Sukcese pískoven

autor: ing. Jan Šinko
Sukcese znamená postupný vývoj společenstva v čase a prostoru. Společenstvo je soubor všech druhů organismů v určitém prostoru. Pro pískovny má sukcese velký význam. V pískovnách sukcese probíhá velmi rychle. To na jednu stranu umožňuje brzké osídlení vzácnými rostlinami písčin. Ty však při dalších sukcesních stádiích zpravidla zmizí. Spontánní sukcese je nejjednodušším a nejlevnějším způsobem obnovy pískovny.

Průběh sukcese ovlivňují lokální stanovištní faktory(např. vlhkost, půdní reakce, zrnitost substrátu) a také krajinné faktory jako např. makroklima, okolní vegetace, využití krajiny).

U pískoven mluvíme o tzv. primární sukcesi. Ta probíhá na místech, která ještě nikdy nebyla osídlena.

Nejprve pískovnu osidlují jednoleté druhy rostlin. Pro suché stanoviště jsou typické jetel rolni (Trifolium arvense), bělolist nejmenší (Filago minima), turanka kanadská (Conyza canadensis). K jednoletým rostlinám vlhkých stanovišť patří psárka plavá (Alopecurus aequalis) a sítina cibulkatá (Juncus bulbosus). Jednoletá rostliny jsou již na začátku sukcesního vývoje doprovázeny vytrvalýmy druhy bylin. Na suchých stanovištích se zpravidla jedná o lipnici bahenní suchobytnou (Poa palustris subs. xerotica) a psineček obecný (Agrostis capillaris), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), pelyněk čenrnobýl (Artemisa vulgaris). Tyto druhy najdeme spíše na rovinatém terénu. Na prudkých nestabilních svazích na začátku sukcese nacházíme podběl lékařský (Tussilago farfara) a pýr plazivý (Elytrigia repens). Podběl lékařský se většinou jako první objevuje i na haldách vytěženého písku. Na vlhkých místech doprovázejí jednoletou vegetaci vytrvalé druhy jako např. sítina rozkladitá (Juncus effusus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans). Po asi deseti letech převládají na všech typech stanovišť vytrvalé širokolisté byliny jako je řebříček obecný (Achilea millefolium) a trávy, např. kostřava ovčí (Festuca ovina). Na suchých místech nacházíme metličku křivolakou (Avenella flexuosa), třtinu křovištní (Calamogrostis epigejos) a na vlhkých stanovištích např. ostřici třeslicovitou (Carex brizoides) a metlici trstnatou (Deschampia caespitosa). Na rozhraní břehů a vodní hladiny v této fázi nejčastěji najdeme ostřici měchýřkatou (Carex vesicaria).

Nakonec sukcesní vývoj ve většině pískoven dospěje k lesu. Druhové složení závisí především na výšce hladiny podzemní vody a okolní vegetaci. Na suchých pískovnách se vytvoří les tvořený břízou bělokorou (Betula pendula), borovicí lesní (Pinus sylvestris), dubem letním (Qeurcus robur) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia).V podrostu takového lesa nalezneme např. brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus) a brusinku (V. vitis idaea).

V sušších a teplejších oblastech ČR (jižní Morava, Polabí) vývoj sukcese vede ke stanovišti připomínající lesostep. Z dřevin zde rostou např. hloh (Grataegus sp.), růže (Rosa), trnka obecná (Prunus spinosa), topol osika (Populus tremula).

Konečným stádiem vývoje pobřežního pásma pískoven je tzv. litorál, který může být tvořen chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), rákosem obecným (Phragmites australis), orobincem širolistým (Typha latifolia) a vysokými ostřicemi (Carex sp.). V průběhu sukcese se v pískovnách vyskytují také nežádoucí ruderální a invazní druhy. K ruderálům objevující se v pískovnách patří již zmíněný pelyněk černobýl (Artemisa vulgaris). K invazním rostlinám vyskytujících se v pískovnách patří např. křídlatky (Reynoutria sp.). Většina rudeálů a invazních rostlin se vyskytují jen v mladších sukcesních stádiích a po přibližně deseti letech zmizí. Křídlatky (Reynoutria sp.) se v pískovnách vyskytují zpravidla déle, ale většinou se ze svého stanoviště příliš nešíří. Nejnebezpečnějším nepůvodních druhem v pískovnách je trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Jeho nebezpečnost se však projevuje jen v suchých a teplých oblastech. Tam dokáže průběh sukcese zcela změnit. Kořeny akátu vylučují do půdy toxické látky, které vytváří nevhodné prostředí pro téměř všechny ostatní druhy. Tak vznikají tzv. akátiny, tedy monokultury trnovníku akátu. V podrostu těchto dřevin najdeme jen velmi málo druhů, které jsou náročné na dusík.

Nyní se budeme podrobněji zabývat vývojem vegetace v závislosti na čase v různých pískovnách. Jako první uveďme vývoj pískoven v teplých a suchých oblastech. Tyto pískovny se nacházejí v nížinách a jsou obklopeny zemědělskou (ornou půdou) nebo urbánní krajině. Na suchých stanovištích se v prvních třech letech výrazně uplatňují jednoleté byliny a trávy. Toto počáteční stádium nazýváme iniciální. V následujícím stádiu, které trvá cca 4 - 10 let převládají vytrvalé byliny doprovázeny různými druhy trav. Ve stáří pískovny přibližně 11 – 25 let se v vyskytují vytrvalé trávy a keře. V pozdním stádiu (26-40 let) se již začínají výrazně uplatňovat keře doprovázeny vytrvalýmy trávami. Po více jak čtyřiceti letech sukcesní vývoj dospěje k křovinatým trávníkům. Ty jsou tvořeny keři a vytrvalýmy druhy trav. V těchto typech pískoven však může vývoj dospět také k nežádoucím akátinám.

Poněkud odlišný vývoj probíhá na suchých stanovištích v pískovnách nacházejících se v chladném a vlhkém prostředí. Tyto pískovny se nacházejí na vysočinách a v jejich okolí se vyskytují louky nebo lesy. V tomto prostředí probíhá prvních cca deset let stejně jako v předchozím stádiu. Poté převládají vytrvalé trávy i byliny a začínají se výrazněji uplatňovat keře a stromy. Toto stádium se v vytvoří přibližně ve stáří 11 -25 let. V dalším pozdním stádiu (26-40 let) stromy již převládají a kromě nich i vytrvalé trávy a byliny. V tomto prostředí nakonec sukcese dospěje k listnatému lesu. Na vlhkých a litorálních stanovištích již při sukcesi tolik nezáleží na tom v jaké oblasti se pískovny nacházejí. Na vlhkých stanovištích se v iniciálním stádiu vyskytují jednoleté druhy trav a sítin . Již v tomto stádiu se objevují i vytrvalé druhy trav, sítin a bylin. Vytrvalé druhy trav a bylin převládají v dalším mladém stádiu (4-10 let). Kromě nich se tu již běžně vyskytují i keře. V dalším středním stádiu (11-25 let) se kromě těchto skupin rostlin již začínají výrazněji uplatňovat stromy. Již po tomto stádiu dospěje vývoj k cílovému společenstvu, které tvoří olšové a vrbové porosty.

Na rozhraní souše a vody nakonec sukcesní vývoj dospěje k litorálu, který může být tvořen porosty rákosu, orobince nebo ostřic. Na mnoha velkých pískovnách, ale porosty těchto rostlin dosud nenajdeme. Na začátku sukcese zde opět nacházíme většinou jednoleté druhy trav sítin, ostřic a dalších podobných rostlin. V následujících stádiích převládají vytrvalé druhy těchto rostlin.

Zdroje:
Řehounková K., Řehounek J., Janošťák J.(2007): Pískovny za humny, České Budějovice, Sdružení Calla 2007, 100s.
Řehounek J., Řehounková K. (eds) (2010): Pískovny a štěrkopískovny. In: Řehounková K.,
Řehounek J., Prach K.(2010): Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. Calla, České Budějovice 2010



autor:
datum vydání:
11. listopadu 2010


Diskuze k článku „Sukcese pískoven“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!