PŘÍRODA.cz

Stromy jsou obalené námrazou, pole přikryl bílý příkrov a rtuť teploměru klesla hluboko pod bod mrazu. Vše se zdá být nehybné, mrtvé a zakleté do ledu. Krásná letošní novoroční zimní idylka. Přímo pod vrstvou prašanu, se ale odehrává čirý ruch. Existuje tam prostor, kterému vědci říkají subnivium (z latinského sub – pod a nix – sníh). Pro velké množství druhů živočichů a rostlin je subnivium jedinou šancí, jak přežít zimu v mírném a polárním pásu. Pojďme odhrnout bílou peřinu a nahlédnout do…

Představte si, že stojíte uprostřed rozlehlé vodní plochy. Pod vámi se otevírá hluboká, temná propast, ve které vidíte každý kamínek na dně, stébla mrazem zakonzervovaných řas a občas i stín ryby, která propluje hluboko pod vašimi podrážkami. Máte pocit, že se vznášíte v prostoru. Tento fascinující úkaz, kterému se lidově říká „černý led“ nebo „čiré sklo“, je jedním z nejpůsobivějších představení, která si pro nás příroda v zimě připravila. Pojďme se na tento jev podívat blíže.

S příchodem prosince se miliony domácností po celém světě ponoří do rituálu výběru a zdobení vánočního stromku. Pro většinu znás je to záležitost estetiky, vůně a tradice. Tyto dřeviny, ačkoliv všechny patří do řádu borovicotvarých (Pinales), se od sebe liší v mnoha zásadních aspektech – od detailů jejich jehličí a šištic, přes nároky na stanoviště, až po evoluční strategie, které jim umožnily přežít a prosperovat v různorodých biotopech. Pojďme se ponořit do jejich zeleného světa a odhalit, proč…

V hlubokých, listnatých lesích České republiky, především v bučinách a doubravách, žije nenápadný hlodavec, který si od ochranářů vysloužil přezdívku sedmispáč. Není to nikdo jiný než plch velký (Glis glis), největší z našich plchů, který drží v české přírodě fascinující rekord – je suverénně nejdelším zimním spáčem.

Chaluha malá (Stercorarius longicaudus) je pták, který do české krajiny nepatří, ale občas se u nás nečekaně nějaký většinou vyčerpaný, zbloudilý jedinec objeví. Tento fascinující mořský dravý pták tráví většinu svého života nad rozbouřeným oceánem, kde exceluje ve svém neobvyklém způsobu obživy.

S příchodem prvního sněhu a mrazivého počasí Správa národního parku (KRNAP) každoročně uzavírá některé turistické trasy. Důvod je prostý a klíčový pro přežití největšího savce našich nejvyšších hor, jelena. Stovky jelenů se v tomto období přirozeně stahují do přezimovacích obůrek, které pro ně fungují jako nezbytný zimní azyl. Proč k tomu dochází a jaký to má smysl? Je to souhra tří hlavních faktorů: ochrana lesa, zajištění potravy a nutnost klidu.

Když se řekne chloroplast, každý si představí stejný obrázek: malou, zelenou organelu uvnitř rostlinné buňky, kde se sluneční světlo mění na energii a cukry – proces, který nazýváme fotosyntéza. Leta letoucí panovalo v rostlinné biologii pevné přesvědčení, že role chloroplastů je primárně metabolická a energetická. Chloroplast však hraje velkou roli i v imunitě, obraně a signalizaci, o kterých se myslelo, že jsou výhradní doménou buněčného jádra a cytoplazmy. Co to znamená po nás? Nové možnosti…

Přestože je dělí kontinenty, biotopy a dokonce i životní strategie, všichni jsou si příbuzní, patří řádu ocasatých obojživelníků (Caudata). Jsou to dědicové prastarých linií, které před miliony let opustily moře a každý z nich si našel svou vlastní cestu. Pojďme prozkoumat vazby, které spojují naši českou obojživelnou faunu s exotickým tvorem, jenž se stal ikonou vědeckého výzkumu ale i kultury. Svou popularitu u dětí si získal hlavně díky hře Minecraft a také jako předloha pro nejednoho filmového…

Když se barevný podzim začne měnit v zimní mrazivou šeď, napadne bílá peřina a sluníčko ztratí letní sílu, příroda utichá. Pod vrstvou opadaného listí, v hlubokých norách a jeskyních se spouští jeden z nejúžasnějších biologických procesů, který se vyvinul k přežití extrémních podmínek: hibernace a další způsoby zimního spánku.