PŘÍRODA.cz

Ještě po roce 2010 existoval na planetě silný štít, který nad našimi hlavami po celá desetiletí odrážel část slunečního žáru zpět do vesmíru. Tento štít nebyl dílem přírody, byl to vedlejší produkt naší závislosti na nejšpinavějších palivech. V roce 2020 jsme se rozhodli shodit zbytek tohoto štítu a to tím, že jsme omezili obsah síry v lodních palivech. Výsledek? Oceány se začaly ohřívat tempem, které zaskočilo i vědce.

S prvními zprávami o blížící se ledovce se sociální sítě a sousedské hovory obvykle zaplní vlnou rozhořčení směrem k technickým službám. Nejinak tomu bylo před pár dny. Lidé se zlostně ptají, proč sypače a radlice nevyjely dříve, proč jsou silnice a chodníky stále pod vrstvou sněhu a co vlastně silničáři dělají za jejich daně, když v kritickou chvíli zdánlivě zaspali. Pojďme si říct, proč v této situaci nechat techniku v garáži a lidi klidně vyspat.

O víkendu jsme si připomněli 34 výročí od momentu, kdy se flotila desetitisíců gumových zvířátek "Friendly Floatees" vydala na cestu mořem a potvrdila zásadní poznatky o mořských proudech, které utváří klima na Zemi.

Titulek typu „Vědec zkoumá velikost rejsčích lebek“ by si jistě vysloužil mnoho posměšných smajlíků a nelibosti, pokud by získal grant. Spousta lidí by tento projekt totiž považovala za nesmyslný a úplně zbytečný. Ono to ale znamenalo průlom v dosavadních představách o biologii savců. Dnes se tomu říká Dehnelovův fenomén a není to jen o rejskovi.

„Ten Macinka má celoevropský dopad.“ Pisatel tohoto komentáře pod článkem o současné sněhové kalamitě v Evropě naráží na prohlášení pana Macinky „Klimatická krize v ČR dneškem končí“ . Realitou ale je, že právě i tyhle zimní extrémy jsou způsobené současným rychlým globálním oteplováním. Ano, vyšší jednotky i nižší desítky cm sněhu za hodinu vždy byly a jsou extrém, který působí problémy. Pojďme si říci, co je polární vortex a jet stream.

Stromy jsou obalené námrazou, pole přikryl bílý příkrov a rtuť teploměru klesla hluboko pod bod mrazu. Vše se zdá být nehybné, mrtvé a zakleté do ledu. Krásná letošní novoroční zimní idylka. Přímo pod vrstvou prašanu, se ale odehrává čirý ruch. Existuje tam prostor, kterému vědci říkají subnivium (z latinského sub – pod a nix – sníh). Pro velké množství druhů živočichů a rostlin je subnivium jedinou šancí, jak přežít zimu v mírném a polárním pásu. Pojďme odhrnout bílou peřinu a nahlédnout do…

Představte si, že stojíte uprostřed rozlehlé vodní plochy. Pod vámi se otevírá hluboká, temná propast, ve které vidíte každý kamínek na dně, stébla mrazem zakonzervovaných řas a občas i stín ryby, která propluje hluboko pod vašimi podrážkami. Máte pocit, že se vznášíte v prostoru. Tento fascinující úkaz, kterému se lidově říká „černý led“ nebo „čiré sklo“, je jedním z nejpůsobivějších představení, která si pro nás příroda v zimě připravila. Vidět jste jej mohli před pár dny třeba na Novomlýnských…

S příchodem prosince se miliony domácností po celém světě ponoří do rituálu výběru a zdobení vánočního stromku. Pro většinu znás je to záležitost estetiky, vůně a tradice. Tyto dřeviny, ačkoliv všechny patří do řádu borovicotvarých (Pinales), se od sebe liší v mnoha zásadních aspektech – od detailů jejich jehličí a šištic, přes nároky na stanoviště, až po evoluční strategie, které jim umožnily přežít a prosperovat v různorodých biotopech. Pojďme se ponořit do jejich zeleného světa a odhalit, proč…

V hlubokých, listnatých lesích České republiky, především v bučinách a doubravách, žije nenápadný hlodavec, který si od ochranářů vysloužil přezdívku sedmispáč. Není to nikdo jiný než plch velký (Glis glis), největší z našich plchů, který drží v české přírodě fascinující rekord – je suverénně nejdelším zimním spáčem.