Proč plodnice lišky nebývá vůbec červivá a proč vydrží tak dlouho?

Liška obecná
autor: Andreas Kunze
licence: CC BY-SA 4.0

Chemický repelent, který hmyzu zastaví trávení

Hlavními viníky červivosti hub bývají larvy dvoukřídlého hmyzu, především mušky z čeledí bedrníkovití a hrbatkovití, jejichž samičky kladou vajíčka do měkkých tkání plodnic. Dužnina lišek ale obsahuje vysokou koncentraci specifických sekundárních metabolitů, zejména unikátních diterpenoidů a derivátů mastných kyselin, které působí na hmyz jako přírodní repelent. Pokud by se larva přece jen pokusila do tkáně zakousnout, obsažené chemické sloučeniny jí okamžitě zablokují trávení.

Chitin

Zatímco dužnina hřibovitých hub je porézní a vodnatá, mikroskopická vlákna podhoubí neboli hyfy jsou v těle lišky stlačená mimořádně těsně k sobě. Buněčné stěny jsou doslova protkané vysokým podílem chitinu a glukanů, což vytváří extrémně tuhou a pružnou strukturu. Pro drobná kusadla hmyzích larev je takové pletivo mechanicky téměř neprostupnou hradbou.

Liška nemá lupeny, proto neoddělíte třeň a klobouk

Při pohledu na spodní stranu klobouku většinou předpokládáme, že vidíme klasické lupeny. Z mykologického hlediska jde však o anatomický unikát nazývaný lišty. Na rozdíl od pravých lupenů, které tvoří samostatné tenké plátky pletiva snadno oddělitelné od klobouku, jsou lišty pouze zvrásněnými záhyby samotné dužniny. Plynule přecházejí z klobouku hluboko na třen a tvoří s celou plodnicí jediný nedělitelný celek. Tato konstrukce zvyšuje mechanickou odolnost celé plodnice a zároveň výrazně zvětšuje celkovou výtrusorodou plochu.

Můžete nalézt i dva měsíce starou plodnici

Plodnice lišky obecné však dokáže v lese přežít v dokonalém stavu 4 až 8 týdnů. Krom repelentních látek a chitinu ji v tom pomáhá i vlastní produkci přírodních antibiotik, které ji chrání před plísněmi i bakteriemi, a schopnosti přestát delší období sucha bez jakékoliv úhony.

Proč ji neumíme uměle vypěstovat

V obchodech ji potkáte výhradně z divokého sběru, protože ji lidstvo dosud neumí uměle vypěstovat. Pokusy zatím nebyly uspěšné v průmyslovém měřítku. Liška obecná je přísně mykorhizní houbou, jejíž podzemní síť je neoddělitelně napojena na kořeny živých stromů, nejčastěji smrků, borovic, buků a dubů. Houbové vlákno zásobuje strom vodou a minerály z obrovských vzdáleností a strom jí na oplátku odevzdává čistou glukózu vyprodukovanou fotosyntézou. Bez tohoto živého partnera podhoubí lišky nedokáže vytvořit plodnice.

Každá plodnice lišky, kterou najdete lese je tak hmatatelným důkazem zdravého a fungujícího spojenectví mezi houbou a lesním porostem.

Zdroje:
Pokusy o pěstování lišky

Metabolity z vodných extraktů lišky obecné ( Cantharellus cibarius ) a jejich antioxidační a cytotoxické účinky.

Dvoukřídlý ​​hmyz vázaný na houby v České a Slovenské republice