Proč je z Lipna zelený brčál i v zimě? Studie ukazuje něco jiného, než říká hejtman Kuba

„Za zhoršenou kvalitou vody v lipenské přehradě stojí především větší uvolňování fosforu z rašelinišť, který podporuje množení sinic. Vyplývá to ze studie, na níž spolupracovali vědci, Povodí Vltavy i obce v okolí nádrže,“ píše se v hrefhttps://budejcka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/48843-za-zhorsenou-vodu-v-lipne-muze-fosfor-z-raselinist-ukazala-studie.html?utm_source=copy tiskové zprávě.

Pro řasy je nejdůležitější fosfor, to ano

Ten se do přehrady dostává opravdu téměř z poloviny z přirozeného pozadí. Ovšem velmi záleží, v jaké formě ten fosfor je. Pro řasy a sinice je nejdůležitější anorganický fosforečnanový fosfor, který se mění na jednodušší sloučeniny, které jsou sinice schopné zpracovat.Rašeliniště sice uvolňují fosfor, ale v organické formě, pevně vázaný na huminové kyseliny (to je ta hnědá šumavská voda). Takto vázaný fosfor je pro sinice těžko dostupný. V přehradě tedy je, ale těžko sám způsobil takto masivní celoroční hrachovku.

2,5 g fosforu dostane nad kritickou hranici 160 l vody

Podle vědce Jakuba Hrušky každý z nás denně vyprodukuje v průměru 2,4 gramu fosforu, který pochází z našich exkrementů, zbytků jídla, ale i z chemie, jako jsou tablety do myčky nebo prací prášky, kde jsou fosforečnany právě ve formě fosforečnanu sodného či draselného, které jsou rozpustné. Pokud by se tyto 2,4 gramu čistého fosforu rozpustily v čisté vodě, dokázaly by okamžitě znehodnotit a dostat nad kritickou ekologickou hranici zhruba 160 litrů vody. A to každý den, u každého jednoho člověka.

Když si to vynásobíte počtem turistů v nových apartmánech a wellness hotelech, zjistíte, že i když čistírny odpadních vod (ČOV) plní tabulkové normy, pořád do Lipna vypouštějí také množství fosforečnanů, které z přehrady udělá celoroční brčál.

Fosfor ze sedimentu, „podzemní řeka“, bakterie, bezkyslíkatá zóna

Voda přirozeně unáší zrnka půdy, písku a dalšího materiálu. Když narazí na překážku ve formě přehrady či něčeho jiného, tento materiál se usadí na dně. To se samozřejmě děje i na Lipně. „Lipno bylo napuštěno v letech 1958–1959, a přestože je to ještě „mladá“ nádrž, sedimentu už má dost na to, aby fosfor ze sedimentu byl problém,“ píše ve svém příspěvku Jakub Hruška.

Jak tahle remobilizace – uvolnění fosforu probíhá? Dokud voda obsahuje dostatek kyslíku, který je základem pro tvorbu nerozpustných sloučenin železa a fosforu, nemusí být fosfor takový problém. V létě se ale do hry vloží slunce a fyzika. Teplá voda je lehčí než studená. Hladina Lipna se ohřeje na letní teploty, ale u dna zůstane voda studená a těžká.

Vzniknou dvě vrstvy, které se spolu v podstatě vůbec nepromíchají (říká se tomu termická stratifikace). Horní vrstva má kontakt se vzduchem a má kyslíku dost. Spodní vrstva u dna je ale od nového kyslíku odříznutá. Díky tomu, že se vrstvy nemísí, nový kyslík se k ní z hladiny nedostane.

V horní osvětlené vrstvě mezitím žijí a umírají řasy a plankton. Když odumřou, padají dolů na dno. Na dně na tohle jídlo čekají miliardy bakterií. Začnou padající organickou hmotu zběsile požírat a rozkládat. Jenže k tomu, aby mohly dýchat a fungovat, spotřebovávají kyslík. Protože spodní vrstva vody je odříznutá od hladiny, zásoba kyslíku u dna se rychle vyčerpá. Vznikne takzvaná anoxická (bezkyslíkatá) zóna.

Jakmile klesne hladina kyslíku, přestane samozřejmě fungovat i reakce, při které vznikaly nerozpustné sloučeniny fosforu. Bakterie v bezkyslíkatém prostředí chemicky zredukují železo na dvojmocnou formu, čímž rozpustí stávající pevné sloučeniny fosforu v bahně. Fosfor se tak uvolní do vody u dna, odkud se pomocí letních bouří a i díky schopnosti sinic migrovat nahoru a dolů dostane do teplé, osluněné horní vrstvy.

Sinice tak dostanou porci svého nejoblíbenějšího tekutého hnojiva, explozivně se přemnoží a udělají z Lipna tu zelenou hrachovku. Když tyto sinice odumřou, klesnou „společně se sežraným fosforem“ na dno, bakterie je začnou rozkládat, spotřebují u toho kyslík... a celý tenhle kruh se rozjede nanovo.

Další dávku fosforu do přehrady donese i samotná studená Vltava. Ano, řeka, která přitéká do přehrady, zatím stíhá vychladnout, respektive nestihne se tolik ohřát. Voda z ní jde rovnou do dolní vrstvy.

Proto pan Hruška říká, že až polovina fosforu v létě pochází ze sedimentu.

Globální oteplování = teplejší hladina

Díky globálnímu oteplování je hladina vody v přehradě čím dál teplejší po celý rok. Podle Hrušky v průměru o dva stupně. Dalším zásadním problémem je to, že ubylo vody v přítocích. Fosfor je tedy ve vodě ve větších koncentracích než dříve.

Podíl rybářů

Podle vědců mají relativně velký podíl na tom brčálu i rybáři. Prvním z důvodů je masivní vnazení (krmení). Aby rybáři přilákali kapry, naházejí do Lipna ročně tuny návnad – od kukuřice a obilí až po průmyslové šroty a boilies. Tyto směsi jsou organicky bohaté a obsahují velké množství fosforu. Jsou tedy dalším zdrojem poté, co se u dna rozloží.

Druhým problémem je umělé zarybňování. Do nádrže se kvůli rybářskému byznysu masivně vysazují tisíce kaprů. Velká část z nich se ale nikdy neuloví. Tyto ryby v nádrži časem přirozeně uhynou, nebo je sežerou sumci (kteří následně pojdou z jiných důvodů). Když pak jejich těla hnijí na dně, veškerý fosfor z jejich kostí a masa se uvolní přímo do vody. Rybáři tak v podstatě přetvářejí suchozemský fosfor (z obilí a krmiv) na čistý vodní fosfor, který zhoršuje celoroční kolaps nádrže.

Co je tedy největším viníkem?

Při zběžném pohledu na graf by člověk řekl, že pan Kuba má pravdu, ovšem, jak jsme si vysvětlili, velmi záleží na formě, ve které se fosfor do té přehrady dostane.

A jaké je řešení?

Jsou v zásadě tři věci, které je potřeba udělat.

Tou zásadní je vyřešení splašků z lidských sídel a zemědělství.

Tou druhou je zásah do dna přehrady. Do vody se ze speciálních lodí plošně aplikují látky, které fosfor v sedimentu udrží, i když u dna dojde kyslík. Používá se k tomu hliník (např. síran hlinitý) nebo speciálně upravený jíl obohacený o lanthan (přípravek Phoslock). Na rozdíl od železa totiž hliník a lanthan drží fosfor pevně i v bezkyslíkatém prostředí.

Je nutné radikálně omezit nebo úplně zakázat plošné vnazení (krmení ryb) tunami šrotu a kukuřice. Zároveň se musí omezit intenzivní vysazování kaprů a naopak podpořit dravé ryby (štiky, candáty), které udržují zdravou rovnováhu v ekosystému.

Pokud hejtman Kuba a Jihočeský kraj chtějí situaci opravdu řešit a nesvádět to na špatný management národního parku, musí se postavit developerské lobby. Budoucnost čistého Lipna závisí na tom, zda najdeme politickou odvahu zejména postavit se developerské lobby a najít účinný způsob, jak uzavřít fosfor na dně v takové formě, aby byl nedostupný pro sinice.

Zdroje:
Jakub Hruška
Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno

Den9k Referendum