PŘÍRODA.cz

Paroh je kost, která u dospělého jelena váží několik kilogramů. Celé paroží i přes deset. Dokáže růst rychlostí až 2,5 cm za den díky vápníku v jiných kostech. Pojďme se podívat na zásadní rozdíl mezi rohy a parohy. Na to, jak to vlastně v těle jelení zvěře funguje, aby jim mohly vyrůst nové parohy. Proč je vlastně shazují?

Když se zářijové louky začínají zbarvovat do hněda a většina rostlin se ukládá k zimnímu spánku, ze země se prodere záplava něžných růžovofialových květů. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) působí na první pohled jako křehký pozdní pozdrav léta. Ve skutečnosti jde o jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň nejnebezpečnějších rostlin české přírody, která kvete na podzim a plodí na jaře.

S příchodem prvních mrazíků mizí ze zahrad i lesů většina hmyzu, žížal a dalších drobných živočichů. Pro ježky to představuje zásadní přelom v roce. Sezóna lovu končí a začíná období, kdy musí všechny své síly vložit do přípravy na zimu. Většina lidí si pod zimním spánkem představí, že zvíře prostě zaleze do hnízda a bezstarostně spí až do jara. Ve skutečnosti jde o složitou fyziologickou proměnu celého organismu.

Pro většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme.

Slýcháme to od dětství v pohádkách i historických románech. Aristokracie má v žilách modrou krev. Jenže když se šlechtic poraní, teče mu úplně stejně rudá tekutina jako komukoliv jinému. Kde se tedy tento slavný mýtus vzal? Co podporuje myšlenku o modré odkysličené krvi a kteří tvorové na naší planetě se skutečně pyšní modrou krví?

Ačkoliv si opuncie (rod Opuntia) většina z nás automaticky spojuje s vyprahlými pouštěmi Severní a Jižní Ameriky, tyto houževnaté rostliny si v posledních letech našly cestu i do české přírody. Díky své obdivuhodné mrazuvzdornosti dokážou bez problému přečkat tuzemské zimy a v teplejších oblastech republiky se úspěšně šíří. Do volné krajiny se dostávají nejčastěji lidským přičiněním. Rozšířit je ale mohou i ptáci, kteří hodují na jejích plodech. V současnosti tak opuncie čím dál častěji zarůstají…

Ještě před několika desítkami let platila kudlanka v naší přírodě za vzácného až raritního obyvatele, kterého bylo možné potkat takřka výhradně na jižní Moravě. S probíhající změnou klimatu a postupujícím oteplováním se však situace radikálně změnila. Kudlanky úspěšně kolonizují nové oblasti, šíří se do Čech a dnes na ně můžeme narazit i na místech, kde by je dříve nikdo nečekal. Třeba v Krkonoších ve Špindlerově Mlýně.

Podzim v lesích, parcích a zahradách odstartuje ve velkém proces, který proměňuje padané ovoce v ještě větší pochoutku. Je to staré dobré kvašení neboli fermentace. Jaký vliv má alkohol na zvířata a jak s tímto tématem souvisí globální oteplování?

Po klidnějším a brakickém Baltu se v posledním díle našeho seriálu přesunujeme do zcela jiného mořského světa. Severní moře je dravé, větrné, hluboce provázané s lidskou historií a především neustále v pohybu. Zatímco Středozemní moře ohřívá jižní slunce a Černé moře skrývá toxická tajemství v hlubinách, Severní moře žije silou oceánských proudů, obrovskými přílivy a bouřemi, které formovaly břehy celé severozápadní Evropy.