PŘÍRODA.cz

Zákony na ochranu zvířat prošly v posledních letech největší revolucí za poslední dekády. Od ledna 2026 platí v Česku striktní zákaz držení psů na řetězech. Zpřísnily se parametry pro chov a zvýšili se pravomoce obcí a dalších orgánů, které vymýtit nelegální množírny a týrání zvířat. Přinášíme podrobnosti.

Evropská unie se v posledních letech snaží o ambiciózní proměnu své ekonomiky směrem k udržitelnosti. Jedním z nejdiskutovanějších nástrojů této proměny je CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), kterému se v běžné řeči přezdívá „uhlíkové clo“. Jeho ostrá fáze se rozeběhla se začátkem tohoto roku. Jde o mechanismus, který může zásadně ovlivnit ceny zboží, mezinárodní obchod i globální boj s klimatickou změnou. Pojďme si srozumitelně vysvětlit, o co vlastně jde.

Tak a je to tady. Vážení přátelé, milovníci lesů, luk a hájů, ale i vy, kdo si rádi o víkendu projedete okresky v něčem, co má víc koní než průměrná stáj v Kladrubech. Včera se stalo něco, co jsme ještě nedávno považovali za špatný vtip z kategorie „to by přece neudělali“. 15. prosinec 2025 se do dějin ekologie v Česku zapíše tučným písmem. Černým jako saze z vymontovaného filtru pevných částic. Petr Macinka, předseda strany Motoristé sobě, se oficiálně stal ministrem životního prostředí.

Třídění odpadu je pro většinu obyvatel České republiky denní rutinou, ale málokdo si plně uvědomuje, že nejde jen o dobrý zvyk, nýbrž o zákonnou povinnost už od devadesátých let, jejíž dodržování má zásadní vliv na životní prostředí a naši budoucnost.

Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) se v posledních letech stal jednou z nejčastějších zbraní v politických debatách. Často je líčen jako nástroj „zlé Bruselské byrokracie“, který ničí evropský průmysl, zdražuje bydlení a žene domácnosti do chudoby. Obavy z dramatického nárůstu cen energií a dopadů na konkurenceschopnost našich firem jsou pochopitelné. Skutečnost je však mnohem složitější a sofistikovanější.

Po osmnáct hodin trvajícím nočním jednání ministrů životního prostředí Evropské unie v Bruselu se podařilo dosáhnout dohody o ambiciózním, ale zároveň kompromisním, klimatickém cíli do roku 2040. Zásadní změnou je zejména způsob jakým by mělo být cíle dosaženo.

Mezi Jihomoravským hejtmanem Grolichem a panem Macinkou proběhla v minulých dnech komunikace, při které si vyměnili otevřené dopisy ohledně CHKO Soutok. Grolich zve Macinku na osobní schůzku. Macinka považuje CHKO za zbytečné. Pojďme se podívat na to, jak argumentuje.

Světová ochrana přírody dosáhla historického milníku, který signalizuje, že právní ochrana planety se přesouvá z morálního imperativu do sdílené mezinárodní priority. Na největším světovém kongresu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN), která sdružuje přes 1400 subjektů včetně vlád, totiž došlo k uznání ekocidy, rozsáhlého poškozování životního prostředí (ať už záměrně nebo z nedbalosti), za trestný čin.

Politici se rádi staví do role zachránců planety, na klimatických summitech podepisují závazky na ochranu deštných pralesů a slibují nulové odlesňování. Ale jaká je realita? Zatímco z jedné kapsy tečou miliardy na záchranu lesů, tak zároveň z mnohem větší kapsy financují globální lesní destrukci.