PŘÍRODA.cz

Pro většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme.

Slýcháme to od dětství v pohádkách i historických románech. Aristokracie má v žilách modrou krev. Jenže když se šlechtic poraní, teče mu úplně stejně rudá tekutina jako komukoliv jinému. Kde se tedy tento slavný mýtus vzal? Co podporuje myšlenku o modré odkysličené krvi a kteří tvorové na naší planetě se skutečně pyšní modrou krví?

Ačkoliv si opuncie (rod Opuntia) většina z nás automaticky spojuje s vyprahlými pouštěmi Severní a Jižní Ameriky, tyto houževnaté rostliny si v posledních letech našly cestu i do české přírody. Díky své obdivuhodné mrazuvzdornosti dokážou bez problému přečkat tuzemské zimy a v teplejších oblastech republiky se úspěšně šíří. Do volné krajiny se dostávají nejčastěji lidským přičiněním. Rozšířit je ale mohou i ptáci, kteří hodují na jejích plodech. V současnosti tak opuncie čím dál častěji zarůstají…

Ještě před několika desítkami let platila kudlanka v naší přírodě za vzácného až raritního obyvatele, kterého bylo možné potkat takřka výhradně na jižní Moravě. S probíhající změnou klimatu a postupujícím oteplováním se však situace radikálně změnila. Kudlanky úspěšně kolonizují nové oblasti, šíří se do Čech a dnes na ně můžeme narazit i na místech, kde by je dříve nikdo nečekal. Třeba v Krkonoších ve Špindlerově Mlýně.

Podzim v lesích, parcích a zahradách odstartuje ve velkém proces, který proměňuje padané ovoce v ještě větší pochoutku. Je to staré dobré kvašení neboli fermentace. Jaký vliv má alkohol na zvířata a jak s tímto tématem souvisí globální oteplování?

Po klidnějším a brakickém Baltu se v posledním díle našeho seriálu přesunujeme do zcela jiného mořského světa. Severní moře je dravé, větrné, hluboce provázané s lidskou historií a především neustále v pohybu. Zatímco Středozemní moře ohřívá jižní slunce a Černé moře skrývá toxická tajemství v hlubinách, Severní moře žije silou oceánských proudů, obrovskými přílivy a bouřemi, které formovaly břehy celé severozápadní Evropy.

V našem seriálu o evropských mořích se po horkém, slaném Středomoří a vertikálně rozťatém Černém moři přesouváme na sever. Baltské moře je pravým opakem jižních moří. Je chladné, mělké, extrémně mladé a jeho slanost je tak nízká, že se v něm mísí mořský život se sladkovodními druhy. Zároveň je to však jedno z nejzranitelnějších moří na světě, které kvůli své geografii funguje jako skládka lidského znečištění.

Když se řekne sova, většina z nás si představí tajemného nočního tvora s obrovskýma očima, který se zčistajasna vynoří z temnoty a bez jediného šustnutí kolem vás proletí. Sovy toho ale umí víc, než jen tiše létat. Pod vrstvou sovího peří se ale ukrývá biomechanická architektura, vedle které vypadají nejmodernější lidské stroje jako výtvor začínajícího kutila.

Nedávné setkání ministra životního prostředí Igora Červeného se včelaři, dle příspěvku na Facebooku Ministerstva, otevřelo celou řadu palčivých témat. Debata se netýkala jen běžné spolupráce nebo aktuální hrozby v podobě šíření invazních druhů (v čele se sršní asijskou) a boje proti včelím nákazám. Velkou pozornost mezi diskutujícími i odborníky si vysloužilo zejména oznámené téma včelaření v chráněných krajinných oblastech (CHKO) a zlepšování stavu naší krajiny.