Přírodní památka Na Plachtě a její boj s větrnými mlýny

Obyvatelé města Hradce Králové se zatím marně snaží zachránit významnou lokalitu, přírodní památku Na Plachtě.

Svižník zelený - klikněte pro zobrazení detailuSvižník zelený

Na první pohled pro většinu dnešních lidí vypadají Přírodní památky Na Plachtě 1, 2 a jejích okolí zvláštně, jako nějaký divný kus země ani les ani louka, prostě celkově "neuspořádaně". Když vám ale řeknu, že je to ve smyslu bezlesí v podstatě "prales" na hodnotové úrovni například Národního parku Krkonoše, Chráněné krajinné oblasti Pálava nebo Boubínského "pralesa", tak to vyvolá údiv a to i u mnohých úředníků, co by měli být znalí.

Historický vývoj "Na Plachtě"

V případě přírodních památek (dále jen PP) Na Plachtě a jejich okolí směrem k areálu f. Petrof a jízdárně v Malšovicích, které tvoří jeden historický celek, můžeme o vývoji území do 15 století, kdy o něm teprve nalézáme první písemné zmínky, také jen spekulovat. Je ale pravděpodobné, že i před těmito prvními záznamy pozemky vypadaly stejně. Jistě ale víme, že od 15 století bylo území obecní půdou, takzvané občiny (viz. pomístní názvy, Občiny, Na Občinách), využívané především jako obecní pastviny, tedy bezlesé území. V té době byly založeny rybníky Jáma a Plachta a v roce 1766 byly postaveny první domky při dnešní Brněnské silnici. Továrna "u Petrofů" byla založena roku 1864 a v roce 1897 město postoupilo komplex Občiny c.k. vojenskému eráru ke zřízení cvičiště, které bylo v letech 1918 – 1939 také využíváno jako vojenské letiště prvorepublikovou armádou. Během 2. světové války využíval plochu aviaklub a v roce 1945 zde přistávala sovětská letadla. V letech 1945 – 1946 probíhala "Na Plachtě" těžba písku a tak vzniklo takzvané centrální jezírko, které bylo nejméně do roku 1965 trvale zavodněné. Vyhloubením odvodňovacího příkopu v roce 1965 se snížila vlhkost celého území a to má, společně se zazemňováním vyhloubených depresí, za následek letní vysychání tůní.

Otakárek fenyklový - klikněte pro zobrazení detailuOtakárek fenyklový S ukončením pastvy a letecké činnosti na konci 50. let začala lokalita postupně mozaikovitě zarůstat lesem. Proti zalesnění, ale působil občasný průjezd těžké vojenské technika a vypálení při cvičeních hradecké vojenské posádky, která plochu využívala až do 90. let. Od šedesátých let nebylo místo, kromě občasného cvičení vojáků, trvale využívané a tak se začaly, jak je to bohužel u nás obvyklé, na okrajích vytvářet drobné, zejména v 80. letech živelné, černé skládky.

Většina jich byla po vyhlášení přírodních památek v roce 1998, za nevšedního úsilí dobrovolníků, odstraněna. Zůstal jen na okraji ochranného pásma přírodní památky Na Plachtě 2 val z inertní stavební sutě, který se přirozeně za léta zazemnil a vytvořil i když nepůvodní, ale významné stanoviště pro zimování vzácných a chráněných druhů živočichů.

Význam

Rosnička zelená - klikněte pro zobrazení detailuRosnička zelená Vojenská činnost a z ní vyplývající strategická územní ochrana prodloužila trvání bezlesí a zabránila řadě neblahých zásahů Na Plachtě až do 90 let dvacátého století. Území tak překlenulo období zásadních změn v krajině druhé poloviny minulého století, které přineslo nahnání dobytka z pastvin do stájí, scelování pozemků, meliorace mokřadů, celkovou industrializaci zemědělství a v neposlední řadě i stavební expanzi města Hradce Králové. Protože jeho okolí, ale nebylo ušetřeno, neblahých důsledků stalo se místo v podstatě posledním útočištěm pro řadu druhů dnes již v celé Evropě vymírající fauny a flóry. Velká škála množství různých mikrostanovišť, např. mokřadní a orchidejové louky, periodické tůně, rybníky a jejich rákosiny, lužní olšina, malé lesíky různých typů a to i tundrového charakteru, suchá vřesoviště, písčité výslunné břehy, teplomilné trávníky a raná stádia rumišť, na území několika hektarů (PP Na Plachtě dohromady 39 ha) hostí naprosto unikátní množství a kvalitu druhů rostlin a živočichů nadregionálního významu. Průzkumy bylo nalezeno doposud více jak 3500 druhů rostlin a živočichů, z toho 104 druhů chráněných zákony ČR, některé z nich i Evropskou unií. Někteří živočichové také nežijí nikde jinde v ČR než v PP Na Plachtě a v jejím sousedství a i proto je toto místo vyhledávaným cílem terénní výuky studentů středních a vysokých škol a studnicí poznání Českých, ale i zahraničních odborníků již téměř sto let.

Ohrožení

Skokan hnědý - klikněte pro zobrazení detailuSkokan hnědý "Občiny", které se dříve rozkládaly na místě dnešní Plachty, byly dle pamětníků více méně částečně periodicky zaplavované, tedy louky nebyly pravděpodobně k přehnaně intenzivní pastvě využívané. Mozaikovitá pastva udržovala bezlesí a neustálou dynamiku vzniku a zániku nevšedních mikrospolečenstev. I občasná vojenská činnost a letecký provoz do poloviny 20 století bránil "nezřízené" pastvě a tak bylo vše vyvážené. Zásadní změnou bylo skončení leteckého výcviku na Plachtě, s kterou mizí potřeba absolutního bezlesí a celkový úpadek pastvy na konci 50. let dvacátého století. Zásah do citlivého vodního režimu, znamenalo částečné odvodnění lokality a tím snížení hladiny podzemních vod v roce 1965. Shodou okolností alespoň trochu kompenzoval zánik některých podmáčených míst vznik periodických mokřadů na místech prohlubní po pojezdu a zakopávání těžké vojenské techniky socialistické armády.

Po opuštění prostoru armádou a vyhlášení přírodních památek v 90. letech dvacátého století, zastoupil proces obměny raných stádií společenstev, ochranářský menežment. Částečně pomáhá na tomto netradičním místě i žádoucí vliv individuální rekreace, jako je například sešlap a občasná pastva koní z nedaleké jízdárny, pěší turistika, cykloturistika a dokonce pod metodickým dohledem ochránců přírody i využití některých míst k pojezdu historické vojenské techniky apod.

Sasanka hajní - klikněte pro zobrazení detailuSasanka hajní Kromě hrozby narušení citlivého vodního režimu celé oblasti, již od 80 let dvacátého století ohrožuje plochu rozvoj zástavby. První plány na velké "socialistické" sídliště paneláků v 80. letech dvacátého století se naštěstí nakonec neuskutečnily, ale postupné ukusování okrajů bývalých Občin zástavbou od Malšovic a od Brněnské silnice neustále přírodu zahušťuje do menšího prostoru. Díky těmto neblahým zásahům se bohužel postupně řada vzácných a chráněných druhů ocitla na pokraji vyhubení, nebo vyhynula, jako např. ropucha krátkonohá, kuňka ohnivá, plavuňka zaplavovaná, hvozdík pyšný. Po dlouholetém "složitém" jednání v 90 letech vyhlášené přírodní památky ochránily bohužel pouze jen část plochy. S nadsázkou lze říci, že macechou bývalých Občin je jejích bývalá "matka obec" město Hradec Králové, které se nevzdalo myšlenky z "doby minulé" zastavět z tohoto v uvozovkách nevyužitého místa, co se dá. Město zjevně deklarovalo tuto vůli v územním plánu z roku 2000 změnou využití pozemků (louky a pastviny) mimo území přírodních památek k zástavbě, nicméně včetně jejich ochranného pásma a to i přesto, že od roku 2003 přistoupilo jako druhé město v ČR k takzvané Aalborgské chartě (Charta evropských měst a obcí směřujících k trvale udržitelnému rozvoji), kde se mimo jiné zavázalo dodržovat: "V neposlední řadě je v rámci udržitelnosti prostředí nezbytná ochrana biodiverzity, lidského zdraví a kvality ovzduší, vody a půdy na stupni, který vyhovuje lidskému životu a jeho existenci, i životu živočichů a rostlin pro všechny věky." "My, města, jsme si vědoma, že limitujícími faktory našeho ekonomického rozvoje se stal přírodní kapitál, jako je atmosféra, půda, voda a les. Proto do tohoto kapitálu musíme investovat. 1. investice do zachování stávajícího přírodního kapitálu, jako jsou zásoby podzemních vod, půda, stanoviště vzácných druhů." V srpnu 2008 se zrodila poslední změna územního plánu, která počítá s tím, že město v budoucnu odkoupí od soukromých investorů část pozemků, o něž, když byly v majetku státu, nemělo zájem. Cílem je vystavět komunikaci pro motorová vozidla spojující Brněnskou silnici s Malšovicemi přes toto území, dle plánů s kruhovými objezdy a odbočkami vedoucími zjevně k plánovaným domům soukromého investora (2009 - investor nemá doposud ani výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny a stavební povolení), což budí zamyšlení, zejména když je tato budoucí silnice deklarována některými úředníky města jako idea "pouze" cyklostezky. To pak vyvolává přesvědčení, že ignorace přírodních kvalit tohoto místa ze strany města, snad nepramení již jen z laického nepochopení biologických souvislostí, a je zjevné, že Aalborgská charta není pro město závazek, ale jen cár papíru.

Vstavač májový - klikněte pro zobrazení detailuVstavač májový Doufám, že příslušné úřady budou konat dle toho jak jim naše i evropské zákony nařizují, ochrání unikátní staleté přírodní hodnoty, chráněné druhy rostlin a živočichů, jejichž posledním útočištěm jsou zbytky bývalých Občin a to i mimo stávající přírodní památky Na Plachtě 1 a 2. Návodem jim mohou být argumenty a návrh občanských sdružení k vyhlášení evropsky významné lokality v rozsahu celé doposud nezastavěné historické plochy. V prosinci roku 2008 byl z iniciativy občanů města podán návrh změny územního plánu (č. 221) sporných pozemků ve prospěch změny jejich využití zpět na funkci plochy luk a pastvin, které má zajistit ochranu rostlin a živočichů, ale nevylučuje ideu cyklostezky "moderního typu" šetrné k životnímu prostředí. Město Hradec Králové se k návrhu nejprve postavilo konstruktivně, slíbilo na lednovém jednání v ochranném pásmu PP podpořit tuto změnu, tedy uvézt stav do souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. V ostatních částech hodlalo zadat a investovat nezávislý biologický průzkum s cílem upřesnit biologickou hodnotu území ve vztahu k zamýšlené výstavbě. Ochránci přírody uvítali postoj města, bohužel od ledna 2009 rada města začala s nimi hrát hru na kočku a myš, spočívající v pravidelném předkládání a stahování návrhu na jednání rady města. Rozuzlení jsme se pak dočkali až v květnu v dopise paní náměstkyně primátora Ing. Fimfrlové, která nám sdělila v dopise, že rada města návrh na změnu územního plánu nedoporučila. Bohužel, dané slovo a čestné jednání dnes neplatí, ale to neznamená, že se s tím musíme smiřovat!

Přijďte nás podpořit nebo si prostě jenom prohlédnout, co chce město Hradec Králové zničit na www.sousede.cz/na-plachte.

Autokemp Východní čechy




Debata k článku 'Přírodní památka Na Plachtě a její boj s větrnými...'
autor článku:
datum zveřejnění:
16. června 2009


Nejnovější články ze stejné kategorie
Přírodní rezervace Milská stráň
Přírodní rezervace Milská stráň
Před pár dny jsem zavítala na Rakovnicko, přesněji do okolí Milské stráně. Po náročném výstupu mě...
Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách
Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách
Zejména botanicky velmi zajímavá lokalita s pohnutou historií. Vrch svatého Vavřince, který dostal název...
Chcete podpořit ochranu Šumavy? Napište dopis premiérovi
Chcete podpořit ochranu Šumavy? Napište dopis premiérovi
Nelíbí se Vám snaha o kácení v chráněné oblasti Šumavy při boji proti kůrovci? Dopis pily nezastaví,...
Zoologické zahrady „pod jednou střechou“
Zoologické zahrady „pod jednou střechou“
Společný web zoologických zahrad je projekt, který se rozjel 1. června letošního roku. Na jedněch...
Maloplošná zvláště chráněná území Karvinska
I tak průmyslová oblast jako je Karvinsko má svá území, která stojí za ochranu. Pojďme se na ně...
Ptačí oblast Beskydy
Ptačí oblast Beskydy
Tato oblast se nachází v CHKO Beskydy, kde s rozlohou 35 243 ha zaujímá její třetinu.
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 38%

Poznávací test: Druhy dřeva
Jaký druh dřeva je na obrázku?
poznávačka Druhy dřevapoznávačka Druhy dřeva
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 31%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Kůň na pláni

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz