rašeliništi. Krása a význam tohoto místa za to opravdu stojí. Teď v červenci je ideální doba na návštěvu. Víte, že se součástí Krkonošského národního parku tohle místo stalo až v roce 2008? Do té doby to byla jen Přírodní památka obhospodařovaná Správou Krnapu.

Klimatická změna tu nepopiratelně je, její důsledky pociťujeme a pociťovat budeme. Proč tedy nejsme schopni s ní začít opravdu něco dělat? Zásadní otázka, kterou si položil George Marshall, britský odborník na komunikaci, environmentální aktivista a spisovatel. Při práci na této knize vyslechl alarmisty, skeptiky, popírače, ale i politiky a hledá to, co je i nás spojuje.