PŘÍRODA.cz

Když se řekne chloroplast, každý si představí stejný obrázek: malou, zelenou organelu uvnitř rostlinné buňky, kde se sluneční světlo mění na energii a cukry – proces, který nazýváme fotosyntéza. Leta letoucí panovalo v rostlinné biologii pevné přesvědčení, že role chloroplastů je primárně metabolická a energetická. Chloroplast však hraje velkou roli i v imunitě, obraně a signalizaci, o kterých se myslelo, že jsou výhradní doménou buněčného jádra a cytoplazmy. Co to znamená po nás? Nové možnosti…

Přestože je dělí kontinenty, biotopy a dokonce i životní strategie, všichni jsou si příbuzní, patří řádu ocasatých obojživelníků (Caudata). Jsou to dědicové prastarých linií, které před miliony let opustily moře a každý z nich si našel svou vlastní cestu. Pojďme prozkoumat vazby, které spojují naši českou obojživelnou faunu s exotickým tvorem, jenž se stal ikonou vědeckého výzkumu ale i kultury. Svou popularitu u dětí si získal hlavně díky hře Minecraft a také jako předloha pro nejednoho filmového…

Když se barevný podzim začne měnit v zimní mrazivou šeď, napadne bílá peřina a sluníčko ztratí letní sílu, příroda utichá. Pod vrstvou opadaného listí, v hlubokých norách a jeskyních se spouští jeden z nejúžasnějších biologických procesů, který se vyvinul k přežití extrémních podmínek: hibernace a další způsoby zimního spánku.

Když si představíte vlka, patrně vidíte majestátní zvíře pronásledující vysokou zvěř nebo se skrývající v lese. Málokdo si vybaví vlka plavajícího v oceánu, natož vlka schopného rozluštit lidské zařízení a použít ho pro svůj prospěch. Přesně takový objev, který otřásl představami o kognitivních schopnostech psovitých šelem, se nedávno odehrál na divokém pobřeží Britské Kolumbie v Kanadě.

Když teploty stoupají a slunce nemilosrdně pálí, správné zastínění zahrady se stává klíčovým prvkem, který může proměnit venkovní prostor na příjemné útočiště. Jaké jsou však moderní způsoby zastínění, které nejen že poskytnou úlevu od horka, ale také přidají estetickou hodnotu vaší zahradě? Zde je několik inspirativních nápadů a praktických řešení, které vám pomohou vytvořit ideální stíněné prostředí.

Káně rousná (Buteo lagopus), majestátní návštěvník našich zimních polí a luk, je jedinečným příkladem dravce, jehož život je neoddělitelně spjat s cykly daleké arktické tundry. Jako jediný zástupce svého rodu obývá všechny tři severní kontinenty a před nejkrutějšími mrazy podniká jednu z nejrozsáhlejších migrací mezi středně velkými dravci.

Sojka obecná (Garrulus glandarius), tento nejpestřejší zástupce čeledi krkavcovitých v evropských lesích, je ptákem opředeným mnoha zajímavými příběhy a pozoruhodnými zvyky. Její nápadné, růžovohnědé zbarvení, černá linka pod okem a především zářivě modro-bílo-černá pírka na křídlech, z ní dělají nepřehlédnutelnou postavu lesního království. Méně nápadné jsou však její komplexní role v ekosystému a její úžasné kognitivní schopnosti, které fascinují ornitology i laiky.

Veverka obecná (Sciurus vulgaris) je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších a nejčastěji pozorovaných hlodavců v našich lesích a parcích. Její hbitost, huňatý ocas a zvědavá povaha z ní dělají jednoho z nejsympatičtějších obyvatel korun stromů. Fascinující svět veverek je plný překvapivých strategií přežití a ekologických rolí, které z ní dělají velmi potřebný článek ekosystému lesa a parku.

Srnec obecný (Capreolus capreolus) je jediným zástupcem spárkaté zvěře, který praktikuje embryonální diapauzu, utajenou březost. Zatímco většina ostatních savců, včetně člověka, spěchá s vývojem plodu hned po oplodnění, srně příroda umožnila jinou cestu, která se zdá být dokonale přizpůsobena sezónním výkyvům ve vegetační době. Vědci se dlouho domnívali, že diapauza je ovlivněna především délkou dne, nikoli délkou vegetačního období. Toto zjištění nejenže objasnilo proč a jak se posouvá období,…