PŘÍRODA.cz

V našem seriálu o evropských mořích jsme už odhalili, jak zásadně salinita, teplotní rozdíly a proudění definují charakter jednotlivých moří i zemského klimatu. Dnes se podíváme na to, jak tyto fyzikální vlastnosti ovlivňují samotný život v těchto mořích.

Pokud jste v poslední době projížděli českým venkovem, dost možná jste nabyli dojmu, že se česká krajina proměnila v malířské plátno Vincenta van Gogha. A nejde jen o pro slunečnice typickou Moravu. Tam, kde ještě před pár lety dominovaly tradičnější plodiny, se dnes ke slunci otáčejí statisíce žlutých květů slunečnic. A nejde jen o klamný vizuální dojem. Slunečnice roční poslední roky na českých i evropských polích prožívá slušný boom.

Přílivy a odlivy představují vizuálně nejvýraznější rozdíl mezi evropskými moři. Tento neustálý pohyb vody není jen zajímavým přírodním úkazem. Je to mocná mechanická síla, která doslova formuje podobu našeho kontinentu, diktuje architekturu přístavů a ovlivňuje bezpečnost pobřežních oblastí. Rozdíl mezi dramatickým Severním mořem a klidnou, téměř neměnnou hladinou Středomoří je jedním z nejzásadnějších faktorů, které definovaly rozvoj evropské civilizace. Zatímco salinitu a termoregulační…

Pokud jste zahlédli u vás doma nebo v přírodě okřídlené mravence, vězte, že právě u vás probíhá mravenčí svatební let. Během tohoto krátkého období vyletují okřídlené královny a samci z hnízd, aby se spářili a založili novou kolonii. Způsob, jakým se to děje, se mezi jednotlivými rody zásadně liší – od královen, které si musí vystačit jen s vlastní energií, až po ty, které využívají parazitické strategie. I u nás žije poměrně hodně druhů. Pojďme si říci něco víc o jejich strategiích zakládání…

V posledních týdnech se na sociálních sítích a v diskusních fórech nejen zahrádkářů objevují stále stejné příspěvky o pozorování tohoto majestátního motýla. S křídly zdobenými černými pruhy a elegantními „ocásky“ působí jako návštěvník z exotických krajin. Je to otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a letošní sezóna mu zřejmě mimořádně přeje.

Procházka rozkvetlou loukou v horkém červencovém odpoledni je doprovázena neustálým, rytmickým cvrkotem. Pro mnohé z nás je to vedle zurčení vody v řece či potoku nejtypičtější zvuk českého léta. Kdo a co za těmito zvuky stojí?

Procházíte se za horkého červencového podvečera lesním lemem nebo podél rozkvetlých luk. Náhle se z podrostu ozve ostrý, chraplavý zvuk, který připomíná spíše štěkání menšího psa než projev divoké zvěře. Zastavte se a rozhlédněte se. Možná uvidíte srnce vyhánějícího soka, který přerušil jeho svatební tanec kolem říjné srny, ze svého teritoria. Stali jste se svědky srnčí říje

Svlékání kůže, přesněji pokožky, odborně nazývané ekdyze, je fascinující proces, který u českých hadů probíhá v mnoha ohledech podobně, ale přesto má svá specifika podle toho, o jaký druh se jedná. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Při našem prodlouženém víkendu u Baltského moře mé oči upoutalo něco, co vypadalo jako zmenšenina bambusového lesa. Když to člověk vzal do ruky, bylo to i tvrdé a bylo to na jednom úseku cesty po pobřeží úplně všude. Nejedná se ale o bambus, nýbrž o přesličku. Podobnost je opravdu jen vizuální. Botanicky jsou bambusy a přesličky naprosto odlišné rostliny. Tohle, co jsem viděla, je přeslička zimní. Jedná o evropskou rostlinu s historií, která sahá až do dob dinosaurů a roste i u nás.