Cesta z Mezné na Pravčickou bránu po stopách po požáru

Fotogalerie k článku

Z Mezné do údolí: Pohoda (zatím) i s kočárkem

Naše putování začíná v malebné obci Mezná, která při požáru neunikla škodám na majetku lidí. První úsek cesty po žluté turistické značce vede mírně z kopce a po rovině. Půjdete po pohodlné široké cestě značené i jako cyklostezka. Pokud vyrážíte s rodinou, máme pro vás dobrou zprávu: tento úsek až dolů k silnici zvládnete bez problémů i s kočárkem. Cesta nabízí nejlepší ochutnávku toho, co oheň v roce 2022 způsobil. Zmizely tu stovky hektarů lesa. Dnes se před vámi otevírají výhledy, které generace turistů před námi neměly šanci spatřit.

Vyhlídka Václava Sojky – Pohled do tváře ohně

Zhruba ve třetině cesty k rozcestí v údolí narazíte na místo, které vás donutí se zastavit. Je jím vyhlídka osazená informačními panely s fotografiemi Václava Sojky. Tyto snímky ukazují krajinu přímo v plamenech a bezprostředně po nich. Kontrast mezi černou spáleništní zemí na fotkách a tím, co vidíte kolem sebe dnes, je neuvěřitelný.

Na vyhlídce je instalován dalekohled, který rozhodně doporučujeme využít. Pokud sem dorazíte ráno (my zde byli kolem desáté), můžete pozorovat i první ranní návštěvníky, kteří se už pohybují nebo sedí pod Pravčickou bránou u Sokolího hnízda.

Lekce z přírodopisu: Když bříza vítězí nad smrkem

To, co by se na první pohled mohlo zdát jako zkáza, je ve skutečnosti nový začátek. Mezi torzy spálených stromů, které dodnes stojí jako mementa a černé vykřičníky trčící k nebi, se hlásí o slovo nový život. Hlavní roli zde hrají tzv. pionýrské dřeviny.

Nejvýraznější jsou břízy, které už za těch pár let mnohde přerostly výšku člověka. Rostou rychle, agresivně a s neuvěřitelnou vitalitou. Jejich světle zelené listy vytvářejí v kombinaci s černým dřevem a pískovcem vizuální divadlo. Ve stínu bříz už uvidíte první náletové borovice. Máte možnost vidět zrod nového, mnohem pestřejšího lesa v přímém přenosu.

Tři prameny: Křižovatka, kde končí idylka téměř bez lidí

Jakmile sestoupíte dolů k silnici na rozcestí Tři prameny, situace se mění. Zde končí "kočárková jízda" a začíná pravá skalní turistika. Tři prameny jsou hlavním nástupním bodem pro davy proudící z Hřenska, které sem vozí i místní hromadná doprava.

Pokud si chcete cestu užít v relativním klidu, je devátá hodina ranní váš nejzazší termín, kdy musíte být na tomto místě. S přibývajícím časem, zejména za pěkného počasí, o víkendech a svátcích, se tato cesta mění v lidské mraveniště. Davy turistů se zde slévají do jednoho proudu, který míří vzhůru k bráně. Kromě češtiny tu uslyšíte zejména polštinu, ale i němčinu. My jsme zaslechli dokonce i francouzštinu.

Od Tří pramenů vás čeká závěrečný, náročnější výstup. Po chvíli se cesta zužuje, povrch se mění na kamenitý a místy narazíte na kořeny či schody. Kočárek zde už nemá šanci. Pokud cestujete s dětmi, bez nosítka se neobejdete.

Stoupání je sice vytrvalé, ale každých pár metrů vás odmění novým pohledem na protější skalní stěny – a to i díky tomu, že požár "pročistil" vegetaci.

Sokolí hnízdo

Fotogalerie k článku

Zámeček Sokolí hnízdo (původně Falkennest) nechal v roce 1881 postavit majitel zdejšího panství, kníže Edmund Clary-Aldringen. Představte si, že dříve na tomto místě stála jen chatrč z kůry, která sloužila jako výčep. Kníže ale zatoužil po něčem luxusnějším pro své vznešené hosty, a tak povolal italské dělníky. Ti tuhle nádheru stihli postavit za neuvěřitelný rok, přičemž veškerý materiál museli nahoru vynášet na zádech nebo na koních. I když už zámeček dávno neslouží jako hotel pro šlechtu, uvnitř na vás historie dýchne v každém rohu.

Fotogalerie k článku

Krom bufetu a stylové resaurace tu v prvním patře sídlí informační středisko národního parku a muzeum. Momentálně zde najdete galerii fotografií, která mapuje proměny krajiny. Je to skvělá příležitost se dozvědět víc o geologii a fauně Českého Švýcarska. Vstup do areálu je zpoplatněn. Doporučujeme nákup online, protože fronty u okénka bývají opravdu dlouhé. Vstupenka, která vám otevře cestu nejen do muzea a občerstvení ale i na skalní vyhlídky.

Na horní vyhlídku za výhledem, který bere dech

Rozpětí 26,5 metru a výška 16 metrů jsou čísla, která na papíře nevyjádří ten pocit, když pod bránou stojíte. Teprve z vyhlídky nad Sokolím hnízdem ale pochopíte unikátnost tohoto místa. Pravčickou bránu uvidíte v celé její monumentalitě. Celé České Švýcarsko budete mít jako na dlani. Uvidíte moře skal, hluboká údolí a daleký horizont. Ale upřímě, není to úplně pro lidi, co se bojí výšek.

Zpátky můžete jít stejnou cestou nebo od rozcestí Tři prameny naskočit na autobus.

Pravčická brána patří k top turistickým cílům České republiky a je to znát. Dlouho jsem toužila po tom, se tam podívat. Nicméně příští návštěva, pokud bude, bude v opravdu méně exponovaný čas. Těším se, až bude otevřena červeně značená Gabrielina stezka z Mezní louky.

Vyrazte včas, dívejte se kolem sebe a nezapomeňte, že i obnovující se spálený les má své hluboké kouzlo. Přeji krásný výlet.