Proč lidé hlasují pro obnovu nebo rozšíření VTE a u nové výstavby je to ve 2/3 případů problém?

Větrná elektrárna.
Autor: PXHere.com

Strach z neznáma je přirozený

Představme si dvě sousední obce. V té první právě zuří emotivní debata před referendem, sousedé se hádají. V té druhé, jen o pár desítek kilometrů dál, stojí větrné turbíny už přes deset let. Život tam běží dál bez velkých dramat, sporů či opuštěných domů.

Tento kontrast není náhodný. Sociolog a geograf Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR, který podrobně analyzoval desítky českých referend o větrné energii, popisuje jasný fenomén:Největší odpor a strach z větrníků panuje tam, kde ještě nestojí. Jakmile se spustí jejich provoz, většina obav opadne.

Proč ti, co už větrníky mají, většinou nemění názor?

Jedním ze zásadních a důležitých zjištění výzkumu z Ústavu geoniky AV ČR je velký rozdíl mezi referendy týkajícími se nové výstavby v obcích, kde v blízkosti ještě VTE nestojí, a u referend, kde se jedná o rozšíření nebo modernizaci provozu – výměnu VTE za nové, modernější. Zatímco u nových VTE bylo souhlasné stanovisko cca u 1/3 z uskutečněných referend, v obcích, kde již mají s VTE zkušenosti, byl poměr opačný.

Moderní turbíny 3. generace se točí pomaleji a jsou odhlučněné. Výzkumy ukazují, že lidé žijící v blízkosti funkčních elektráren vnímají jejich hluk jako zanedbatelný.

Vizuální změna je nezpochybnitelná, ale lidský mozek se na ni adaptuje. Po pár měsících se vysoké štíhlé konstrukce stanou běžnou součástí horizontu, podobně jako stožáry vysokého napětí nebo vysoké budovy.

Žádný plošný propad cen domů v obcích s větrníky se v ČR nekonal.

Lidé prostě zjistí, že se žádná katastrofa nekoná. Život v obci běžně pokračuje, ale s jedním podstatným rozdílem: obecní rozpočet dostal značný finanční impuls. Zejména v menších obcích je to opravdu znát.

Co je klíčové pro vaše rozhodnutí?

Mám relevantní informace?

Rozhoduji se na základě faktů? Nemám nasazené růžové brýle od investora? Nepodlehl/a jsem dezinformacím, které démonizují negativa?

Je projekt vymyšlen tak, aby se minimalizovala negativa?

Tady samozřejmě záleží, v jakém stádiu projekt je a jak je formulovaná otázka v referendu. Pokud je otázka formulována stylem „Souhlasíte s výstavbou VTE tak, jak je navrženo investorem?“ a projekt není udělán tak, aby se minimalizovala negativa, nebojte se to v referendu odmítnout. Nezavřete tím obci cestu k VTE, ale zároveň otevřete cestu k dalšímu jednání.

Pokud je ale otázka formulována obecně stylem „Souhlasíte s výstavbou VTE v katastru obce?“ a v projektu jsou nedostatky, stojí za to projekt v referendu podpořit a řešit nedostatky při dalším jednání.

Bude z něj mít obec / já z toho dostatečný prospěch?

V ČR platí v legislativě podpora obcí prostřednictvím zákonného poplatku z větrné energie vycházejícího ze zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a zákona o podporovaných zdrojích. Zákon stanovuje poplatek 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu (MWh) elektřiny. Jedna moderní velká větrná turbína (např. o výkonu 5–6 MW) vyrobí ročně zhruba 12 000 až 15 000 MWh. Zákonný poplatek tak obci přinese přibližně 600 000 až 750 000 Kč ročně za jednu turbínu. Což není zas tak moc. Zejména pro větší obce.

Obec by tedy měla mít s investorem smlouvu na další kompenzace. Pokud se podíváme na příspěvek pro obyvatele, pohybuje se obecně v řádech tisícovek ročně za dospělého člověka. Většinou jsou poskytovány formou slev na energii nebo příspěvků na odběrná místa, aby nedocházelo ke komplikacím z hlediska daňového řádu. Konkrétní částky jsou závislé na počtu zamýšlených elektráren a počtu obyvatel obce. Platby pro obce se pohybují mezi 300–600 tisíci ročně za každou věž + inflace. Některé obce volí podíl na zisku z prodeje elektřiny. Někde investor zafinancuje konkrétní projekty.

V ČR se také rozjíždí model komunitní energetiky – majetkový podíl na projektu. Obec se stane přímým spoluvlastníkem větrné elektrárny (např. drží 10–20 % akcií projektu). Investor obvykle obci pomůže toto spoluvlastnictví zafinancovat a obec pak po celou dobu životnosti získává adekvátní podíl na dividendách z prodeje energie.

I tady samozřejmě záleží podpora projektu v referendu na tom, jak je formulovaná otázka.

Co dál nesmí chybět ve smlouvách

Je tu ještě pětice věcí, které by si zastupitelé a občané měli pohlídat: povinné zakotvení inflační doložky u všech ročních příspěvků (aby částka za 15 let neztratila hodnotu), zřízení rezervního fondu na demontáž a recyklaci elektráren po skončení životnosti (aby náklady nenesla obec), garanci odstupových vzdáleností od obydlí (obvykle 800–1 200 m), právní převoditelnost závazků v případě prodeje projektu jiné firmě a možnost zvýhodněného odběru elektřiny pro místní obyvatele nebo obecní budovy.

Samozřejmě i tady podpora záleží na konkrétní otázce v referendu. Ne vždy je nutné, aby u referenda byly už všechny smlouvy sjednané. Pokud je ale otázka postavena konkrétně, odvolává se na projekt, jak je již připraven, a jde v podstatě už jen o jeho schválení / neschválení, je dobré si tohle zjistit.

Kdy je referendum platné a závazné?

Aby hlasování nebylo jen drahým průzkumem veřejného mínění, musí splnit zákonné podmínky. Referendum je platné, pouze pokud k urnám dorazí alespoň 35 % všech oprávněných voličů v obci. Aby bylo jeho rozhodnutí pro vedení obce závazné, musí pro danou variantu (ANO či NE) hlasovat nadpoloviční většina zúčastněných, která ale zároveň představuje minimálně 25 % všech voličů v obci. Může nastat i situace, kdy se vyplatí zůstat doma. Zejména v případech, kdy jste obecně pro VTE, ale máte problém s něčím v projektu nebo je špatně položená otázka. Nezavřete tak obci dveře k VTE. Hlavně je potřeba vyjádřit svůj názor.

zdroje:
starší prezentace Bohumila Frantála

aktuání výzkum Bohumila Frantála

podrobněji k současným referendům