PŘÍRODA.cz

Ačkoliv v minulosti obýval téměř celou naši krajinu, dnes balancuje na hraně přežití. Podle aktuální tiskové zprávy Správy KRNAP však přichází naděje. Krkonošská populace se po letech výrazného poklesu stabilizovala na 53 tokajících kohoutcích. Co je problém a co je naopak nadějí? Jakou roli hrály kyselé deště a následné holiny na Krkonoších a Jizerkách a jejich současné zarůstání?

Když rybníky zahalí ranní mlhy a teploty klesají k nule, většina hmyzích druhů postupně mizí. Nad hladinami rybníků dožívají poslední dospělé vážky, jejichž druhy přežívají jako nymfy ukryté v bahně nebo odolná vajíčka v pletivech vodních rostlin. V české přírodě existují dvě výjimka: šídlatka hnědá a kroužkovaná. Tyhle dvě nenápadné vážky přežívají mrazy a sněhové závěje jako dospělci na stéblech suchých rostlin nebo kůře.

Když se na filmovém plátně nebo televizní obrazovce objeví roztomilý, majestátní či neobvyklý zvířecí hrdina (třeba lemur, sovice sněžná, rybky, dalmatini, severská plemena psů, vlci, želvy), diváci obvykle tají dech. Moderní kultura dokáže v lidech probudit obrovskou vlnu obdivu a lásky k přírodě. Má to však háček. Zábavní průmysl totiž často tvoří fikci, aniž by divákům ukázal realitu. Výsledkem pak bývá masová nákupní horečka. Poptávka po nejen exotických mazlíčcích a bezohledný odchyt zvířat z…

Pohled na plachtu na zahradním bazénu nebo i jinde na zahradě, na níž se po dešti vytvořila kaluž zářivě červené barvy, v mnoha lidech vyvolá obavy. Na sociálních sítích se pod podobnými fotografiemi okamžitě strhávají diskuze plné obav z nebezpečných chemikálií ve vzduchu, který se na zem dostává s děšťěm. Co se ale na plachtách, stěnách bazénu nebo i koupelnovém závěsu odehrává?

Jak si asi každý z nás dokáže představit, podzimní pelichání a línání je evolučním nástrojem přežití, který zvířatům umožňuje splynout s proměňující se krajinou a odolat mrazům. Co přeměnu srsti spouští? Jak jsou na tom druhy s bílou zimní srstí v dnešní době globálního oteplování a mizející sněhové pokrývky?

Paroh je kost, která u dospělého jelena váží několik kilogramů. Celé paroží i přes deset. Dokáže růst rychlostí až 2,5 cm za den díky vápníku v jiných kostech. Pojďme se podívat na zásadní rozdíl mezi rohy a parohy. Na to, jak to vlastně v těle jelení zvěře funguje, aby jim mohly vyrůst nové parohy. Proč je vlastně shazují?

Když se zářijové louky začínají zbarvovat do hněda a většina rostlin se ukládá k zimnímu spánku, ze země se prodere záplava něžných růžovofialových květů. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) působí na první pohled jako křehký pozdní pozdrav léta. Ve skutečnosti jde o jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň nejnebezpečnějších rostlin české přírody, která kvete na podzim a plodí na jaře.

S příchodem prvních mrazíků mizí ze zahrad i lesů většina hmyzu, žížal a dalších drobných živočichů. Pro ježky to představuje zásadní přelom v roce. Sezóna lovu končí a začíná období, kdy musí všechny své síly vložit do přípravy na zimu. Většina lidí si pod zimním spánkem představí, že zvíře prostě zaleze do hnízda a bezstarostně spí až do jara. Ve skutečnosti jde o složitou fyziologickou proměnu celého organismu.

Pro většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme.