Ferraty: Vydejte se na místa, kam se jinak nepodíváte

Ferrata
zdroj: deposithpohotos.com

Trochu historie: Železné cesty, které postavila válka

Italské slovo ferrata znamená doslova „zželezněná". První takové cesty nevznikly pro turisty, ale pro vojáky. Během první světové války se v Dolomitech odehrávaly boje v nadmořských výškách, kde do té doby nestála lidská noha. Aby se jednotky dostaly do strategických pozic na hřebenech a věžích, vytesávaly do skály stupy a osazovaly je ocelovými lany a žebříky. To, po čem dnes šplháme za zábavou a výhledem, bylo původně logistické řešení horské války.

Po válce zůstaly v krajině desítky kovových cest a postupně si je oblíbili horalé i první turisté. Dnes je síť ferrat v Alpách hustá jako pavučina a každým rokem přibývají i nové cesty u nás. Z nouzového opatření se stal jeden z nejrychleji rostoucích způsobů, jak zažít vysokohorské prostředí bez nutnosti umět lézt.

Geologie pod prsty: Proč si na ferratě sáhnete na miliony let

Tohle je na ferratách to, co řadu lidí baví nejvíc. Když se rukou opřete o skalní stěnu, nedotýkáte se jen kamene, dotýkáte se času. Většina českých ferrat vede po pískovcích, žule nebo vápenci, a každá hornina vypráví úplně jiný příběh.

Vápencové stěny Dolomit jsou ve skutečnosti zkamenělé korálové útesy z dávného moře, které tu plulo před stovkami milionů let. Když na rakouských ferratách najdete ve skále otisk mušle nebo amonita, držíte v ruce kus pravěkého oceánu vyzdviženého do dvoutisícové výšky. České pískovce zase ukazují, jak vítr a voda po tisíciletí brousily zrnka křemene do dnešních věží a převisů. Ferrata vás vede přesně tam, kde je tahle geologie nejlépe čitelná. Můžete sledovat vrstvení, pukliny i to, jak se kořeny stromů zarývají do trhlin a pomalu skálu rozdrolují.

Není proto od věci brát ferratu i jako lekci přírodopisu. Stejně jako spáleniště v Českém Švýcarsku ukazuje, jak se les obnovuje, ukazuje skalní stěna, jak se rodí a rozpadá hora.

Kam vyrazit: Od českých skal po rakouské hřebeny

Pokud teprve začínáte, doporučujeme nepřeceňovat ambice a vybrat si cestu odpovídající vaší kondici a hlavně psychice. Začátečnické ferraty bývají kratší, méně exponované a často s možností úniku v půlce cesty. Pokročilí naopak ocení převisy, dlouhé traverzy a místa, kde se opravdu zapotíte.

Tipů, kam vyrazit, je spousta. Z české scény stojí za zmínku ferraty v okolí přehrad a lomů, z té zahraniční jsou pak pohodlně dostupné rakouské cesty v okolí Hallstattu a jezera Attersee, kam z jižní Moravy dojedete za jediné dopoledne. Pokud teprve vybíráte, vyplatí se sáhnout po přehledu roztříděném podle obtížnosti, ať trefíte cestu, která vám sedne.

Malá rada na závěr výběru: stejně jako u Pravčické brány platí, že na nejpopulárnějších ferratách je devátá hodina ranní váš nejzazší termín, kdy chcete být na nástupu. Za pěkného víkendového počasí se totiž i kovová cesta umí proměnit v pomalu se sunoucí frontu.

Lekce, kterou nechcete dostat: Bezpečnost není formalita

A teď k tomu, co bývá nejčastěji podceňováno. Ferrata vypadá bezpečně, vždyť je tam to lano, ne? Jenže pád na ferratě je úplně jiná disciplína než pád při klasickém lezení. Padáte podél pevného ocelového lana, takže než se zachytíte o nejbližší kotvu, můžete se zřítit o několik metrů s obrovskou rázovou silou. Bez správného vybavení by vám takový pád nárazem snadno poškodil páteř a vnitřní orgány. Nechceme vás strašit, to je ale zkrátka fyzika.

Feratový set
zdroj: Affekt.cz

Proto na ferratu nikdy nelezte „jen tak" s kusem lana a karabinou z domácí dílny. Základem je kvalitní ferratový set – sestava sedáku, tlumiče pádu a dvou speciálních karabin. Tlumič funguje na principu postupného trhání švu: při pádu se popruh řízeně rozpárá a pohltí energii, takže náraz není smrtící. Moderní sety mají životnost zhruba deset let, ale pozor, je to maximum u minimálně používaného vybavení. Pokud lezete často, je třeba stav setu pravidelně kontrolovat a v případě pochyb ho včas vyřadit.

K setu patří ještě dvě věci, na které začátečníci rádi zapomínají: • Přilba je absolutní nutnost. Na ferratě se nad vámi pohybují další lidé a kámen uvolněný cizí nohou nezná slitování. Helma vás chrání jak před pádem, tak před padajícími kameny. • Rukavice ušetří vaše dlaně. Ocelové lano dokáže při uklouznutí ruku ošklivě spálit a z poškozených lan navíc trčí přetržená kovová vlákna, o která se snadno pořežete.

Kdo chce bezpečnost posunout ještě dál, sáhne po prsním úvazku, který při pádu zabrání nebezpečnému přetočení hlavou dolů. Pro děti a lehčí lezce je to dvojnásob důležité.

Příroda vám to vrátí — když budete slušní hosté

Ferraty často vedou citlivými lokalitami: hnízdišti dravců, místy s chráněnou květenou, geologicky cennými výchozy. Sokoli a výři si skalní stěny vybírají k hnízdění právě proto, že jsou pro běžného člověka nedostupné, ale ferrata tuhle nedostupnost ruší. Proto se na řadě cest objevují sezónní uzávěry kvůli hnízdění, jde o ochranu života, který tu byl dávno před námi.

Respektujte značení, nevstupujte mimo vyznačenou trasu a neodnášejte si „suvenýry" v podobě kousků horniny nebo rostlin. Skála, která vydržela miliony let, si zaslouží, aby tu po vás nezůstalo nic než otisk podrážky, a ten taky brzy smyje déšť.

Než vyrazíte

Via ferrata je nádherný kompromis: dá vám pocit velehor, vertikální adrenalin i intimní setkání se skálou, a přitom nevyžaduje roky výcviku. Vyžaduje ale zdravý respekt, dobré vybavení a pokoru vůči prostředí. Sežeňte si pořádný set, nasaďte přilbu, vyrazte brzy ráno a hlavně se dívejte kolem sebe. Ta skála pod vašima rukama má co vyprávět.