Na Šumavu se vrací divocí vlci

Vlk obecný (Canis lupus).
Autor: Jiří Bohdal

Nejen na centrální Šumavě

Vlci byli v loňském roce díky nainstalovaným fotopastím viděni především na Železnorudsku, v Novohradských horách, v okolí Lipna a také v centrálních částech Šumavy. Tito zvířecí jedinci k nám přišli pravděpodobně z oblasti Pobaltí a východní Evropy, odkud dále směřují do Polska, Německa a následovně cestou na západ a jih. Dalším výskytem divokých vlků, kteří na našem území již žijí trvale, jsou Beskydy, Jeseníky a také oblast Kokořínska.

Odborníci, zoologové a ochránci přírody jsou z této zprávy nadšeni, protože se tím potvrzuje, že ochrana přírody člověkem je velmi důležitá a na Šumavě pokračuje správným směrem. Je sice pravdou, že vlk není vázán pouze na člověkem neporušenou přírodu, ale jeho výskyt v takovýchto lokalitách je očividně častější. Podle odborníků je velmi pravděpodobné, že se vlk v Národním parku Šumava usídlí natrvalo a že zde bude fungovat jako smečka, což znamená včetně teritoriálního chování a vyvedení mláďat.

Vlka se bát nemusíte

Vlk je sice šelma, ale velmi plachá a chytrá. Samozřejmě, že pokud matka brání svá mláďata, tak jako každé jiné zvíře zaútočit může. Ovšem u vlka je tato situace velmi nepravděpodobná, neboť se člověku sám raději vyhýbá. Na Šumavě má také navíc k dispozici dostatek potravy, takže není ani pravděpodobné, že by napadal hospodářská zvířata.

Odborníci i z řad myslivců přítomnost vlka na Šumavě vítají. Je totiž přirozeným regulátorem počtu jelení zvěře. Vlk je podle našich zákonů chráněným živočichem a proto je jeho lov zakázán a v případě přistihnutí bude tak i posuzován. Vlci u nás byli naposledy zákonně loveni v letech 1890 až 1894.