Rubrika: VŠE ŽIVÉ A NEŽIVÉ
Když se na filmovém plátně nebo televizní obrazovce objeví roztomilý, majestátní či neobvyklý zvířecí hrdina (třeba lemur, sovice sněžná, rybky, dalmatini, severská plemena psů, vlci, želvy), diváci obvykle tají dech. Moderní kultura dokáže v lidech probudit obrovskou vlnu obdivu a lásky k přírodě. Má to však háček. Zábavní průmysl totiž často tvoří fikci, aniž by divákům ukázal realitu. Výsledkem pak bývá masová nákupní horečka. Poptávka po nejen exotických mazlíčcích a bezohledný odchyt zvířat z…
Krvavá louže na plachtě: Toxický spad, nebo strategie přežití mikroorganismů?
1. říjen 2026, Lucie Hladková[ téma: chemtrails, mikroorganismy ]
Pohled na plachtu na zahradním bazénu nebo i jinde na zahradě, na níž se po dešti vytvořila kaluž zářivě červené barvy, v mnoha lidech vyvolá obavy. Na sociálních sítích se pod podobnými fotografiemi okamžitě strhávají diskuze plné obav z nebezpečných chemikálií ve vzduchu, který se na zem dostává s děšťěm. Co se ale na plachtách, stěnách bazénu nebo i koupelnovém závěsu odehrává?
Jak řeší úbytek sněhu zvířata s bílou zimní srstí a peřím?
24. září 2026, Lenka Kadlíková[ téma: zima, línání, globální oteplování ]
Jak si asi každý z
nás dokáže představit, podzimní pelichání a línání je
evolučním nástrojem přežití, který zvířatům umožňuje
splynout s proměňující se krajinou a odolat mrazům. Co přeměnu
srsti spouští? Jak jsou na tom druhy s bílou zimní srstí v
dnešní době globálního oteplování a mizející sněhové
pokrývky?
Paroží aneb kost, která způsobí dočasnou osteoporózu
23. září 2026, Lenka Kadlíková[ téma: paroží, myslivost, podzim ]
Paroh je kost, která u dospělého jelena váží několik kilogramů. Celé paroží i přes deset. Dokáže růst rychlostí až 2,5 cm za den
díky vápníku v jiných kostech. Pojďme se podívat na zásadní
rozdíl mezi rohy a parohy. Na to, jak to vlastně v těle jelení
zvěře funguje, aby jim mohly vyrůst nové parohy. Proč je vlastně
shazují?
Ocún jesenní - příběh krásky, která v sobě ukrývá kapky Medeina jedu
21. září 2026, Lenka KadlíkováKdyž se zářijové
louky začínají zbarvovat do hněda a většina rostlin se ukládá
k zimnímu spánku, ze země se prodere záplava něžných
růžovofialových květů. Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
působí na první pohled jako křehký pozdní pozdrav léta. Ve
skutečnosti jde o jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň
nejnebezpečnějších rostlin české přírody, která kvete na podzim a plodí na jaře.
Jak ježci zvládají zimu a kdy opravdu potřebují naši pomoc?
18. září 2026, Lenka Kadlíková[ téma: hibernace, ježek, podzim, zima ]
S příchodem prvních mrazíků mizí ze zahrad i lesů většina
hmyzu, žížal a dalších drobných živočichů. Pro ježky to
představuje zásadní přelom v roce. Sezóna lovu končí a začíná
období, kdy musí všechny své síly vložit do přípravy na zimu.
Většina lidí si pod zimním spánkem představí, že zvíře
prostě zaleze do hnízda a bezstarostně spí až do jara. Ve
skutečnosti jde o složitou fyziologickou proměnu celého
organismu.
Proč václavky pustoší české lesy a proč v noci svítí
17. září 2026, Lenka Kadlíková[ téma: houby, václavky, podzim ]
Pro
většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční
dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame
tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou
podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme.
Mýtus o modré krvi aneb modrá krev opravdu existuje. A také zelená a fialová
16. září 2026, Lucie HladkováSlýcháme to od dětství v pohádkách i historických
románech. Aristokracie má v žilách modrou krev. Jenže když se
šlechtic poraní, teče mu úplně stejně rudá tekutina jako
komukoliv jinému. Kde se tedy tento slavný mýtus vzal? Co
podporuje myšlenku o modré odkysličené krvi a kteří tvorové na
naší planetě se skutečně pyšní modrou krví?
Kaktusy v českých chráněných oblastech? Problém jménem opuncie
15. září 2026, Lenka Kadlíková[ téma: opuncie, kaktusy, globální oteplování ]
Ačkoliv si opuncie (rod Opuntia) většina z nás automaticky spojuje s vyprahlými pouštěmi Severní a Jižní Ameriky, tyto houževnaté rostliny si v posledních letech našly cestu i do české přírody. Díky své obdivuhodné mrazuvzdornosti dokážou bez problému přečkat tuzemské zimy a v teplejších oblastech republiky se úspěšně šíří. Do volné krajiny se dostávají nejčastěji lidským přičiněním. Rozšířit je ale mohou i ptáci, kteří hodují na jejích plodech. V současnosti tak opuncie čím dál častěji zarůstají…
Kudlanka nábožná – mýty a skutečnost nejen o jejím milostném životě
11. září 2026, Lenka KadlíkováJeště před několika desítkami let platila kudlanka v naší přírodě za vzácného až raritního obyvatele, kterého bylo možné potkat takřka výhradně na jižní Moravě. S probíhající změnou klimatu a postupujícím oteplováním se však situace radikálně změnila. Kudlanky úspěšně kolonizují nové oblasti, šíří se do Čech a dnes na ně můžeme narazit i na místech, kde by je dříve nikdo nečekal. Třeba v Krkonoších ve Špindlerově Mlýně.
1) Proč NEnechat na záhoně „půdu holou odpočívat“
2) Středomoří: kdysi vyschlá laboratoř, kde vidíme budoucnost evropských moří 
3) Vodní energie: Jaké jsou technologické novinky a možnosti ČR?
4) Jaké jsou výhody, nevýhody a dokonce smrtelná nebezpečí jednotlivých typů repelentů?
5) Pomohou včelaři přesvědčit Igora Červeného, aby řešil ochranu přírody nebo šlo o beewashing?
6) Proč václavky pustoší české lesy a proč v noci svítí