Dekorace zámeckých zahrad – páv korunkatý

autor: Radek Josefus
Snili jste někdy o tom stát se zámeckou paní nebo pánem? Skvostné šaty, sbírku vzácných obrazů, služebnictvo... To zní až pohádkově. Přesto to tak nereálná pohádka nemusí být. Pokud máte větší zahradu, můžete si vyzkoušet jak chutná život na zámku. Pokud oželíte to služebnictvo, obrazy a nakonec i ty šaty, můžete si zámeckou atmosféru vychutnat tím, že si na zahradu pořídíte živou dekoraci, která by na zámku neměla chybět, páva. Pojďme si představit po celém světě známého páva korunkatého (Pavo cristatus).


Něco z historie

Páv korunkatý, u nás známější pod názvem páv modrý, pochází z Indie, Pákistánu a Srí Lanky. Nejraději ve volné přírodě obývá listnaté lesy. Odedávna však byl obdivován lidmi a chován v zajetí. Snad prvním velkým obdivovatelem byl asi před třemi tisíci léty král Šalomoun. Nechal si jej dovážet do Jeruzaléma, kde páv jistě přispěl k rozmanitosti jeho zahrad. Dalším významným panovníkem, kterého páv okouzlil, byl Alexandr Veliký. Za jeho vlády byl páv doslova hýčkán. Smutné ovšem je, že za vlády Římanů byl páv chován především pro maso. Kromě masa také paví jazýčky nebo dokonce mozečky byly předkládány významným panovníkům jako delikatesy. Pro nás je snad nejznámějším jedlíkem pávů Vilém z Rožmberka, který si nechal na jedné své svatbě připravit na pekáč hned 350 pávů. Dnes už snad nikdo nemá podobné choutky a je vyhledáván spíše pro svůj půvab. V Indii je dokonce páv posvátný.

V naší republice se rozšířil natolik, že v 18. století žili pávi volně dokonce v Praze. Tam však svým křikem obtěžovali své okolí natolik, že tomu musela učinit konec až Marie Terezie svým dekretem ze dne 12.9.1740. Dnes jej můžeme obdivovat v zoologických zahradách, v zámeckých parcích a zahradách, anebo u vášnivých chovatelů.

Půvab

Páv modrý, patřící do čeledi bažantovitých, dokáže okouzlit snad každého. A není se čemu divit. Páv překypuje všemi barvami a je na něm znát jeho zámecká vznešenost. Právem má na hlavě nasazenou symbolickou korunku. Pojďme si jej trochu přiblížit.

Samce a samici odlišíme na první pohled. Samička, která potřebuje být při sezení na vejcích více maskovaná okolím, si na výraznější zabarvení moc nepotrpí. Kromě nazelenalého krku je převážně nenápadně hnědošedá, a to včetně korunky. Oproti samci je drobnější, dosahuje délky asi 85 cm a váhy do 4 kg.

Samec svým tělem dosahuje délky asi 90 cm, a když počítáme prodloužená nadocasní pera, tak celkově může měřit až 220 cm. Vážit může až 6 kg. Co se týká jeho zabarvení, tak ten je ozdoben naprosto dokonale. Na modrozelenou hlavu se vznešenou korunkou navazuje purpurově modrý krk, který při dopadu světla střídavě přechází až dozelena. Tato měnivá barva přechází až na prsa, břicho mívá černé. Zelenohnědý hřbet je překrytý černě pruhovanými křídly s hnědými letkami. Taktéž dohněda je zabarven pravý ocas. Dlouhá nadocasní pera, která v klidu za sebou vláčí jako vlečku, jsou zelenkavá s duhově zabarvenými oky (paví oka) na konci každého pera vlečky. Tato nadocasní pera jsou často mylně pokládána za ocas. Ten pravý ocas, mnohem menší, je totiž pod nimi schovaný. Nadocasní pera koncem léta vypadávají a přes zimu narůstají nové. Tato okrasa samce však ve volné přírodě více láká různé predátory, zejména tygry.

Okázalé námluvy

Jak už to v oblastech, odkud páv pochází, bývá zvykem, samec má obvykle 4 až 5 samic a viditelně si z toho nic nedělá. Navzdory všem morálním zákonům nám může připadat, že je na to ještě náležitě hrdý. Nadocasní pera, která samci dorůstají až ve 3. roce života, využívá při dvoření. Nejenže je roztahuje v nádherný vějíř, ale náležitě se před nimi natřásá a snaží se samičku zaujmout. Své námluvy, které mohou začít již od dubna, doprovází hlasitým křikem. Po oplodnění se o hnízdění samic nijak nestará. Samice si sama vybuduje hnízdo ve vysoké trávě či v křovinách, a to tak, že je opravdu těžké ji objevit. Dokonale maskovaná pak snáší převážně 3 – 8 krémových nepravidelně kropenatých vajec, na kterých sedí asi 28 dnů. Po vylíhnutí kuřat o ně samice dál pečuje. Také samice při ohrožení dokáže roztáhnout své ocasní krovky, které jsou však podstatně menší než u samce.

Pojídač kober

Pávi jsou všežraví. Především se živí rostlinnou stravou. Protože patří do řádu hrabavých ptáků, vyhrabují různá semena, plody či trávu. Dále svůj jídelníček doplňují pojídáním hmyzu a jinými bezobratlými živočichy, ale nebojí se ani drobnějších hlodavců, obojživelníků a plazů. Tady stojí za zmínku, že na jejich talíři skončí také mladé kobry, které dokáže páv usmrtit svými silnými pařáty a zobákem. Tím se stávají užiteční pro obyvatele své rodné Indie, kde je páv národním ptákem. Není se čemu divit, že jej často chovají jako užitečné domácí zvíře. Svým pánům slouží tím, že v jeho blízkosti se nevyskytují hadi a navíc svým hlasitým křikem upozorňuje na zloděje či nějakou šelmu.

Chování

Pro pávy, především samce je typický okázalý, pronikavý křik, který se ozývá široko daleko. Zejména brzy ráno a pozdě večer jejich křik nabírá na intenzitě. Navzdory svému dlouhému závoji dokážou docela dobře létat, avšak jen na krátkou vzdálenost. Pávi nejraději nocují v bezpečí na větvích stromů. Především díky polygamii se pávi sdružují v menších skupinkách.

Rady pro chov

Za dlouhá léta se dospělí ptáci přizpůsobili také našim podmínkám a bez větších potíží snášejí i krutou zimu. Kuřata jsou však zejména v prvním měsících svého života na vlhko a chlad docela choulostivá, proto je vhodné je za chladnějšího počasí s matkou přemístit na nějaké před zimou chráněné místo. Taktéž je užitečné, aby samice měla hnízdo v zabezpečené voliéře, kde bude dobře chráněna před častými predátory, jako jsou kuny, kočky či lišky. Přikrmujeme je zrním, kukuřicí a jinou rostlinnou stravou, dále cvrčkami, kobylkami, myškami apod.. V době rozmnožování jim přidáváme směs rýže, tvarohu, vařených vajec, šrotu a různé zeleniny. Pokud jim poskytneme dostatek prostoru, vystačí si s vyhledáváním potravy sami. Během zkušeností s chovem už bylo vyšlechtěno několik barevných mutací, z nichž je asi nejvzácnější bílá. Takže pokud máte pestře osázenou zahradu s rozvětvenými stromy a tolerantní sousedy, kterým nebude vadit jejich křik, máte před sebou spoustu možností a příjemných chvil. Počítejte také s tím, že pávi se dožívají asi 15 let, ale při vyhovujících podmínkách i více.

Symboly a pověry

Páv byl odjakživa námětem různých pověr, pověstí a symbolizoval spoustu vlastností. Od symbolu slunce, pak vznešenosti, přes nesmrtelnost to dopracoval k dnes nejpoužívanějšímu symbolu pýchy. Symbol páva si vybralo také město Opava, které má své logo opřené o páva. Vychází z pověsti týkající se hádání o-páva. Páv se stal námětem mnoha uměleckých děl. Objevuje se od poštovních známek až po zdobení okrasných reliéfů. Někteří lidé věří, že pávi nosí svému majiteli smůlu, a to i v případě umělé dekorace s vyobrazením páva. Tito lidé pak přemýšlejí, co všechno zlého se jim přihodilo a připisují to nešťastně pávu. Nechť však pro nás páv zůstane tím, který nám vznešeně ukazuje nádheru a pestrost celé přírody.

foto: Lenka Kadlíková



autor:
datum vydání:
7. června 2011


Diskuze k článku „Dekorace zámeckých zahrad – páv korunkatý“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!