Mají hraboši gen partnerské věrnosti?

Patrně odpradávna se lidé zajímali o to, kde se u lidí vzala schopnost partnerské věrnosti a dlouhodobého vztahu. Vždyť v přírodě něco takového není obvyklé a je známo, že i zdánlivě věrné dvojice (ptáci) často svému partnerovi či partnerce zahýbají s přitažlivým konkurentem. Dnes je však zřejmé, že na věrnost se nemá chodit přes ptáky, ale přes hraboše.

Hraboš polní - klikněte pro zobrazení detailuHraboš polní
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
Hrabošů žije po celém světě mnoho různých druhů a velké většině z nich partnerská věrnost nic neříká. Čestnou výjimkou jsou hraboš prériový (Microtus orchogaster) a hrabošík americký (Microtus pinetorum). Jejich příkladné monogamní chování jim vysloužilo nebývalou pozornost vědců. Jaký gen, protein či struktura učinila z těchto na první pohled obyčejných myšek takové přeborníky v láskyplném soužití?

Souboj mozků

Na konci devadesátých let uveřejnila skupina vědců, kterým hraboší věrnost obzvláště nedala spát, zajímavou studii v časopise Nature. O věrnosti hrabošů prý rozhoduje mutace v promotorové oblasti jediného genu, který ovlivňuje expresi receptorů pro hypothalamický hormon vazopresin1. Tento gen se označuje zkratkou avpr1a. Autoři průlomové studie pod vedením doktora Younga pracovali s transgenními myšmi, které disponovaly stejným „genem věrnosti“ jako zmiňovaní hraboši. Pokud tým doktora Younga dal těmto myším injekci vazopresinu, myši se prý chovaly družněji a jevily monogamní sklony. Objev to byl zajímavý. Někteří vědečtí kolegové byli nadšeni a už se těšili na bohaté klinické aplikace výsledků základního výzkumu. Nešlo jim tolik o nevěrné manželky, ale spíše o využití poznatků v léčbě psychiatrických chorob, jako je například autismus. Bohužel, nadšení z jednoduchého řešení bylo záhy zchlazeno. Postarali se o to, jak jinak, skeptičtí kolegové. Svou ikonoklastickou práci uveřejnili v roce 2006.2

Tito skeptici prozkoumali distribuci a evoluční vývoj „genu věrnosti“ a ukázali, že repetitivní element v promotorové oblasti genu, který údajně způsobuje sociální monogamii, je ve skutečnosti rozšířen také u non-monogamních druhů hrabošů a dalších hlodavců. Mezi studovanými 25 hlodavčími druhy byl repetitivní element nepřítomen pouze u dvou blízce příbuzných non-monogamních druhů, což naznačuje, že tato jeho absence je výsledkem nedávné evoluční ztráty. Provedené analýzy dále ukázaly, že repetitivní sekvence v promotorové oblasti genu avpr1a u lidí a primátů, které byly dávány do souvislosti se sociálními vazbami, jsou evolučně odlišné od těchto sekvencí u hlodavců. Proto monogamie u hlodavců (a ani u lidí) není řízena jediným polymorfismem v promotorové oblasti genu avpr1a.

Doktor Young a jeho tým se však nevzdávají snadno. Přestože na nový bombastický titulek o „genu věrnosti“ si budeme muset pravděpodobně ještě počkat, v květnu tohoto roku uveřejnil doktor Young nové výsledky, byť v o něco méně prestižním časopise než byl Nature.3 Tyto výsledky však nebudou méně zajímavé, už proto, že tentokrát se nemohou spokojit se zjednodušujícím, byť mediálně vděčným výkladem.

Zdroje:
1.Young L.J., Nilsen R., Waymire K.G., MacGregor G.R., Insel T.R.: Nature 400, 766-8, 1999
2.Fink S., Excoffier L., Heckel G.: Proc Natl Acad Sci USA. 103, 10956-60, 2006 3.Young L.J., Hammock E.A.: Trends Genet. 23, 209-12, 2007

Fotografie:Miloš Anděra - www.naturfoto.cz




Debata k článku 'Mají hraboši gen partnerské věrnosti?'
autor článku:
datum zveřejnění:
31. října 2007


Nejnovější články ze stejné kategorie
Vědci zjistili, že koně dokážou komunikovat s lidmi pomocí symbolů
Vědci zjistili, že koně dokážou komunikovat s lidmi pomocí symbolů
Dokážou koně dát najevo, že potřebují přikrývku? Za normálních okolností ne. Odborníci z Norwegian...
Vědci zachytili proces zrození superbakterie
Vědci zachytili proces zrození superbakterie
Odborníci z Harvard Medical School a Technion-Israel Institute of Technology uskutečnili fascinující...
320 milionů let staré buňky apikálního meristému odhalily tajemství prehistorické flóry
320 milionů let staré buňky apikálního meristému odhalily tajemství prehistorické flóry
Vědcům se vůbec poprvé podařilo objevit zkamenělý aktivně rostoucí kořen. A jeho analýza přinesla...
Sladkovodní hlemýždi činí rozhodnutí pomocí pouhých dvou neuronů
Sladkovodní hlemýždi činí rozhodnutí pomocí pouhých dvou neuronů
Jíst či nejíst? Toto dilema musí hlemýždi řešit pokaždé, když pátrají po potravě. Biologové...
Blesková evoluce pohlavních orgánů hrobaříků
Blesková evoluce pohlavních orgánů hrobaříků
Vědci z University of Exeter odhalili, že nadměrný sex může u hrobaříků obecných (Nicrophorus...
Tajemství nočního vidění pavouků vrhačů odhaleno
Tajemství nočního vidění pavouků vrhačů odhaleno
Většina pavouků disponuje osmi malými očky a jejich zrak je poměrně špatný. Některé druhy však mají...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 38%

Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
poznávačka Motýli a jejich housenkypoznávačka Motýli a jejich housenky
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 26%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Zvířecí sex ;-)

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz