Co spojuje jahody, růže a břízy? Aneb co možná nevíte o jahodách

Cesta velkých jahod na naše záhony a talíře

Příběh velkých zahradních jahod, jak je známe, je plný cestování přes oceány a jedné velké botanické náhody. Po celá staletí znali lidé v Evropě pouze drobné lesní jahody (Fragaria vesca). Byly sice neuvěřitelně aromatické a sladké, ale jejich pěstování v zahradách nepřinášelo kýžené velké plody. Zlom nastal až v 18. století ve Francii, konkrétně v královských zahradách ve Versailles. Francouzští botanici tam tehdy experimentovali se dvěma zcela novými druhy dovezenými z Ameriky. První byla jahoda virginská ze Severní Ameriky a druhou jahoda čilská z Jižní Ameriky. Href https://www.priroda.cz/clanek/jak-se-z-malych-lesnich-jahod-staly-velke-zahradni-jahody/Tyto dva druhy se zkřížily a daly tak vzniknout úplně novému druhu, jahodníku velkoplodému, který se ujal po celé Evropě. Všechny ty velké, šťavnaté jahody, které dnes kupujeme na trzích nebo pěstujeme na zahradách, jsou potomky tohoto křížení.

To červené jako celek není plod

Když držíte v ruce zralou červenou jahodu, vědecky vzato vůbec nedržíte plod. Jahoda totiž z botanického hlediska není bobule. To, co považujeme za šťavnaté ovoce, je ve skutečnosti zbytnělé a zdužnatělé květové lůžko (receptaculum). Skutečnými plody jahodníku jsou ty malé, tvrdé, žlutozelené tečky, rozeseté po celém povrchu. Odborně se jim říká nažky (achenes) a každá z nich v sobě ukrývá jedno malé semínko.

Jahody jako příbuzné růží aneb proč je takový problém udělat jahodové aroma

Z botanického hlediska patří jahodník do čeledi růžovitých (Rosaceae). Pokud se podíváte na květ jahody a květ plané růže šípkové, zjistíte, že jsou si vizuálně velmi blízké. Toto příbuzenství vysvětluje i jejich podmanivou vůni. Chemie jahodové vůně je však složitější. Tvoří ji koktejl z více než 350 různých těkavých látek. To je také důvod, proč potravinářský průmysl tak těžce bojuje s výrobou umělého jahodového aroma. Proto umělé jahodové sladkosti většinou chutnají tak nepřirozeně.

Vitamínová bomba

Málokdo ví, že href https://fdc.nal.usda.gov/food-details/2346409/nutrientsobsahují více vitamínu C než pomeranče nebo citrony. Kromě toho jsou bohaté na kyselinu listovou, která je klíčová pro tvorbu buněk, a draslík, jenž pomáhá regulovat krevní tlak. Červená barva jahod není jen na ozdobu, způsobují ji rostlinná barviva anthokyany. Tyto látky prokazatelně chrání náš kardiovaskulární systém a pomáhají tělu bojovat se záněty. Navíc mají jahody velmi nízký glykemický index a obsahují minimum kalorií, protože jsou z devadesáti procent tvořeny pouhou vodou.

Alergen podobný bříze

Přes všechny své benefity mají jahody i jednu stinnou stránku, kterou dobře znají alergici. Jsou totiž poměrně silným alergenem. Za tuto nepříjemnost může specifický protein označovaný jako Fra a 1. Tento protein je strukturou velmi href https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7644122/podobný hlavnímu alergenu v pylu břízy, což často vyvolává takzvanou zkříženou alergii. U citlivých lidí se pak po požití projevuje svěděním v ústech, kopřivkou nebo otoky. Fascinující však je, že lidé trpící touto alergií častoamp; bez problémů snášejí speciální odrůdy bílých nebo žlutých jahod (například ananasové jahody), protože těmto plodům chybí právě ono červené barvivo a s ním spojený problematický protein.

Extravagantní koupele francouzské smetánky

V historických análech najdeme pro jahody i jedno velmi marnivé využití. Na dvoře císaře Napoleona žila prominentní dáma jménem Madame Tallien, která byla považována za ikonu krásy. Ta posunula péči o pleť na úplně novou úroveň. Pravidelně se totiž koupala ve šťávě z čerstvých jahod, aby si udržela hladkou a zářivou pokožku. Traduje se, že na jednu její koupel bylo potřeba rozmačkat zhruba 22 kilogramů jahod. Z moderního pohledu to vlastně mělo logiku. Jahody obsahují AHA kyseliny (zejména kyselinu jablečnou a citronovou), které dnes kosmetický průmysl běžně používá jako šetrný chemický peeling pro rozjasnění pleti.

Přírodní bělidlo na zuby

Právě zmíněná kyselina jablečná dává jahodám jednu nečekanou schopnost – dokážou fungovat jako přírodní odstraňovač skvrn ze zubní skloviny. V lidovém léčitelství (ale i mezi dnešními fanoušky bio kosmetiky) se href https://www.researchgate.net/publication/266578291_Efficacy_of_Do-It-Yourself_Whitening_as_Compared_to_Conventional_Tooth_Whitening_Modalities_An_In_Vitro_Studyrozmačkaná jahoda smíchaná s trochou jedlé sody používala jako domácí bělicí pasta. Kyselina pomáhá rozpustit usazeniny od kávy, čaje či vína. Zubní lékaři před tím sice varují, protože při příliš častém používání mohou ovocné kyseliny naleptat sklovinu, ale jako jednorázový přírodní trik to spolehlivě funguje.

Zdroje:
Příroda.cz – Jak se z lesních jahod staly velké zahradní jahody

USDA – složení jahod

tab-1Nutriční databáze.cz – složení jahod

GIAMPIERI, Francesca, a kol. Strawberries and Human Health: Past, Present, and Future. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 2012, roč. 60, č. 9, s. 2329–2338. OROZCO-NAVARRETE, B. a kol. Structural Bases for the Allergenicity of Fra a 1.02 in Strawberry Fruits. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 2020, roč. 68, č. 39, s. 10951–10961. DOI 10.1021/acs.jafc.9b05714

KWON, So Ran, a kol. Evaluation of the Effectiveness of a Natural Whitening Method on Tooth Color and Microhardness. Operative Dentistry. 2014, roč. 39, č. 5, s. 514–522.