PŘÍRODA.cz

Zahradničení už dávno není jen sezónním koníčkem nebo činností vyhrazenou lidem žijícím v rodinných domech. V posledních letech stále více Čechů investuje svůj čas a nadšení do úpravy zahrad, teras a zelených ploch v okolí svých domovů. Od okrasných rostlin a zahradních hortenzií až po živé ploty, okrasné dřeviny a zahradní trvalky – zájem o přírodu a vyváženější životní styl výrazně roste.

Drobné modré květy pomněnek jsou v naší krajině tak běžné, že je často přehlížíme. Skrývají však příběh, v němž se prolínají hluboké lidské emoce s promyšlenými strategiemi přírody. Pomněnka není jen botanickým druhem, je to živý symbol paměti, který v sobě nese vzkaz napříč staletími i kontinenty. Od osudu ztracených dětí, který jsme si před pár dny připomínali Dnem ztracených dětí, až po složité chemické procesy, které jí umožňují komunikovat s opylovači. Tato nenápadná květina nás učí, že…

Byli chlupatí a měli kopyta. Ano, tak skutečně vypadali předchůdci delfínů, velryb a dalších kytovců, kteří žili na souši. Skupina savců, která se před 45 miliony let rozhodla navrátit tam, odkud v pradávných dobách vzešli jejich suchozemští předci. Evoluce je vyslala zpět do vody s velkolepým posláním. Po vyhynutí kolosálních mořských i suchozemských plazů zůstal pravěký oceán v moci žraloků, nicméně úspěšnost savců na pevnině signalizovala, že i v moři bude brzy dominovat nová síla.

Většinu oblasti současného Národního parku České Švýcarsko původně pokrývaly smíšené lesy s druhy, které milují světlo a na živiny chudé písčité podloží. Jedním z takových druhů, který obývá i skalní masivy, je borovice lesní. Ovšem máme tu i vetřelce, který z mnoha míst vytlačuje nejen místní borovici, ale i vše ostatní okolo sebe. Požár, který řádil v roce 2022 na stovkách hektarů parku, je šancí, jak tohoto vetřelce výrazně eliminovat.

Představa lesního požáru v nás většinou vyvolává mrazení a pocit naprosté zkázy. Vidíme plameny olizující koruny stromů a černé uhelné pahýly tam, kde dříve byla zelená oáza. Jenže pro přírodu, zejména pro tu v severských boreálních lesích, ale i v Českém Švýcarsku, není oheň nepřítelem. Je to nástroj, který les čistí, omlazuje a dává mu novou šanci na život. Abychom ale pochopili, proč tomu tak je, musíme se nejprve podívat na to, že není oheň jako oheň a strom jako strom. Ukážeme si to na…

Když se řekne jaro v Jizerských horách, většině lidí se vybaví tající sněhová pole, rozvodněné potoky, sytě zelený mech a žluté koberce narcisů na Jizerce. Zatímco v nížinách už narcisy v zahradách odkvétají, zdejší vysoko položená louka byla o tomto prodlouženém víkendu stále v plném květu. Jak je možné, že jihoevropský druh dokáže přežít zimu v Jizerkách? Kde se tam vlastně vzal?

Říkáte si někdy po ránu: „Ti ptáci dnes ale křičí! To dřív nebývalo.“ Kupodivu máte pravdu, dříve byli ptáci skutečně výrazně tišší. Na ptáky se ale kvůli tomu zlobit nemůžeme, protože si za to můžeme sami. Možná ale ještě máme šanci naučit ptáky opět zpívat i potichu. Více se o tom dozvíte v článku popisujícím výzkum, který se týkal ptáků žijících v Paříži.

Ještě před pár lety jsme mývala severního (Procyon lotor) vnímali jako exotické zpestření naší fauny. Mýval severní je u nás nepůvodní druh, který sice do české přírody nepatří, ale jehož „roztomilý“ kukuč tlumil obavy z jeho přítomnosti. Nedávno však vědci přišli s definitivním potvrzením predikce, že česká populace mývalů hostí parazita jménem Baylisascaris procyonis – škrkavku mývalí, která se nyní nekontrolovaně šíří ze západních Čech dál do vnitrozemí. Nákaza může mít pro člověka fatální…

Pletení pomlázky je jedním z nejstarších dochovaných zvyků, který v sobě snoubí lidovou víru s hlubokou znalostí jarní přírody. Pomlázku dnes vnímáme především jako symbol Velikonoc. Její podstata ale tkví v botanických procesech a unikátních vlastnostech vrbového dřeva.