Ministři ŽP: „Zmírnili jsme klima cíl 2040, odkládáme povolenky ETS2 a auta nemusí být jen elektrická.“

Tato schůzka, která proběhla mimořádně právě teď (na začátku listopadu 2025), měla klíčový význam nejen pro EU samotnou. Cílem bylo zajistit, aby Unie měla jasnou a jednotnou pozici před blížícím se klimatickým summitem OSN (COP30) v Brazílii.

Snížení čistých emisí skleníkových plynů v EU do 2040: celkově o 90 % reálně však o 85%

Na stole ležel původní návrh Evropské komise, který vyzýval k snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 oproti úrovni roku 1990. Tento cíl, ačkoliv podložený vědeckými poznatky pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050, vyvolal silné protesty ze strany průmyslově orientovaných států, včetně České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska. Tyto země argumentovaly, že takto ambiciózní skok je nerealistický bez masivních dopadů na jejich ekonomiky, konkurenceschopnost a sociální soudržnost.

Po maratonu plném vyjednávání se nakonec podařilo schválit kompromisní text. Původní 90% cíl sice zůstal formálně zachován v oficiální deklaraci, avšak byl zmírněn řadou ústupků a flexibilních mechanismů, které v praxi mění jeho reálnou podobu a dopad.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík (KDU-ČSL) po jednání na sociální síti X uvedl, že díky vyjednaným úlevám cíl pro celou EU fakticky klesne na 85 % snížení emisí do roku 2040. To je výrazný posun od původního návrhu, který mnohé státy považovaly za technicky a finančně nedosažitelný.

Zásadní ústupky

Dohoda nestanovuje závazné dílčí cíle pro jednotlivé členské státy, což dává vládám větší volnost v tom, jak a kde budou emise snižovat.

Spuštění nového systému emisních povolenek pro vytápění budov a dopravu (ETS2), které by pocítily miliony domácností a řidičů, se odkládá o jeden rok, na leden 2028.

Zásadní pro ČR bylo i dohodnutí technologické neutrality. Nebudou tedy nařizovány konkrétní technologie, které budou podpořeny.

Vyjednáno bylo i zachování vyšší bezplatné alokace již fungujících povolenek ETS pro český průmysl i po roce 2028 a posílený monitoring dopadů klimatických politik na zaměstnanost a průmysl s možností budoucích úlev.

Bylo schváleno, že až pět procent z celkové redukce emisí bude možné naplnit s pomocí takzvaných mezinárodních kreditů ze třetích zemí. Původně byla navrhována 3%.

Tato kombinace ústupků, zejména snížení domácího cíle a možnost využití zahraničních investic, ukazuje na snahu najít rovnováhu mezi nutností chránit klima a udržitelností pro evropský průmysl a domácnosti.

Papírových 90 %, reálných 85 % a role mezinárodních kreditů

Možná se ptáte, proč je v oficiálním dokumentu stále 90 %, když je reálně řeč o 85 % nebo 86 %?

Původní návrh Komise počítal s redukcí o 90 % v rámci EU. Dosažený kompromis však povoluje, aby až 5 % z celkové ambice bylo splněno skrze investice mimo Unii – to jsou ony mezinárodní kredity. Tím se de facto snižuje nutnost snižovat emise o plných 90 % doma, na území EU. Proto se hovoří o 85% redukci v domácí ekonomice Unie.

Mezinárodní uhlíkové kredity (často zvané i „uhlíkové kompenzace“ nebo „offsety“) představují mechanismus, který umožňuje státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých vlastních emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo pohlcující emise jinde ve světě, typicky v rozvojových zemích.

Představte si to takto: Evropská firma by musela investovat velké peníze do drahé technologie na snížení emisí v Česku, aby splnila daný cíl. Místo toho může část peněz investovat například do projektu na výsadbu lesa v Africe, ochranu deštného pralesa v Latinské Americe nebo do výstavby obnovitelných zdrojů energie v Asii. Projekt v Africe prokáže, že díky investici zabránil vypuštění určitého množství CO2 (nebo ho pohltil), a za to získá „kredity“. Evropská firma si pak tyto kredity koupí a započítá si je do svého závazku snížení emisí, i když je nesnížila doma. Dohoda ministrů povoluje, aby se takto kompenzovalo až 5 % z celkového cíle.

Evropské firmy v tom vidí možnost levnějšího a rychlejšího dosažení části svých závazků a také příležitost pro export ekologických technologií do třetích zemí. Kritikové naopak varují, že to snižuje tlak na skutečné, technologicky náročné snížení emisí v Evropě a může to být zneužitelné (např. v případě pochybné kvality projektů). V tomto bude velmi záležet na konkrétním nastavení v legislativě, kterou připraví Evropská komise.

Nemusíme tu mít jen elektromobily, aneb technologická neutralita

Technologick8 neutralita je princip, podle kterého by regulace (zákony, směrnice) neměla upřednostňovat jednu konkrétní technologii před druhou, pokud obě slouží ke stejnému cíli. V našem příkladě ke snížení emisí a dosažení klimatické neutrality. Podporu od EU dostanou všechny.

Namísto aby EU řekla: "Musíte vyrábět jen elektromobily," říká: "Musíte snížit emise v dopravě, a jak to uděláte, je na vás. Nezáleží na tom, jestli použijete baterie, vodík, nebo syntetická paliva."

Jednání dále pokračují ohledně jádra jako hlavního bezemisního zdroje.

ETS2 až od roku 2028

Významným ústupkem je také posunutí termínu pro start ETS2 na rok 2028.Z krátkodobého hlediska to sice znamená úlevu, nicméně j třeba počítat s tím, že cíle v dotčených sektorech bude nutné splnit za kratší dobu. Povolenky tak nespíš budou muset být dražší, aby byly efektivní. Ovšem dává nám to všem více času na přípravu. Například na realizaci opatření, která lze udělat pomocí dotace Nová zelená úsporám, na rozšíření infrastruktury a vývoj bezemisní dopravy a technologií pro průmysl.

Důsledky pro klimatickou neutralitu do roku 2050

Cíl snížit emise o 90 % do roku 2040 je kriticky důležitým mezistupněm na cestě k dosažení klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050. Klimatická neutralita znamená, že EU bude pohlcovat stejné množství skleníkových plynů, jaké vypouští (nulová bilance).

Schválený cíl (90% na papíře, 85% domácí redukce) sice není ten nejambicióznější, který požadovali někteří klimaticky aktivnější partneři, ale i tak představuje velmi náročný závazek. Pokud se Unii podaří tento cíl splnit, dramaticky se zvýší pravděpodobnost dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Dohoda v podstatě říká: "Ano, chceme být uhlíkově neutrální, a toto je realistický, i když náročný, plán pro předposlední dekádu před cílovým rokem." Kompromis má uklidnit trhy a průmysl, aniž by došlo k opuštění dlouhodobého cíle.

Jak je na tom ČR s plněním klimatického cíle do roku 2030?

Zatímco jednání o roce 2040 bylo plné obav, v případě dřívějšího cíle panuje v Česku optimismus. Česká republika je na velmi dobré cestě k překročení svého závazku pro rok 2030.

Podle Pařížské dohody a navazujících evropských cílů má EU snížit emise o 55 % do roku 2030. Česká republika je, dle vyjádření ministra Hladíka, na dobré cestě k tomu, aby svůj cíl snížit emise o 50 % (nebo i více) překročila už před termínem 2030. Tento úspěch je primárně dán rychlým útlumem uhelné energetiky, masivním přechodem na plyn (který je však v kontextu války na Ukrajině problémem), a rozvojem obnovitelných zdrojů. Právě tento úspěch dává ministrům jistou vyjednávací sílu a argument, že ČR není zemí, která v ochraně klimatu zaostává, jen prosazuje realistické a spravedlivé tempo.

Dohoda ministrů o klimatickém cíli do roku 2040 je tedy v první řadě kompromisem.

Je to výsledek tlaku na zachování ambicí (90 % na papíře) a nutnosti chránit ekonomickou realitu (85 % redukce přímo v EU, odklad ETS2, mezinárodní kredity). Pro nás občany i průmysl, to znamená jediné: Evropa máme jistotu, co sebude dít následujících patnáct let.

Budeme dál masivně investovat do čisté energetiky, naše vytápění a způsob dopravy se dříve nebo později změní (i když pomaleji, než se původně plánovalo). EU tímto ukázala snahu udělat přechod na zelenější ekonomiku spravedlivější a méně bolestivý pro domácnosti i průmysl.

Ačkoliv Česko hlasovalo proti, díky svým vyjednávacím úspěchům si zajistilo mnohem příznivější podmínky pro své klíčové sektory, a ukázalo, že i malé, průmyslové státy mohou ovlivnit směr evropské politiky.

Vyjednávání o budoucí podobě nařízení však nekončí. Nyní bude hlasovat o svém vlastním návrhu Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí. Ministři ŽP členských zemí se pak sejdou znovu 16.prosince.

Oficiální tisková zpráva rady pro životní prostředí