O zimním spánku lučních rostlin

Liška si navlékne hřejivý kožich, had si zaleze do díry v zemi a čáp odletí na jih. Ale napadlo vás někdy, jak přezimuje třeba taková sedmikráska? O přezimování našich planých rostlin se píše spíše skromně. Výjimku tvoří pouze stromy. Mezi lidmi tak často panuje představa, že všechny byliny na podzim odumřou a na jaře opět vyklíčí ze semínek. Pojďme se tedy blíže podívat, jak to dělají, abychom je brzy poté, co zmizí mrazy a odtaje poslední sníh, našli zase v plné parádě.

Podzimní traviny - klikněte pro zobrazení detailuPodzimní traviny, autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz

Putování časem začíná

Rostliny patří mezi organismy závislé na vnějších zdrojích tepla, které se, na rozdíl od živočichů, nemohou v případě potřeby jednoduše zvednout a přemístit jinam, někam do úkrytu. Nepříznivým podmínkám v podobě dlouhodobě nízkých teplot a mrazu se proto přizpůsobily jinak – chrání své obnovovací orgány, jako jsou pupeny, cibule, hlízy, oddenky nebo semena.

S blížící se nadvládou zimy se zkracuje den a snižuje teplota. Životní projevy se zpomalují, růst rostlin se utlumuje, až se na období odpočinku (dormance) zastaví úplně. Příchozí mráz v buňkách vytvoří krystalky ledu, které zničí měkké části rostlin. Ten ranní pohled na polehlou louku plnou zkázy po prohrané bitvě s prvním mrazíkem asi všichni známe. Avšak pod hromadou mrtvé žlutozelené hmoty zůstalo dobře ukryto to nejdůležitější – pupeny, ze kterých byliny opět vyraší, až přijde jejich čas.

Pupeny – úhledné záchranné balíčky

Sedmikráska chudobka - klikněte pro zobrazení detailuSedmikráska chudobkaZastavit se můžeme rovnou u trav, které v lučním společenstvu převažují. Jejich obnovovací meristémy (dělivá pletiva) se nacházejí těsně při povrchu půdy. Zde jsou pupeny dobře chráněny vrstvou z šupin, listových pochev a živých či odumřelých listů. Pokud v zimě není sucho, další ochrannou vrstvu tvoří sníh. Stejným způsobem – tedy s pupeny těsně u země – přezimují mimo trsnaté rostliny i rostliny s přízemní listovou růžicí (např. sedmikráska chudobka, smetánka lékařská nebo mochna nátržník), dále poléhavé rostliny (např. zběhovec plazivý) a také vysoké širokolisté byliny, jejichž nadzemní část každoročně odumírá (např. třezalka skvrnitá, vrbovka bahenní).

Narazit ale můžeme i na byliny, které si naopak část svého prýtu (nadzemní část rostliny) přes zimu zachovávají. Třeba jetel plazivý, rozrazil lékařský a především nízké keříky jako brusnice borůvka nebo vřes obecný. U nich hledejme pupeny na těchto vytrvalých nadzemních částech nad povrchem půdy. Avšak jejich ochrana před nepřízní počasí je mnohem slabší – pupeny chrání jen jejich vlastní obaly (ať už různě vyztužené sekrety či chlupy) a případná vrstva sněhu.

Hlízy, cibule, oddenky – dobře ukryté poklady

Ocún jesenní -  květ - klikněte pro zobrazení detailuOcún jesenní - květ
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
To další skupina rostlin přežívá dobře skryta v podzemí. Patří sem všechny hlíznaté (např. ocún jesenní), cibulnaté (např. křivatec žlutý) a oddenkaté rostliny (např. bršlice kozí noha, kostival lékařský, pýr plazivý). V průběhu sezóny pilně střádaly své zásoby do podzemních zásobních orgánů a ty teď v bezpečí pod vrstvou půdy vyčkávají, až přijde jejich čas. Tedy pokud si na nich mezitím nesmlsne nějaký hladový živočich .

Semena – život sbalený na cesty

Světlík lékařský - klikněte pro zobrazení detailuSvětlík lékařský
autor: Ivan Bílek, http://www.naturfoto.cz
Nakonec nesmíme zapomenout ani na již zmíněné přezimování ve formě semen. Přestože se týká semen a výtrusů všech rostlin, jako adaptace na podmínky prostředí je tato strategie zásadní především pro jednoleté druhy. Ty během jediné vegetační sezóny prodělají celý svůj životní cyklus. Ten může být i výjimečně krátký – drobná osívka jarní žije pouze několik týdnů. V této skupině najdeme hodně polních plevelů, z lučních druhů jmenujme namátkou kokrhel menší, světlík lékařský nebo ptačinec žabinec. Suchá semena mohou přestát i hluboký mráz, předčasnému vyklíčení brání jejich tvrdé obaly a obsah zpomalujících fytohormonů.

Vítejte na startu

Ocenění Miss louka putovalo na Bönischovy Boudy - klikněte pro zobrazení detailuOcenění Miss louka putovalo na Bönischovy Boudy
foto Lukáš Neklan
Jakmile se po měsících spánku dostaví jaro, dny se prodlouží a teplota stoupne, začnou se opět dít věci. Rozběhnou se chemické reakce, rostlinné hormony zavelí k rychlému růstu vstříc slunci a život se roztočí na plné obrátky. Pupeny pučí a nalévají se, klíčí nové semenáče a my se můžeme znovu těšit z pohledu na krásně zelenou louku.

Pro pořádek ještě uveďme, že způsoby, jakými rostliny přečkávají zimu, platí obecně i pro jiná nepříznivá období – tedy klidně i pro období sucha. A zároveň dodejme, že jeden druh rostliny může během svého života vystřídat několik strategií – projde několika životními formami. Jinak přezimuje jako semeno, jinak jako semenáček i jako dospělec.




Debata k článku 'O zimním spánku lučních rostlin'
autor článku:
datum zveřejnění:
21. ledna 2016


Nejnovější články ze stejné kategorie
Vědci zjistili, že koně dokážou komunikovat s lidmi pomocí symbolů
Vědci zjistili, že koně dokážou komunikovat s lidmi pomocí symbolů
Dokážou koně dát najevo, že potřebují přikrývku? Za normálních okolností ne. Odborníci z Norwegian...
Vědci zachytili proces zrození superbakterie
Vědci zachytili proces zrození superbakterie
Odborníci z Harvard Medical School a Technion-Israel Institute of Technology uskutečnili fascinující...
320 milionů let staré buňky apikálního meristému odhalily tajemství prehistorické flóry
320 milionů let staré buňky apikálního meristému odhalily tajemství prehistorické flóry
Vědcům se vůbec poprvé podařilo objevit zkamenělý aktivně rostoucí kořen. A jeho analýza přinesla...
Sladkovodní hlemýždi činí rozhodnutí pomocí pouhých dvou neuronů
Sladkovodní hlemýždi činí rozhodnutí pomocí pouhých dvou neuronů
Jíst či nejíst? Toto dilema musí hlemýždi řešit pokaždé, když pátrají po potravě. Biologové...
Blesková evoluce pohlavních orgánů hrobaříků
Blesková evoluce pohlavních orgánů hrobaříků
Vědci z University of Exeter odhalili, že nadměrný sex může u hrobaříků obecných (Nicrophorus...
Tajemství nočního vidění pavouků vrhačů odhaleno
Tajemství nočního vidění pavouků vrhačů odhaleno
Většina pavouků disponuje osmi malými očky a jejich zrak je poměrně špatný. Některé druhy však mají...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 38%

Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
poznávačka Motýli a jejich housenkypoznávačka Motýli a jejich housenky
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 26%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Siesta

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz