PŘÍRODA.cz

Představa lesního požáru v nás většinou vyvolává mrazení a pocit naprosté zkázy. Vidíme plameny olizující koruny stromů a černé uhelné pahýly tam, kde dříve byla zelená oáza. Jenže pro přírodu, zejména pro tu v severských boreálních lesích, ale i v Českém Švýcarsku, není oheň nepřítelem. Je to nástroj, který les čistí, omlazuje a dává mu novou šanci na život. Abychom ale pochopili, proč tomu tak je, musíme se nejprve podívat na to, že není oheň jako oheň a strom jako strom. Ukážeme si to na…

Když se řekne jaro v Jizerských horách, většině lidí se vybaví tající sněhová pole, rozvodněné potoky, sytě zelený mech a žluté koberce narcisů na Jizerce. Zatímco v nížinách už narcisy v zahradách odkvétají, zdejší vysoko položená louka byla o tomto prodlouženém víkendu stále v plném květu. Jak je možné, že jihoevropský druh dokáže přežít zimu v Jizerkách? Kde se tam vlastně vzal?

Říkáte si někdy po ránu: „Ti ptáci dnes ale křičí! To dřív nebývalo.“ Kupodivu máte pravdu, dříve byli ptáci skutečně výrazně tišší. Na ptáky se ale kvůli tomu zlobit nemůžeme, protože si za to můžeme sami. Možná ale ještě máme šanci naučit ptáky opět zpívat i potichu. Více se o tom dozvíte v článku popisujícím výzkum, který se týkal ptáků žijících v Paříži.

Ještě před pár lety jsme mývala severního (Procyon lotor) vnímali jako exotické zpestření naší fauny. Mýval severní je u nás nepůvodní druh, který sice do české přírody nepatří, ale jehož „roztomilý“ kukuč tlumil obavy z jeho přítomnosti. Nedávno však vědci přišli s definitivním potvrzením predikce, že česká populace mývalů hostí parazita jménem Baylisascaris procyonis – škrkavku mývalí, která se nyní nekontrolovaně šíří ze západních Čech dál do vnitrozemí. Nákaza může mít pro člověka fatální…

Pletení pomlázky je jedním z nejstarších dochovaných zvyků, který v sobě snoubí lidovou víru s hlubokou znalostí jarní přírody. Pomlázku dnes vnímáme především jako symbol Velikonoc. Její podstata ale tkví v botanických procesech a unikátních vlastnostech vrbového dřeva.

Když si v obchodě vybíráte potraviny a narazíte ve složení na „ regulátor kyselosti - kyselina citronová“ nebo kód E330, vaše mysl vám pravděpodobně vykreslí obrázek prosluněného sicilského sadu, kde se z čerstvých plodů lisuje zářivě žlutá šťáva. Pravda je však jiná. Na pohled méně vábná. Naprostá většina kyseliny citronové, kterou dnes lidstvo zkonzumuje, totiž citron neviděla ani z dálky. Jejím skutečným výrobcem je plíseň kropidlák černý. Mají v tom prsty i zlaté české ručičky. Proč jí vlastně…

Příroda někdy napíše scénář, u kterého se tají dech i zkušeným odborníkům. Ve wroclawské zoologické zahradě se odehrál jeden z těch tichých, ale o to silnějších příběhů, které nám připomínají, proč má smysl bojovat o každý jeden život. Hlavním hrdinou je stvoření, které vypadá, jako by ho někdo poskládal z náhradních dílů jiných zvířat - mládě hrabáče kapského (Orycteropus afer).

Představte si svět, kde se rodí pouze dcery. Pro lidskou společnost námět na sci-fi román, pro jednu z největších populací karet obrovských na světě je to však krutá realita dnešních dní. Vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology odhalila velmi znepokojivou zprávu z oblasti Velkého bariérového útesu: severní populace těchto ikonických mořských plazů se v důsledku klimatických změn opravdu dramaticky „feminizuje“. U mladých želv tvoří samice neuvěřitelných 99 % populace. Pokud se trend…

Koňské řehtání je jedním z nejikoničtějších zvířecích zvuků. Provází lidstvo tisíce let. Přestože každý jezdec i laik tento zvuk bezpečně pozná, vědci si lámali hlavu nad tím, jak přesně kůň takový zvuk vytváří. Koně jsou totiž ve zvířecí říši unikátní – dokážou něco, co většina ostatních savců prostě nesvede. Nedávný výzkum konečně poodhalil roušku tajemství.