Národní park Podyjí

autor: Lenka Kadlíková
Náš nejmenší národní park, který se z převážné části nachází na území Českomoravské vrchoviny, tvoří tok řeky Dyje a její okolí.


Význam

Národní park je z větší části součástí Českomoravské vrchoviny. Jen jeho východní okraj zasahuje do Dyjsko - Svrateckého úvalu. Je nejmenším českým národním parkem, ale o to významnějším. Stejně jako tomu je i u ostatních českých národních parků, i část tohoto území patří do hraničního pásma a proto se zde zachovala téměř nedotčená příroda. Území národního parku Podyjí tvoří tok řeky Dyje a její okolí. Tato řeka je charakteristická svými přirozenými meandry. Díky této skutečnosti se zde zachovala příroda typická pro říční údolí a kaňony, nivní louky či lužní lesy. Toto území je v ČR svým rozsahem jedinečné. Většina podobných území zanikla především díky výstavbě přehrad a rekreačních objektů. Velký význam mají i vřesoviště a stepní lady vzniklé vykácením původních doubrav a následnou pastvou dobytka.

Přírodní poměry

Území národního parku Podyjí má charakter členité pahorkatiny vráso-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin České vysočiny. Vyskytují se zde ostré rulové, zaoblené žulové tvary a naproti tomu ploché tvary na neogenních sedimentech. Nejvýrazněji se však na vzhledu tohoto území podepsaly a podepisují nejen samotná Dyje, ale veškeré její zde pramenící přítoky. Klima se v podyjí mění v závislosti na nadmořské výšce od teplých oblastí až po chladné podhorské či horské. Liší se i co do množství srážek.

Flóra

Z botanického hlediska jde o velmi významné území, protože zde překrývá oblast výskytu teplomilných rostlin a rostlin vyskytujících se ve vyšších nadmořských výškách (na pahorkatinách a vrchovinách). Celé údolí je pokryto hlubokými, většinou přirozenými lesy. Podhorské bukojedlové lesy s tisem na západě střídají dubohabrové porosty na východě. Pro podyjí jsou typické i vzácné dřeviny jako višeň mahalebka, dřín obecný, skalník celokrajný či jalovec obecný. Pouze na tomto území se vyskytuje jeřáb muk hardeggský. V bylinném patře se vyskytuje 77 zvláště ohrožených rostlin, jmenujme alespoň některé: kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna nádherná, koniklec velkokvětý, kosatec dvoubarvý, volovec vrbolistý, 18 druhů orchidejí a mnoho dalších. Zjednodušeně lze říci, že zde převažují teplomilné druhy rostlin a živočichů.

Fauna

V Podyjí bylo zatím zjištěno 65 druhů savců, např. vydra říční, netopýr Brandtův, hraboš mokřadní, bělozubka bělobřichá. Významná je i skutečnost, že zde hnízdí dvě třetiny ze 152 zde zjištěných druhů ptáků (např. čáp černý, dudek chocholatý, včelojed obecný, výr velký, ledňáček říční). Zmínku si zaslouží i sedm druhů zde žijících obojživelníků či vzácná užovka stromová. Žádného znalce přírody jistě nepřekvapí velké množství hmyzu, které se na tomto podmáčeném území vyskytuje.

Vznik národního parku Podyjí

Byl vyhlášen nařízením vlády č.164/1991 ze dne 20.3. 1991

Turistické trasy

Územím národního parku Podyjí a sousedního rakouského národního parku Thayatal vede spousta turistických tras nejen pro pěší turisty, ale i pro cyklisty.

Správa

Adresa: Na Vyhlídce 5, ZNOJMO 66903
Email: info@nppodyji.cz
Web: www.nppodyji.cz

Správa provozuje návštěvnické středisko v Šumné a Státní zámek Vranov

Zdroje: www.nppodyji.cz
publikace "Národní parky České republiky"



autor:
datum vydání:
8. února 2005


Diskuze k článku „Národní park Podyjí“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!