Neobyčejný příběh šídlatky hnědé: Jedna ze dvou českých vážek přežívající zimu jako dospělec

Dokonalé maskování místo pestrých barev

Zatímco letní šídla a vážky hýří jasně modrými, zelenými nebo krvavě rudými barvami, šídlatka hnědá sází na nenápadnost. Její tělo měří necelé čtyři centimetry a kryjí ho odstíny stříbrné, bronzové, béžové a světle hnědé. Tato skromná paleta barev jí umožňuje splynout s okolím tak dokonale, že se pro hladové ptáky stává prakticky neviditelnou.

Na rozdíl od většiny ostatních šídlatek, které odpočívají s poloroztaženými křídly, skládá šídlatka hnědá svá křídla těsně podél zadečku. Když se přimkne k suchému stéblu trávy, odumřelému rákosu nebo prasklině v kůře stromu, nevidíte ji.

Posunutý životní cyklus

Většina vážek stráví několik let jako dravá nymfa ve vodě, na jaře či v létě se svlékne a jako dospělec žije pouhých několik týdnů. Během této krátké doby musí stihnout založit další generaci. Šídlatka hnědá na to jde jinak.

Její nová generace se líhne na přelomu července a srpna. Zatímco ostatní hmyz v tomto období spěchá s pářením, mladá šídlatka hnědá nikam nepospíchá. Její pohlavní orgány zůstávají nezralé a reprodukční půst trvá celé měsíce. Místo námluv tráví pozdní léto a počátek podzimu intenzivním lovem drobného hmyzu na loukách a na okrajích lesů a v těle si buduje bohaté tukové zásoby, které ji budou živit během zimy.

Podzimní přesun od rybníku

Jakmile se dny začnou razantně krátit a říjnové noční teploty začnou padat k bodu mrazu, šídlatky hnědé opouštějí rodné rybníky, tůně i rašeliniště a odlétají od vodní hladiny. Vyhledávají prosluněné lesní paseky, jižní stráně, vřesoviště nebo prořídlé borové háje, které nabízejí ideální mikroklima pro zimování.

Zde si hledají své zimní úkryty. Dávají přednost suché, stojaté vegetaci. Přimknou se k trsům vysokých trav, uschlému vřesu či lišejníkům na kůře stromů. Jakmile najdou bezpečné místo, jejich tělo se připraví na příchod zimy.

Přírodní nemrznoucí směs

Přežít mráz v těle dospělého hmyzu je mimořádně složitý úkol. Hlavním nebezpečím při teplotách pod nulou je tvorba ostrých krystalků ledu v tělních tekutinách, které by mohly mechanicky trhat buněčné stěny a nenávratně poškodit tkáně. Šídlatka hnědá proto ještě před příchodem prvních mrazů zahajuje ve svém těle rozsáhlou biochemickou přestavbu.

V její hemolymfě, což je obdoba naší krve, se výrazně zvyšuje koncentrace tělních cukrů, polyolů a přírodních kryoprotektantů, jako je glycerol. Tyto látky fungují jako přirozená nemrznoucí směs, která snižuje bod tuhnutí tělních tekutin a zabraňuje krystalizaci vody. Zároveň vážka vstupuje do stavu hlubokého útlumu (torporu). Její metabolické procesy se zpomalí na naprosté minimum, spotřeba kyslíku klesne na minimum a hmyz ztuhne. V tomto stavu dokáže šídlatka hnědá na stéblu trávy bezúhonně přečkat i teploty hluboko pod -10 °C.

První poslové jara nad roztátou hladinou

Když v březnu nebo začátkem dubna zasvítí první vytrvalejší hřejivé paprsky, šídlatky hnědé procitají. Zatímco ostatní druhy vážek spí jako malé nymfy na dně rybníků a na svůj vzlet si počkají ještě několik měsíců či let, šídlatka hnědá na stéblu trávy postupně absorbuje sluneční teplo. Zvíšení teploty těla funguje jako spínač, který okamžitě obnoví její metabolické funkce.

Vážka roztáhne ztuhlá křídla, několikrát zahřeje svaly rychlými mikrochvěními a vznese se do jarního vzduchu. Jako první vážka sezóny opouští úkryty a vrací se k vodním plochám. V té době už má za sebou více než půl roku života jako dospělec, ale to nejzásadnější ji teprve čeká.

Jarní námluvy a finále desetiměsíčního života dospělce

Teprve nyní, po úspěšném přečkání zimy, šídlatce hnědé plně dozrávají pohlavní orgány. Nad roztátou hladinou jarních tůní začíná svatební rej. Samci si obhajují drobná teritoria na stéblech rákosí a vyhlížejí samice. Páření probíhá v typickém spojeném tandemu, po němž šídlatka odkládá vajíčka většinou přímo do odumřelých pletiv vodních rostlin.

Tímto aktem se unikátní životní pouť šídlatky hnědé schyluje ke konci. Zatímco běžná dospělá vážka žije pouhých pár týdnů, dospělec šídlatky hnědé dosahuje úctyhodného věku 10 až 11 měsíců. Na přelomu května a června, jakmile splní svou reprodukční povinnost, stará generace dospělců umírá.

Pod hladinou však v té době už pulzuje nový život. Z nakladených vajíček se líhnou malé nymfy. Na rozdíl od svých příbuzných, kteří ve vodě rostou celé roky, vývoj nymf šídlatky hnědé trvá pouhé dva až tři měsíce. Během července se objeví nová generace dospělých šídlatek, která se na podzim vydává mimo rybník a koloběh se opakuje.

Podobný životní cyklus má u nás ještě vzácnější šídlatka kroužkovaná.

Zdroje:
Dolný A, Bárta D, Waldhauser M, Holuša O, Hanel L & kol. (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. ČSOP Vlašim.

Dolný A, Harabiš F & Bárta D (2016): Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. Academia, Praha.

Waldhauser M & Černý M (2014): Vážky ČR: Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. ČSOP Vlašim.