Tetřívkovi v Krkonoších konečně svitla naděje. Vyhráno však zdaleka nemá

Kdo je tetřívek obecný?

Tetřívek (Lyrurus tetrix) je středně velký hrabavý pták. Je indikátorem zdravé a pestré horské krajiny. Tam, kde se daří tetřívkovi, funguje vodní režim, rostou rašeliniště. Krajina je zde rozmanitá s rozvolněným lesním porostem.

Zatímco kohoutek zaujme modročerným peřím, zavalitějším tělem, červenými „poupátky“ nad očima a ocasem s kontrastními bílými podocasními pery, slepička je nenápadně hnědavě kropenatá. Potřebuje perfektní maskování, když sedí na hnízdě skrytém na zemi.

Dospělý tetřívek je převážně vegetarián. Živí se pupeny bříz, borůvkami a vřesem. Mláďata v prvních týdnech života však nezbytně potřebují hmyz jako zdroj bílkovin pro rychlý růst.

Holiny po kyselých deštích v osmdesátkách tetřívkovi paradoxně prospěly

V polovině 20. století žily v Česku tisíce tetřívků. V roce 2001 bylo v Krkonoších napočítáno ještě 135 tokajících kohoutků, ale v roce 2017 už jen 74. Za úbytkem stojí primárně dva faktory:

• Zánik biotopu: Imisní holiny z 80. let, které tetřívkům přechodně vytvořily rozsáhlé otevřené plochy, postupně zarostly hustým mladým lesem. Tetřívek tak ztratil přirozená tokaniště i přehled o okolí.

• Rušení a turismus: Hřebeny hor obývá stále více návštěvníků. Vyrušování během toku (březen–květen) narušuje páření a hnízdění, v zimě přivádí ptáky na pokraj vyčerpání.

Zima pod sněhem, aneb proč jsou skialpové trasy tam kde jsou

V zimě si vyhrabává v kyprém sněhu noru. Uvnitř této nory je teplota výrazně vyšší než venku a pták v něm dokáže strávit většinu dne, čímž šetří drahocennou energii. Pokud lyžař či skialpinista vyruší tetřívka ze sněhového úkrytu, pták ve velkém stresu vyletí. Každý takový únik spotřebuje obrovské množství tuku a živin. Opakované vyrušení v zimě pro něj bývá fatální!

Proč jsou na jaře uzavřené některé top turistické trasy

Na jaře se samci scházejí na tradičních otevřených prostranstvích (tokaništích). Vydávají bublavé zvuky, roztahují vějířovitý ocas a poskakují. Slepičky „souboj“ zpovzdálí pozorují a vybranému dominantnímu samci následně dají přednost. Právě cesty v blízkosti pravidelných tokanišť a hnízdišť jsou ty, které se pravidelně uzavírají aby měli tito velmi plaší ptáci klid.

Zrádná izolace populací

Moderní genetický výzkum, který se zabývá záchranou tetřívka v Krkonoších odhalil ještě jeden zásadní problém. Populace tetřívků jsou od sebe příliš vzdálené. Tetřívek je docela špatný letec na dlouhé vzdálenosti. Vznáší se tak nad ním hrozba ztráty genetické pestrosti.

Jak se zasahuje i v nejcennějších přírodních zónách?

V současné době globálního oteplování dochází k významnému zarůstání nejen tetřívčích lokalit a vytlačování chladnomilných druhů krkonošské tundry borovicí kleč, borůvčím, vřesem a vysokými trávami. Ochranáři nečinně nepřihlížejí. Vytvářejí tzv. tetřívčí centra. Cíleně rozvolňují vybrané porosty (vzniklo přes 20 speciálních ploch o velikosti 1–5 ha), prořezávají nálety a chrání tradiční tokaniště.

Možná si říkáte, jak je možné, že se v nejcennější, přírodní zóně zasahuje. Neměla by být bezzásahová? Zákon definuje přírodní zónu jako území s „přirozenými ekosystémy bez rušivých lidských zásahů“. V praxi přináší dvě důležité výjimky, proč i zde ochranáři někdy zasahují. Jednou z nich je náprava minulých chyb a tou druhou je právě ochrana kriticky ohrožených druhů.

Většina tetřívčích center vzniká v zóně soustředěné péče o přírodu nebo v zóně přírodě blízké. Což nejsou ta nejpřísněji chráněná bezzásahová území. Pokud však aktivní tokaniště leží na hranici nebo přímo uvnitř přírodní zóny, legislativa umožňuje udělit výjimku pro cílené zásahy (jako je prořezání náletů), pokud je to nezbytné pro záchranu druhu před vyhynutím. Na turistických mapách jsou tetřívčí centra součástí klidových území.

Jak probíhá sčítání?

Letošní výsledek vychází z tradičního jarního sčítání v době tetřívčího toku. V jeden den vyrážejí do terénu odborní pracovníci Správy KRNAP a na sledovaných lokalitách zaznamenávají zvukové projevy tokajících kohoutků. „Tetřívci jsou v době toku velmi dobře slyšet. Díky koordinovanému sčítání v jediný den dokážeme určit, kolik kohoutků se v daném roce v Krkonoších projevovalo. Nejde tedy o odhad založený na náhodných pozorováních, ale o systematický monitoring celé populace,“ vysvětluje zooložka Krnap Karolina Mikslová.

Co jsou tedy ty hlavní důvody současné stabilizace populace?

• Uzavření lokalit v době toku a v zimě

• Promyšlené zásahy na těchto lokalitách

• Zviditelnění technických nástrah – oplocenek, lan od lanovek a vleků.

• Zvyšující se zájem a pochopení veřejnosti

„Letošní sčítání ukazuje, že boj o přežití tetřívka v Krkonoších ještě není prohraný. Stabilizace početnosti je po dlouhém období poklesu důležitým krokem. Nyní bude rozhodující pokračovat v obnově vhodných stanovišť, chránit nejdůležitější lokality před rušením a získávat pro ochranu tohoto pozoruhodného ptáka také návštěvníky hor,“ píše se v tiskové zprávě Krnapu k tomuto povzbudivému výsledku.

Zdroje:
Krnap - Naděje pro tetřívka, jejich počet se drží na podobné úrovni

Krnap – Tetřívek poslední šance

Krnap - Krkonošská tundra se mění. Hřebeny hor postupně zarůstají