Obecná a zvláštní ochrana živočišných druhů (2. část)

Mnozí z nás jistě již někdy zaslechli pojem Červená kniha, ale co to vlastně je?

Všechny červené knihy, v současnosti jich je možná 5 nebo jsou "jen" 4, vychází z tzv. červených seznamů, pomocí nichž jsou podobně jako záchranné chovy ze záchranných programů vypracovány a sepsány. Rozdíl mezi záchranným chovem a Červenou knihou je však velmi značný a ne pouze v odlišnosti názvu. Oba se však podílejí na ochraně ohrožených druhů.

Červené knihy nejsou na rozdíl od zákonné ochrany pro nikoho závazné. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů, přičemž tyto druhy vůbec nemusí být chráněny. Často dochází k omylům, když si někteří lidé vykládají smysl tvorby a existence červených knih nesprávně. Rozhodně to tedy nejsou seznamy všech zákonem chráněných druhů, ale mnohé druhy v nich zapsané samozřejmě zákonem chráněné jsou. Jejich význam spočívá v upozornění lidstva, že tento druh je v nebezpečí, a pokud se budeme k němu i nadále chovat stále stejně bezohledně, mohlo by se stát, že jednoho dne z naší planety zcela vymizí.

Podle areálu výskytu ohrožených druhů rozlišujeme červené knihy mezinárodní (IUCN), kde můžeme nalézt pouze druhy ohrožené v celém svém areálu výskytu a červené knihy národní, kde jsou zaznamenány druhy ohrožené v národním měřítku. Prakticky to znamená, že druh zapsaný v národní červené knize například České republiky může být ohrožen jen na našem území, zatímco v jiné zemi je jeho populace kupříkladu stabilní nebo dokonce hojná či přemnožená. Je-li však daný druh zapsán v červené knize mezinárodní, klesá jeho populace na území všech zemí, v nichž se vyskytuje, nebo vyskytoval.

Druhy v červených knihách jsou organizovány dle stupně jejich ohrožení. Na nejvyšším stupni se proto stejně jako v zákoně nachází druh ohrožený kriticky. Ač jsou tyto dva pojmy zdánlivě stejné, o totožné výrazy se rozhodně nejedná. Jak již bylo zmíněno výše, druhy obsažené v červených knihách nemusí být totiž ze zásady chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., k zákonu o ochraně přírody a krajiny jsou chráněny bez výjimky.

Kriticky ohroženým druhem podle červených knih je druh ohrožený vyhubením v posledních 20 letech. Jeho populace je tedy silně nestabilní. Těmto druhům by měla být věnována nejvyšší pozornost, abychom je brzy neřadili mezi druhy vymizelé, které jsou v červených knihách rovněž zaznamenány.

Vymizelým druhem je označován každý druh, který v posledních 200 letech nebyl minimálně 20 let pozorován. Za takový druh byl nějaký čas považován takin zlatý, kterého je dnes možné vidět pouze v liberecké zoo a také v Číně, kde se vyskytoval původně. Jakoby těsně pod druhem ohroženým kriticky se nachází druh "pouze" ohrožený. Jeho populace se snižuje, a hrozí, že by se mohl stát druhem ohroženým kriticky. Dalším pojmem označujícím určitý typ druhů je druh vzácný. Patří sem mimo jiné endemity a relikty, jejichž výskyt je skutečně řídký i za normálních podmínek.

Dále pak v červených knihách můžeme nalézt druhy zachráněné, jejichž populace zaznamenala v posledních letech nárůst a poměrně se stabilizovala. Zde je však potřeba dlouhodobých pozorování k tomu, aby mohly být učiněny nějaké "konečné" závěry.

Druhy, o nichž nemáme prozatím dostatek informací, abychom je mohli zařadit do některé z vyjmenovaných skupin, označujeme v červených knihách jako druhy vyžadující další pozornost. I zde je samozřejmě potřeba dlouhodobých pravidelných pozorování.

Poslední skupinou druhů červených knih jsou druhy ohrožené migrující. Sem je možné zařadit například mnohé druhy obojživelníků, jejichž biokoridory je často třeba chránit.

Kritéria pro hodnocení a následné zařazení

do červené knihy nebo pro případnou tvorbu záchranného programy jsou zejména:
- početnost
- abundance
- rozšíření
- ekologie druhu
- význam antropogenních faktorů
- význam ochrany

Početnost druhu sledujeme především z hlediska početnosti na hodnoceném území. Pozorování vývoje na tomto areálu muselo proběhnout přibližně v posledních 20 letech, aby údaje z něj vyplývající odpovídaly skutečnému stavu populace sledovaného druhu. Jedná-li se o červené knihy mezinárodní, je samozřejmě nezbytné spojit naměřené údaje z celého místa výskytu, a na základě těchto měření vypracovat odpovídající celkové informace o daném druhu.

Rozšíření druhu je bráno jako zhodnocení výskytu pozorovaného druhu na hodnoceném území. Důležité je rovněž postavení hodnoceného území vůči celému areálu výskytu. Významnou roli zde hraje také disperze populace sledovaného druhu na sledovaném území vůči celému areálu.

Ekologie druhu je poměrně rozsáhlé kritérium, které je třeba hodnotit pečlivě a jako všechna již výše zmíněná kritéria také dlouhodobě. Do ekologie druhu se započítává mimo jiné ekologická valence druhu, výskyt biotopů vhodných pro daný druh na dané území, vývoj těchto biotopů v posledních 20ti letech, natalita, mortalita, denzita, a mnohé další ekologické faktory. Proč se vlastně zaměřujeme na pozorování vývoje biotopů na daném území, když nám přece jde o zjištění stupně ohrožení určitého druhu a ne jeho biotopů? Odpověď je snadná. Každý živý tvor obývá nějaký biotop. Představuje pro něj v rámci možností přirozené prostředí, v němž je zvyklý žít, lovit, rozmnožovat se, odpočívat a udržuje v něm tedy jakousi homeostázi, jak tohoto životního prostředí tak i homeostázi své vlastní populace. Poškození biotopu, v němž se sledovaný druh vyskytuje, znamená tedy dříve či později také poškození populace tohoto druhu. V případě, že víme, jaké biotopy daný druh vyhledává či upřednostňuje, je pro nás mnohem snazší takový biotop najít a chránit, a umožnit tak nejen danému druhu lepší možnost přežití.

Význam antropogenních faktorů. Tato tři slova již sama o sobě vypovídají mnohé, a proto je nehodlám příliš rozepisovat. Antropogenní faktor není však při hodnocení kritérií ohrožení brán v potaz pouze z pohledu na lidstvo jako na ničitele všeho živého, ale otevírá se zde také otázka dostupnosti informací o daném druhu a o jeho biotopu pro nás. Při nedostatku informací, nemůže být logicky žádný druh správně ochraňován ani zařazen od červených knih. Je proto skutečně důležité hledat odpovědi na nezodpovězené otázky, provádět odbornou vědeckou a výzkumnou činnost, informovat veřejnost, spolupracovat a hlavně nacházet spojitosti v přírodě a ty pak využívat k její ochraně.

Posledním hodnoceným kritériem je význam ochrany druhu. Zde je zkoumána majoritně hodnota druhu pro daný ekosystém nebo hodnota druhu jako zdroje například potravy, obživy, aj.

Podíváme-li se do jakékoliv červené knihy, zjistíme, že je zde možno nalézt téměř každý nám dosud známý druh značený zde jako druh ohrožený nebo dokonce druh ohrožený kriticky. Tato skutečnost je pro mě osobně dost smutnou záležitostí, doufám však, že se nikdy nestane pro nikoho z nás prostým dogmatem.




Debata k článku 'Obecná a zvláštní ochrana živočišných druhů (2....'
autor článku:
datum zveřejnění:
5. ledna 2005


Nejnovější články ze stejné kategorie
Mezinárodně významné mokřady u nás
Mezinárodně významné mokřady u nás
V nedávné době byl vyhlášen nový mokřad chráněný světovou úmluvou o mokřadech - Podzemní Punkva....
Ochrana nižších rostlin - Řasy
Ochrana nižších rostlin - Řasy
Ač ochrana řas nebyla dosud samostatně nijak zvlášť kvalitně zapracována do právních norem našeho...
Ochrana rostlin v praxi - Houby
Ochrana rostlin v praxi - Houby
Nikdo z nás si nedovede představit Zemi bez stromů a rostlin celkově, nebo je tato představa pro něj...
Obecná a zvláštní ochrana živočišných druhů (1. část)
Stejně jako ochrana rostlin je samozřejmě velmi důležitá a nezbytná ochrana živočichů. Většina lidí...
Ochrana dřevin
Dřeviny nám dávají největší množství životodárného kyslíku a proto jim musí být věnován...
Územní ochrana přírody - obecná ochrana přírody 2
Druhá část článku o obecné ochraně přírody je věnována přírodním parkům, krajinnému rázu a...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 40%

Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
poznávačka Motýli a jejich housenkypoznávačka Motýli a jejich housenky
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 27%

Vyhledávání


Reklama


Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žirafa

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz