PŘÍRODA.cz

Ještě před pár lety jsme mývala severního (Procyon lotor) vnímali jako exotické zpestření naší fauny. Mýval severní je u nás nepůvodní druh, který sice do české přírody nepatří, ale jehož „roztomilý“ kukuč tlumil obavy z jeho přítomnosti. Nedávno však vědci přišli s definitivním potvrzením predikce, že česká populace mývalů hostí parazita jménem Baylisascaris procyonis – škrkavku mývalí, která se nyní nekontrolovaně šíří ze západních Čech dál do vnitrozemí. Nákaza může mít pro člověka fatální…

Pletení pomlázky je jedním z nejstarších dochovaných zvyků, který v sobě snoubí lidovou víru s hlubokou znalostí jarní přírody. Pomlázku dnes vnímáme především jako symbol Velikonoc. Její podstata ale tkví v botanických procesech a unikátních vlastnostech vrbového dřeva.

Když si v obchodě vybíráte potraviny a narazíte ve složení na „ regulátor kyselosti - kyselina citronová“ nebo kód E330, vaše mysl vám pravděpodobně vykreslí obrázek prosluněného sicilského sadu, kde se z čerstvých plodů lisuje zářivě žlutá šťáva. Pravda je však jiná. Na pohled méně vábná. Naprostá většina kyseliny citronové, kterou dnes lidstvo zkonzumuje, totiž citron neviděla ani z dálky. Jejím skutečným výrobcem je plíseň kropidlák černý. Mají v tom prsty i zlaté české ručičky. Proč jí vlastně…

Příroda někdy napíše scénář, u kterého se tají dech i zkušeným odborníkům. Ve wroclawské zoologické zahradě se odehrál jeden z těch tichých, ale o to silnějších příběhů, které nám připomínají, proč má smysl bojovat o každý jeden život. Hlavním hrdinou je stvoření, které vypadá, jako by ho někdo poskládal z náhradních dílů jiných zvířat - mládě hrabáče kapského (Orycteropus afer).

Představte si svět, kde se rodí pouze dcery. Pro lidskou společnost námět na sci-fi román, pro jednu z největších populací karet obrovských na světě je to však krutá realita dnešních dní. Vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology odhalila velmi znepokojivou zprávu z oblasti Velkého bariérového útesu: severní populace těchto ikonických mořských plazů se v důsledku klimatických změn opravdu dramaticky „feminizuje“. U mladých želv tvoří samice neuvěřitelných 99 % populace. Pokud se trend…

Koňské řehtání je jedním z nejikoničtějších zvířecích zvuků. Provází lidstvo tisíce let. Přestože každý jezdec i laik tento zvuk bezpečně pozná, vědci si lámali hlavu nad tím, jak přesně kůň takový zvuk vytváří. Koně jsou totiž ve zvířecí říši unikátní – dokážou něco, co většina ostatních savců prostě nesvede. Nedávný výzkum konečně poodhalil roušku tajemství.

Zatímco běžné klíště tiše číhá především ve stínu listnatého lesa a jeho okrajů, noví přistěhovalci obsazují naše louky a pastviny. Piják lužní s mramorovaným štítkem obsazuje vlhké louky a exotická Hyalomma vás dokonce dokáže aktivně pronásledovat na sluncem zalitém vyprahlém výběhu. Pro naše psy a koně představují tito parazité riziko, na které nejsme zvyklí. Naučte se je poznat dřív, než je reálně objevíte.

Klimatická změna v našich zeměpisných šířkách už dávno není jen abstraktním pojmem z vědeckých grafů, ale realitou, kterou vidíme při každém pohledu z okna. Poslední únorové dny v Česku svou teplotou často připomínají spíše konec března a příroda na to odpovídá velmi rychle. Tato akcelerace však neprobíhá u všech stejně. Například lejsek nebo i sýkora tak může přijít o potravu pro mláďata. Vědci tomu říkají fenologický mismatch.

Pěnice černohlavá, nenápadný ptáček s flétnovým hlasem, se stala ambasadorkou české přírody pro rok 2026. Česká společnost ornitologická (ČSO) ji udělila prestižní titul Pták roku nejen pro její krásný zpěv, ale i jako symbol stého výročí své existence. Pěnice černohlavá totiž zdobí logo společnosti a její latinské jméno Sylvia nese i její odborný časopis. Pěnici černohlavé také vděčíme za jeden vánoční symbol.