Mají hraboši gen partnerské věrnosti?

Patrně odpradávna se lidé zajímali o to, kde se u lidí vzala schopnost partnerské věrnosti a dlouhodobého vztahu. Vždyť v přírodě něco takového není obvyklé a je známo, že i zdánlivě věrné dvojice (ptáci) často svému partnerovi či partnerce zahýbají s přitažlivým konkurentem. Dnes je však zřejmé, že na věrnost se nemá chodit přes ptáky, ale přes hraboše.

Hraboš polní - klikněte pro zobrazení detailuHraboš polní
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
Hrabošů žije po celém světě mnoho různých druhů a velké většině z nich partnerská věrnost nic neříká. Čestnou výjimkou jsou hraboš prériový (Microtus orchogaster) a hrabošík americký (Microtus pinetorum). Jejich příkladné monogamní chování jim vysloužilo nebývalou pozornost vědců. Jaký gen, protein či struktura učinila z těchto na první pohled obyčejných myšek takové přeborníky v láskyplném soužití?

Souboj mozků

Na konci devadesátých let uveřejnila skupina vědců, kterým hraboší věrnost obzvláště nedala spát, zajímavou studii v časopise Nature. O věrnosti hrabošů prý rozhoduje mutace v promotorové oblasti jediného genu, který ovlivňuje expresi receptorů pro hypothalamický hormon vazopresin1. Tento gen se označuje zkratkou avpr1a. Autoři průlomové studie pod vedením doktora Younga pracovali s transgenními myšmi, které disponovaly stejným „genem věrnosti“ jako zmiňovaní hraboši. Pokud tým doktora Younga dal těmto myším injekci vazopresinu, myši se prý chovaly družněji a jevily monogamní sklony. Objev to byl zajímavý. Někteří vědečtí kolegové byli nadšeni a už se těšili na bohaté klinické aplikace výsledků základního výzkumu. Nešlo jim tolik o nevěrné manželky, ale spíše o využití poznatků v léčbě psychiatrických chorob, jako je například autismus. Bohužel, nadšení z jednoduchého řešení bylo záhy zchlazeno. Postarali se o to, jak jinak, skeptičtí kolegové. Svou ikonoklastickou práci uveřejnili v roce 2006.2

Tito skeptici prozkoumali distribuci a evoluční vývoj „genu věrnosti“ a ukázali, že repetitivní element v promotorové oblasti genu, který údajně způsobuje sociální monogamii, je ve skutečnosti rozšířen také u non-monogamních druhů hrabošů a dalších hlodavců. Mezi studovanými 25 hlodavčími druhy byl repetitivní element nepřítomen pouze u dvou blízce příbuzných non-monogamních druhů, což naznačuje, že tato jeho absence je výsledkem nedávné evoluční ztráty. Provedené analýzy dále ukázaly, že repetitivní sekvence v promotorové oblasti genu avpr1a u lidí a primátů, které byly dávány do souvislosti se sociálními vazbami, jsou evolučně odlišné od těchto sekvencí u hlodavců. Proto monogamie u hlodavců (a ani u lidí) není řízena jediným polymorfismem v promotorové oblasti genu avpr1a.

Doktor Young a jeho tým se však nevzdávají snadno. Přestože na nový bombastický titulek o „genu věrnosti“ si budeme muset pravděpodobně ještě počkat, v květnu tohoto roku uveřejnil doktor Young nové výsledky, byť v o něco méně prestižním časopise než byl Nature.3 Tyto výsledky však nebudou méně zajímavé, už proto, že tentokrát se nemohou spokojit se zjednodušujícím, byť mediálně vděčným výkladem.

Zdroje:
1.Young L.J., Nilsen R., Waymire K.G., MacGregor G.R., Insel T.R.: Nature 400, 766-8, 1999
2.Fink S., Excoffier L., Heckel G.: Proc Natl Acad Sci USA. 103, 10956-60, 2006 3.Young L.J., Hammock E.A.: Trends Genet. 23, 209-12, 2007

Fotografie:Miloš Anděra - www.naturfoto.cz




Debata k článku 'Mají hraboši gen partnerské věrnosti?'
autor článku:
datum zveřejnění:
31. října 2007


Nejnovější články ze stejné kategorie
Bezobratlí žijící v našich domácnostech jsou nositeli téměř 1500 virů
Bezobratlí žijící v našich domácnostech jsou nositeli téměř 1500 virů
Trpíte často chřipkou? Raději se podívejte, jestli pod postelí nemáte moc pavouků!
Jestřábi při vyhledávání kořisti používají podobnou strategii jako lidé
Jestřábi při vyhledávání kořisti používají podobnou strategii jako lidé
Ornitologové z Haverford College a The College of New Jersey natočili unikátní video, které zachycuje...
Časté souboje samců mohou způsobit vyhynutí druhu
Časté souboje samců mohou způsobit vyhynutí druhu
Nic se nemá přehánět. Toto známé moudro platí i pro soupeření o přízeň nejatraktivnějších...
Lidé dokážou snadněji zaznamenat přítomnost hada, než neškodného zvířete
Lidé dokážou snadněji zaznamenat přítomnost hada, než neškodného zvířete
Nová studie ukázala, že evoluce nás vybavila schopností všimnout si i velice dobře kamuflovaného hada...
Bonobové mají ve stáří podobné potíže se zrakem jako lidé
Bonobové mají ve stáří podobné potíže se zrakem jako lidé
Kdyby šimpanzi bonobo uměli číst, v pokročilém věku by si museli pořizovat brýle. Plyne to z nových...
Další tajemství velrybích písní odhaleno
Další tajemství velrybích písní odhaleno
Jak a proč velryby zpívají? Tato otázka už dlouhou dobu nedá spát mnoha biologům z celého světa.
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 37%

Poznávací test: Zvířata v pohádkách
V jaké známé pohádce má svou roli toto zvíře?
poznávačka Zvířata v pohádkáchpoznávačka Zvířata v pohádkách
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 72%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz