Křeček ... synantrop!

Naše krajina je po staletí utvářena zemědělskou činností. Vlivem zemědělské činnosti vznikla rozmanitá struktura krajiny s bohatým zastoupením fauny a flóry při využití pestrých osevních postupů. Intenzifikace zemědělské činnosti nabrala na síle zejména po druhé světové válce, kdy svět trpěl nedostatkem všeho a zejména potravin.

Tlak na maximální využití půdního fondu dosáhl takových hodnot, že dnes můžeme s klidem říci, že půda patří k nejvyužívanějším přírodním zdrojům. Projevy intenzifikace zemědělství postupně nabírají na síle. Dochází stále častěji k scelování polních lánů s absencí mezí a remízků. Zvětšování zemědělské techniky spolu se zpracování půdy při nevhodné vlhkosti se projevuje na utuženém podorničí a zvýšené objemové hmotnosti půdy.

Pro potřeby intenzivního zemědělství je vyvíjeno a na zemědělskou půdu aplikováno velké množství minerálních hnojiv a chemických prostředků – polutantů, které mají přímý vliv na biodiverzitu prostředí. Právě vysoké dávky chemických prostředků dovolují zemědělcům, pod taktovkou ekonomických požadavků dnešní doby, snížit pestrost osevních postupů na minimum.

Fotogalerie k článku

Pro člověka pohybujícího se v zemědělství nikdy křeček nebyl velkou neznámou. Projevy jeho výskytu jsou nejlépe rozeznatelné na čerstvě osetých plodinách, jako je pšenice na podzim nebo hořčice na jaře. V jejichž mladém

porostu je kolem křečkovy nory vše spaseno a při kontrole porostu zemědělcem si toho nejde nevšimnout.

Pro křečka je nejen zemědělská půda nepostradatelným životním prostorem, jakožto i místem pro budování nor, k přezimování, ke shánění potravy čili „křečkování“ a rozmnožování. Křečkova existence se odvíjí od půdy a jejich vlastnostech často negativné ovlivňovaných člověkem – zemědělcem.

Závislost křečka na půdě se dá přirovnat k závislosti na půdě jeho největšího nepřítele tedy člověka - zemědělce. Setkání křečka s člověkem často končívá, ne příliš

šťastně pro malého hlodavce.

Křeček se v České republice vyskytuje na polích, loukách, mezích a remízkách. Nejhojněji jej však můžete nalézt v oblasti jižní Moravy a v Polabí. Často je křeček pozorován v blízkosti lidských sídel a připojených zahradách.

Ještě v polovině minulého století byl křeček považován za významného škůdce, protože složení křečkovy potravy (obiloviny, luskoviny atd.) je velice blízké složce lidské a z toho důvodu byl cíleně huben.

Báli se snad lidé, že jim všechno sní? Vlivem systematického tlaku na

snížení početnosti křečka polního byla jeho početnost snížena na tolik, že se na některých místech přestal vyskytovat.

V podmínkách dnešního zemědělství už křeček není huben cíleně, ale spíše latentně. Hluboká orba, pojezdy na orné půdě v nevhodnou dobu, absence trvalých kultur jako například vojtěšky a již zmíněná chemizace prostředí skrytě potlačují výskyt a omezují rozvoj míst s výskytem tohoto hlodavce.

V dnešní době je křeček polní z čeledi křečkovití (Cricetidae) chráněn jak českou tak i evropskou legislativou. Samozřejmě, když se Vám nastěhuje do zahrádky, považujete křečka stále za škůdce a ne za chráněného živočicha.

Co si počít s nastěhovaným křečkem ve vaší zahrádce?

Stopy po jeho nočním řádění jsou den ode dne viditelnější a bohatá úroda naší zeleniny je v nedohlednu. Křeček je aktivní hlavně za soumraku, ale při nedostatku potravy se s křečkem můžeme setkat i za denního světla.

Jedna z efektivních možností jak se chráněného škůdce zbavit je jeho přemístění do nehostinných podmínek dnešního zemědělství. V první řadě se ovšem musíte pokusit křečka chytit. Což může být pro laika zábava na dlouhé letní večery a někdy se to může protáhnout až do těch zimních.

Za dobu, po kterou křeček bojuje o své místo na tomto světě, by již mohl vědět, že v blízkosti člověka mu hrozí smrtelné nebezpečí, ale i přes tuto skutečnost ho stále můžeme nacházet v okolí lidských sídel.

Důvod je poměrně zřejmý, v obydlených či opuštěných zahradách se stále nacházejí půdy lidskou činností skoro nedotčené, vydatnost bohatých potravinových zdrojů a hlavně klid v době, kdy je jeho úhlavní nepřítel zaměstnán sledováním pořadů v televizi o přemnožených potkanech v New Yorském podzemí.