PŘÍRODA.cz

Na obyčejné české louce, přímo na trusu skotu, koní nebo lesní zvěře, žije mikroskopický organismus jménem měchomršť krystalický (Pilobolus crystallinus). Tato drobná houba vyvinula neuvěřitelný systém, kterým dokáže odpálit své potomstvo s přetížením dosahujícím až 20 000 G. Tedy s mnohonásobně vyšším, než jaké zažívá kosmonaut při startu rakety nebo pilot stíhačky.

S příchodem teplých a slunečných říjnových dnů lze na mnoha místech pozorovat nálety slunéček. Jde o přesně načasovanou přípravu na nadcházející zimní období, kdy si berušky hledají to nejlepší místo pro přežití. Proč se jedná většinou o invazní slunéčka východní? Jak se jich zbavit? Proč se jich najednou objeví tolik? Kde zimují naše původní slunéčka?

Pro většinu českých houbařů představuje nález lišky obecné (Cantharellus cibarius) ryzí radost. Zatímco vedle stojící hřib bývá často skrz na skrz prožraný larvami, lišky zůstávají pevné, čisté a nedotčené. Tento úkaz je výsledkem propracované chemické a mechanické obrany, díky níž patří liška k rekordmanům délky života plodnice.

Provoz masožravých pastí je pro rostlinu biochemicky nesmírně drahý. Tvorba lepkavého slizu rosnatek, produkce trávicích enzymů nebo aktivní pumpování vody z podtlakových měchýřků bublinatek vyžaduje stálý přísun energie a vody. V sezóně se tato investice bohatě vrací v podobě uloveného hmyzu. Jakmile však podzimní chlad utlumí aktivitu hmyzu i vodního planktonu, masožravky nemají co lovit. Jak to dělají, aby nezahynuly?

Ačkoliv v minulosti obýval téměř celou naši krajinu, dnes balancuje na hraně přežití. Podle aktuální tiskové zprávy Správy KRNAP však přichází naděje. Krkonošská populace se po letech výrazného poklesu stabilizovala na 53 tokajících kohoutcích. Co je problém a co je naopak nadějí? Jakou roli hrály kyselé deště a následné holiny na Krkonoších a Jizerkách a jejich současné zarůstání?

Když rybníky zahalí ranní mlhy a teploty klesají k nule, většina hmyzích druhů postupně mizí. Nad hladinami rybníků dožívají poslední dospělé vážky, jejichž druhy přežívají jako nymfy ukryté v bahně nebo odolná vajíčka v pletivech vodních rostlin. V české přírodě existují dvě výjimka: šídlatka hnědá a kroužkovaná. Tyhle dvě nenápadné vážky přežívají mrazy a sněhové závěje jako dospělci na stéblech suchých rostlin nebo kůře.

Když se na filmovém plátně nebo televizní obrazovce objeví roztomilý, majestátní či neobvyklý zvířecí hrdina (třeba lemur, sovice sněžná, rybky, dalmatini, severská plemena psů, vlci, želvy), diváci obvykle tají dech. Moderní kultura dokáže v lidech probudit obrovskou vlnu obdivu a lásky k přírodě. Má to však háček. Zábavní průmysl totiž často tvoří fikci, aniž by divákům ukázal realitu. Výsledkem pak bývá masová nákupní horečka. Poptávka po nejen exotických mazlíčcích a bezohledný odchyt zvířat z…

Pohled na plachtu na zahradním bazénu nebo i jinde na zahradě, na níž se po dešti vytvořila kaluž zářivě červené barvy, v mnoha lidech vyvolá obavy. Na sociálních sítích se pod podobnými fotografiemi okamžitě strhávají diskuze plné obav z nebezpečných chemikálií ve vzduchu, který se na zem dostává s děšťěm. Co se ale na plachtách, stěnách bazénu nebo i koupelnovém závěsu odehrává?

Jak si asi každý z nás dokáže představit, podzimní pelichání a línání je evolučním nástrojem přežití, který zvířatům umožňuje splynout s proměňující se krajinou a odolat mrazům. Co přeměnu srsti spouští? Jak jsou na tom druhy s bílou zimní srstí v dnešní době globálního oteplování a mizející sněhové pokrývky?