V Česko patří ke státům s největším počtem invazních druhů v EU

Klíčový katalog obsahující informace o přítomnosti nepůvodních a invazních druhů v Evropě prošel velmi významnou aktualizací. Databáze pojmenovaná DAISIE - Inventář výskytu nepůvodních a invazních druhů v Evropě, (Delivering Alien Invasive Species Inventory in Europe) umožňuje veřejným činitelům, zákonodárcům, vědcům a chovatelům nahlédnout, a získat potřebné srovnání. Tedy ne jen jaké nepůvodní druhy tu žijí, ale také jaký je dopad jejich přítomnosti na životní prostředí a společnost.

Nejdříve snad krátké představení - projekt DAISIE byl nastartován v roce 2005, a je financován Evropskou unií. Jeho administrátorem je britské Centrum pro hydrologii a ekologii (součást NERC). Aktualizace i webové rozhraní bylo slavnostně spuštěno v rámci mezinárodní konference Neobiota ve španělském Ponteverdu. Co tedy v současnosti na stránkách www.europe-aliens.org nalezneme?

V tento moment poměrně velké množství informací o 12 177 invazních druzích, které se v Evropě vyskytují, katalog 57 přímořských a 81 vnitrozemských regionů Evropy, včetně údajů se kterými invazemi se momentálně potýkají a také kontakty na jednoho 2568 odborníků napříč státy, se kterými je možno konzultovat výskyt a potřebná opatření pro kontrolu invazních druhů.

Databáze obsahuje na 986 mořských, 669 sladkovodních, 2740 suchozemských bezobratlých, 400 obratlovců, 6658 druhů rostlin a 724 druhů hub, jež tu nejsou právě vítáni. Drtivá část těchto organismů byla do Evropy zavlečena neúmyslně, a nezpůsobují hospodářské škody. Přibližně 15% zaznamenaných druhů však působí ekonomické škody, a 10% je známo svým negativním působením na lokální biologickou diversitu.

Jak si v počtu nezvaných hostů stojí Česko?

Vodní želva v Kyjovce - klikněte pro zobrazení detailuVodní želva v Kyjovce
autor: Lukáš Baránek
Česká republika je přitom se svými 2051 druhy v první pětici států s největším množstvím nezvaných návštěvníků. V případě Velké Británie, která je a byla námořní velmocí, a má historické a kulturní vazby na nemalé procento exotických zemí 3254 nepůvodních druhů pochopíme, stejně tak jako Francii (2616). Pro srovnání, Slovensko registruje jen 178 nepůvodních druhů. Jak je to možné?

Narozdíl od řady jiných zemí, které neúmyslně rozšiřují svůj seznam invazních druhů kategorií „Transport“ vykazuje právě Česko nemalé hodnoty v kategoriích „Únik“ (rostlin, zvířat a jejich škůdců ze zajetí, chovů, laboratoří a farem) „Volnočasové aktivity“ (koníčky, hobby) a „Okrasné“ (chov či pěstění pro estetické účely, jídlo, zahradničení, bonsaje).

Jak již bylo zmíněno výše, většina uprchlých chovanců nemá potenciál k působení hospodářských škod, ale minimální míra zabezpečení případných úniků chovaných zvířat do volné přírody napovídá, že něco je tu v nepořádku. A na jaké „exotické“ invazní druhy, uniklé z chovů, že tu můžeme narazit?

V seznamu má své místo husice rezavá (Tadorna ferruginea), bažant královský (Syrmaticus reevesii), berneška velká (Branta canadensis), husa indická (Anser indicus), orebice rudá (Alectoris rufa) a kachnička karolínská (Aix sponsa). Nedostatečná kontrola při transportu a také úniky od teraristů lokálně navyšují populaci gekonů tureckých (Hemidactylus turcicus), kteří nejsou schopni v naší zemi přežít zimu.

O tom, že tvrzení o „neschopnosti přežít zimu“ nebo „existenci klimatické bariéry pro přežití“ mohou být značně ošidná, nás ale už jednou nemile překvapil případ želvy nádherné.

Nezvaný host, kterého máme dost

Jeden z nejběžnějších chovanců začínajících akva-teraristů, nenáročný domácí mazlíček. Jen mezi lety 1987-1997 do Evropy zamířilo na 52 milionů exemplářů, určených k prodeji ve zverimexech a na burzách. Úžasné zvířátko, na kterém spousta dnes známých chovatelů exotů kdysi začínala svou dráhu.

Dnes je želva vodní nádherná (Trachemys scripta elegans) uváděna v seznamu stovky nejhorších evropských invazních druhů, který je schopen vážně narušit rovnováhu sladkovodních ekosystémů. Přitom i v jejím případě se ani v nejmenším nepředpokládalo, že by byla schopna přežít ve středoevropské krajině.

Z anekdotických záznamů lze přitom vyčíst, že i její cesta do volné přírody České republiky byla způsobena jen a díky chovatelům. Když čtyřiceti let se dožívající želva vyrostla do ne-roztomilých proporcí, zbavovali se jí teraristé vypouštěním do volné přírody.

Floridská želva však projevila nebývalou odolnost vůči lokálnímu klimatu, a první záznamy o zimu přežívajících želvách nádherných (původně u ostravských nezamrzajících kalových nádrží v blízkosti parovodního potrubí) se rozšířily přes Plzeňsko na Třeboňsko.

Vzápětí se objevilo několik exemplářů na dolním toku řeky Moravy a jejím přítoku, říčce Kyjovce. Tady zůstává přínos nezodpovědných chovatelů jen spekulací, protože tak jako v Čechách zacházeli teraristé s želvami i v Rakousku a Maďarsku, poblíž Dunaje, který se mohl stát trasou následného šíření.

V Čechách jsme přitom jednu želvu už měli – byla to naše, původní želva bahenní (Emys orbicularis). Floridská cestovatelka se stala její úhlavní sokyní, a nutno dodat, že mnohem úspěšnější. Náš domácí druh prakticky vytlačila (přežívá jen na dvou izolovaných lokalitách) a zatím si směle pochutnává na všem patřičně velkém, co jí nestačí utéci.

Použité zdroje:
www.europe-aliens.org
„Major Update to Europe's 'Alien' Species Catalogue“. (12.9 2012) ScienceDaily.com




Debata k článku 'V Česko patří ke státům s největším počtem invazních...'
autor článku:
datum zveřejnění:
14. listopadu 2012


Nejnovější články ze stejné kategorie
Konec dalších dvou jedů na evropských polích
Konec dalších dvou jedů na evropských polích
Evropská komise zakázala s účinností od 30. září používat herbicidy amitrol a isoproturon....
Mizejecí arktický led od roku 1987 do roku 2014
Mizejecí arktický led od roku 1987 do roku 2014
Stále se vedou debaty, zda za globální oteplování může človek, nebo je to přirozený jev který ani...
Pletené svetry pro tučňáky?
Pletené svetry pro tučňáky?
Jestli vás při pohledu na tučňáka ve svetru napadlo že jde o nějaký další bláznivý módní...
Fotovoltaika v ČR čelí problémům, brzy bude bez dotací
Fotovoltaika v ČR čelí problémům, brzy bude bez dotací
Fotovoltaika v ČR zažila boom, po kterém následovala až nepřiměřená kritika ze všech stran. Jaká je...
Není sice fajn že ledovce tají, ale zase bude víc ropy!
Není sice fajn že ledovce tají, ale zase bude víc ropy!
Přesně o tomto se snaží lidi přesvědčit nová kampaň Arcticready firmy Shell. Na první pohled to...
Jaká cesta je ta správná? Pravda je uvnitř každého z nás
Člověk je jednou z mnoha větví stromu - přírody. Cítí se zdravý jen tehdy, je-li v pořádku celý...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 37%

Poznávací test: Ptáci na krmítku
Jak se jmenuje pták na obrázku?
poznávačka Ptáci na krmítkupoznávačka Ptáci na krmítku
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 71%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta \

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz