PŘÍRODA.cz

V našem seriálu o evropských mořích se po horkém, slaném Středomoří a vertikálně rozťatém Černém moři přesouváme na sever. Baltské moře je pravým opakem jižních moří. Je chladné, mělké, extrémně mladé a jeho slanost je tak nízká, že se v něm mísí mořský život se sladkovodními druhy. Zároveň je to však jedno z nejzranitelnějších moří na světě, které kvůli své geografii funguje jako skládka lidského znečištění.

Když se řekne sova, většina z nás si představí tajemného nočního tvora s obrovskýma očima, který se zčistajasna vynoří z temnoty a bez jediného šustnutí kolem vás proletí. Sovy toho ale umí víc, než jen tiše létat. Pod vrstvou sovího peří se ale ukrývá biomechanická architektura, vedle které vypadají nejmodernější lidské stroje jako výtvor začínajícího kutila.

Nedávné setkání ministra životního prostředí Igora Červeného se včelaři, dle příspěvku na Facebooku Ministerstva, otevřelo celou řadu palčivých témat. Debata se netýkala jen běžné spolupráce nebo aktuální hrozby v podobě šíření invazních druhů (v čele se sršní asijskou) a boje proti včelím nákazám. Velkou pozornost mezi diskutujícími i odborníky si vysloužilo zejména oznámené téma včelaření v chráněných krajinných oblastech (CHKO) a zlepšování stavu naší krajiny.

V našem seriálu o evropských mořích pokračujeme zastavením u Černého moře. Černé moře na první pohled klame tělem. Jeho břehy lemují oblíbené rekreační oblasti a lázně, ale pod hladinou se ukrývá jeden z nejpodivuhodnějších, nejextrémnějších a nejkřehčích ekosystémů na celé planetě. Je to svět rozťatý na dvě části. Na pestrý život na slunci a obrovskou, toxickou hlubinu, kde se čas doslova zastavil. Ta tvoří téměř 90 % objemu Černého moře.

Pojďme se podívat na vodu! Vodní energie zdaleka neznamená jen klasické obří přehrady s Kaplanovými nebo Francisovými turbínami. Vodní živlík nabízí obrovský potenciál v oceánech i na malých řekách. Máme pro vás přehled inovativních směrů ve vodní energetice. Od oceánských obrů až po řešení šitá na míru českým řekám.

V našem seriálu o evropských mořích jsme postupně poznali, jak fyzikální zákony, salinita, teplotní rozdíly a proudění definují charakter jednotlivých pánví. Ukázali jsme si, že oceán není jen pasivní masou vody, ale že fyzika funguje jako neviditelný režisér, který vymezuje prostor pro samotný život. Nyní otevíráme sérii čtyř zastavení, v nichž se na každé z těchto moří podíváme detailně a podrobně zblízka. A začínáme tam, kde je to horké, pestré, evolučně jedinečné a kde se pod vlivem…

Na jedné z lokálních facebookových skupin jsem dostala tip na lokalitu modráska bahenního. Tenhle motýl patří k našim nejzajímavějším a biologicky nejspecializovanějším denním motýlům. V rámci Evropy patří české populace k jedněm z nejstabilnějších, a proto má Česká republika velkou zodpovědnost za ochranu tohoto druhu v celoevropském měřítku. Pojďme si povědět o tom, proč je „kukačkou“ mezi motýly a také o tom, že k životu potřebuje jeden konkrétní druh rostliny.

V našem seriálu o evropských mořích jsme už odhalili, jak zásadně salinita, teplotní rozdíly a proudění definují charakter jednotlivých moří i zemského klimatu. Dnes se podíváme na to, jak tyto fyzikální vlastnosti ovlivňují samotný život v těchto mořích.

Pokud jste v poslední době projížděli českým venkovem, dost možná jste nabyli dojmu, že se česká krajina proměnila v malířské plátno Vincenta van Gogha. A nejde jen o pro slunečnice typickou Moravu. Tam, kde ještě před pár lety dominovaly tradičnější plodiny, se dnes ke slunci otáčejí statisíce žlutých květů slunečnic. A nejde jen o klamný vizuální dojem. Slunečnice roční poslední roky na českých i evropských polích prožívá slušný boom.