Jak a kde v Polsku u moře najít jantar?

Jantar, nalezený v Polsku.
Autor fotky: Marie-Lan Taÿ Pamart, CC BY 4.0

Co je to jantar?

Jantar není kámen, Je to fosilizovaná pryskyřice prastarých jehličnanů (především druhu Pinus succinifera), které pokrývaly oblast dnešního Baltu před 40 až 50 milióny let ve třetihorách.

Stromy pod tlakem klimatických výkyvů a škůdců vylučovaly potoky lepkavé tekutiny, která stékala do mořských sedimentů. Tam pod obrovským tlakem písku a bez přístupu vzduchu probíhala po miliony let polymerace. Výsledkem je baltský jantar (succinit), který obsahuje významný podíl kyseliny jantarové (kolem 3 až 8%), což mu dává jedinečné fyzikální vlastnosti.

Absolutním svatým grálem pro sběratele jantaru není běžně známý průhledný medový jantar, ale takzvaný jantar kostní (bursztyn kościelny). Tento typ jantaru je neprůhledný a sněhově bílý nebo mléčně krémový díky milionům mikroskopických vzduchových bublinek uvnitř. Najít kousek čistě bílého kostního jantaru je pro polského hledače stejně vzácný svátek jako pro českého sběratele vykopat dvacetigramový celistvý vltavín.

Kdy je nejlepší šance najít u Baltské moře jantar?

Sběr jantaru je fascinující koníček na pomezí turistiky, geologie a lehké hazardní závislosti. Prostě pokud chcete z pláže odejít se skutečným „pokladem“, musíte pochopit mořskou fyziku, naučit se číst přírodní nápovědy a vědět, kam a kdy zaměřit své kroky.

Na začátek pro vás mám ale špatnou zprávu. Období letních prázdnin a dovolených není tím časem, kdy v Polsku najdete ty nejlepší kousky jantaru. Nicméně i v létě, pokud přesně víte kdy, šance na nález jantaru také existuje.

Jantar je extrémně lehký – jeho hustota se pohybuje v rozmezí 1,05 až 1,1 g/cm3. Proto ve sladké vodě s hustotou 1 g/cm3 klesá ke dnu. V létě je teplá mořská voda řídká a moře klidné, takže jantar leží bez hnutí kilometry od břehu pod vrstvou písku. Navíc vyhřátou pláží denně projdou tisíce chodidel; i kdyby vlna drobný kousek vyvrhla, první ranní rekreant ho okamžitě zašlápne.

Skutečná sezóna profesionálních lovců jantaru začíná na konci září a trvá do dubna. V zimě je Balt promrzlý, slaný a má vyšší hustotu, což usnadňuje nadnášení jantaru. Úspěšný sběr se v zimě řídí přesným meteorologickým scénářem:

Silná bouře se severním či severovýchodním větrem: Tento vichr rozbouří moře, zvedne hluboké usazeniny ze dna a natlačí je k pobřeží.

Následný jižní vítr: Jakmile prudký severní vítr poleví a vítr se stočí na jižní (foukající z pevniny), odtlačí horní vrstvu vody na otevřené moře. Vznikne odlivový efekt a materiál, který bouře vyzvedla ze dna, zůstane obnažený na pláži.

To je ta chvíle, kdy stojí vyrazit na pátrací výpravu!

Západ slunce u moře
Autor: Petr Kadlík

Jak vyplavený jantar na pláži najít?

Jantar je sice krásný, ale to neznamená, že ho najdete v krásném písku. Ve skutečnosti je totiž právě naopak. Jantar je lehký, a proto ho mořské proudy ukládají na stejná místa jako ostatní lehký organický odpad, vyplavený z moře.

Poláci tomuto materiálu říkají bursztynowe śmieci (jantarové smetí). Jde o černé pásy naplavených mořských řas, kousků dřeva, uhelných usazenin a mořských mušlí. Tam, kde vidíte tuto tmavou čáru podél břehu, leží vaše loviště jantaru.

Nejlepší úsek na kilometrových plážích vám spolehlivě prozradí rackové. Hejna racků vědí, že v čerstvém mořském smetí se ukrývá spousta drobných mlžů a korýšů. Pokud krouží nad konkrétním úsekem příboje nebo sedí na hladině kousek od břehu, pod hladinou se posouvá vrstva detritu – a s ní i vaše potenciální jantary.

Se samotným hledáním vám pomůže taktika, kterou najdete v téměř každé televizní detektivce (a nebo ve videích „Pana plešatého“, když zkoumá čistotu hotelového WC ;-) )

UV lampa, ten nejlepší pomocník pro hledače jantaru!

Přes den vidí žlutý kamínek v řasách málokdo. Jeho nalezení je za takové situace jen dílem náhody a štěstí. Pokud chcete ale skutečně najít jantar, potřebujete víc. Skuteční hledači vyrážejí na hledání jantaru pod rouškou tmy, vybavení ultrafialovou svítilnou. Jantar totiž pod UV světlem fluoreskuje – v noční tmě se rozzáří jasně žlutým až neonově zelenkavým světlem, zatímco kameny i řasy zůstanou temné.

Nestačí ale jakákoliv UV baterka, koupená za pár korun z Aliexpressu nebo Temu. Levné UV svítilny pracují v pásmu 395 nm, které produkuje množství fialové záře. Jantar se pod jejich paprsky sice rozsvítí, ale hromada věcí kolem také.

Vy potřebujete UV lampu pracující v pásmu 365 nm. Tato lampa vydává z hlediska lidských očí jen slabý šedavý paprsek, ale jantar se pod jejími paprsky rozsvítí jak světluška.

Pro základní rozlišení těchto UV světel se dá říct, že levná UV s pásmem 395 nm je většinou složena z řady klasických kulatých LED diod za průhledným sklem. Naopak kvalitní UV lampa, pracující v pásmu 365 nm, bude mít jeden velký světelný čip, který bude navíc ukrytý za tmavě černým nebo tmavě fialovým sklíčkem.

Ale pozor, světlo z UV svítilny 365 nm sice lidské oko vnímá jako slabé (většina je mimo naše viditelné pásmo), ale pro sítnici oka je extrémně silné a nebezpečné. Při testování a hlavně na pláži se nikdy nedívejte přímo do LEDky pokud možno používejte ochranné brýle s filtrem UV400.

Pozor, voda v Baltu je studená!

Při hledání pokladů člověk snadno zapomene, jak dokáže být voda studená (a mokrá). Proto si nezapomeňte vzít neoprenové rybářské kalhoty (v Polsku se jim říká wodery) a do nich tlusté teplé ponožky!

Nejlepší lokality pro hledání jantaru

• Mierzeja Wiślana (Viselská kosa): Místa jako Jantar, Stegna, Sztutowo a Krynica Morska. Obec Jantar má geograficky tak příznivé mořské proudy, že se zde pořádá i Mistrovství světa v lovu jantaru.
• Mikoszewo a ústí Visly (Ujście Wisły) Divočejší pláže kolem ústí největší polské řeky. Říční proud v kombinaci s mořským příbojem zde vytváří přirozené pasti, kde se uvízlý organický odpad hromadí i během letních měsíců.
• Wyspa Sobieszewska (Sobieszewský ostrov u Gdaňsku) Klidnější, kilometrové pláže lemované lesem, kde je podstatně méně turistů než v centru velkoletovisek.
• Półwysep Helski (poloostrov Hel)Zejména úseky v okolí městeček Kuźnica a Jurata či samotná špička poloostrovu. Specifické mořské proudy omývající úzkou kosu pravidelně vyvrhují jantarové drobničky na břeh.
• Méně známé pláže středního pobřeží Místa jako Sarbinowo, Trzęsacz nebo Możdżanowo u Ustky.

Dá se jantar hledat v létě?

Prázdniny nejsou ideální období na hledání jantaru. Nejsou na to ani ideální přírodní podmínky, navíc vám to budou komplikovat davy turistů. To ale neznamená, že to není možné

Zlaté pravidlo pro hledání jantaru v létě: Odejděte alespoň 2 až 3 km daleko od centrálních pláží směrem k neudržovaným, přírodním úsekům pobřeží.

Přechod letní studené fronty: Sledujte předpověď. Pokud se v létě přežene i krátká dvouhodinová bouřka se silným větráním ze severu, okamžitě po jejím uklidnění vyrazte k vodě.

Noční lov (23:00 – 03:00): V létě je tma váš největší spojenec. Na pláži nikdo není a s UV svítilnou uvidíte i milimetrové drobinky zapadlé v písku, které přes den splývají.

Ranní ptáče (04:00 – 06:00): Musíte být na pláži dříve než ranní úklidové čety a pejskaři. Příboj přes noc často vyplaví čerstvý pás chaluh.

Jak poznat pravý jantar

Našli jste na pláži krásný žlutý valounek a váháte, zda jde o pravý jantar, nebo jen o mořem obroušené sklo či plast? Existují jednoduché způsoby, jak to ověřit:

Test slanou vodou: Do sklenice vody přimíchejte 7 až 8 lžic soli. Obyčejné sklo i většina plastů klesnou ke dnu, pravý jantar zůstane nadnášen na hladině.

Elektrostatická zkouška: Otřete nalezený kousek o vlněný svetr či vlasy. Nabitý jantar začne okamžitě přitahovat drobné kousky natrhaného papíru.

Hmatový test: Jantar má nízkou tepelnou vodivost – v dlani nepůsobí studeně jako sklo, ale subjektivně hřeje a rychle přijme tělesnou teplotu.

Test horkou jehlou: Nahřátá jehla do jantaru lehce zajede a uvolní čistou vůni borovicové smůly, zatímco plast zapáchá chemickým zápachem.

Pozor na polské zákony, týkající se sběru jantaru!

Sbírat jantar můžete v Polsku legálně a bez povolení na veřejných plážích a v pásu příboje. Sběr však musí probíhat výhradně ručně (rukama či podběrákem). Jakékoliv používání mechanických sít nebo čerpadel je přísně zakázáno.

Nikdy nesbírejte jantar na dunách (wydmy), útesech (klify), v pobřežních lesích ani na území národních parků (jako Słowiński Park Narodowy). Duny a útesy chrání vnitrozemí před erozí a poškozování podloží policie nekompromisně pokutuje.

Zdroje:
W Polskę na weekend: Celý svět nám ho závidí!
Muzeum Gdańska – Muzeum jantaru
DETECT.pl – Kde v Polsku najít jantar?