Éčka, aneb jak se krmíme chemikáliemi

Chemickými přísadami v potravinách se řada lidí vůbec nezabývá. Neztrácejí díky tomuto přístupu chuť k jídlu, navíc ušetří spoustu peněz a času při nákupu. Tento přístup ale nelze obecně doporučit.

Masná konzerva 'light' - copak je asi uvnitř? - klikněte pro zobrazení detailuMasná konzerva 'light' - copak je asi uvnitř? Do potravin se běžně přidávají látky, které prodlužují trvanlivost potravin, zvýrazňují nebo obnovují barvu potravin, zvyšují nebo regulují kyselost a zahušťovací vlastnosti, případně dodávají potravinám sladkou chuť bez použití řepného cukru. Všechny tyto látky se souhrnně nazývají přídatné látky (aditiva). Seznam všech přídatných látek musí být uveden na obalu potraviny v oddílu složení. Pořadí je dáno sestupně, dle obsaženého množství, přičemž každá látka musí být označena buď celým názvem nebo mezinárodním číselným kódem E + konkrétní číslo. Mimo to musí být také uvedeny údaje o vlivu na zdraví lidí, alergie (např. fenylketonurie, nesnášenlivost laktózy) a návod na dodržení postupu zpracování tak, aby nebyla překročena dávka maximálního povoleného množství. Naopak obsah přídatných látek se nemusí uvádět na čerstvém ovoci a zelenině.

Přídatné látky se obvykle nesmějí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů, minerální vody, kávy (kromě instantní), nearomatizovaného čaje, cukru, sušených těstovin (kromě bezlepkových těstovin a nebo těstovin pro hypoproteinové diety), neochuceného podmáslí. Existují však přesně stanovené výjimky, kdy je použití přídatné látky povoleno. Mezi tyto látky nepatří například jedlá sůl, aromatické látky, pozměněné škroby a další.

Některá aditiva jsou zcela neškodá - např. E 100 je přírodní žluté barvivo kurkumin; ani emulgátor E 471 není škodlivý. Horší je E 223, což je disiřičitan sodný, který se přidává do bramborové kaše nejen kvůli konzervaci, ale aby brambory nehnědly. Tato látka rozhodně neškodná není - stejně jako oxid siřičitý, který se s oblibou přidává do sušeného ovoce či vína (do červeného 160 - 210 mg SO2 na litr, do bílého 210 až 260 mg). Někteří lidé kvůli tomu mají alergii na víno či trpí bolestmi hlavy (hlavně z nekvalitních, silně sířených vín). Kyselina benzoová a sorbová jsou další konzervační látky, které moc neprospívají zdraví. Konzervují se jimi nealkoholické nápoje, džemy, chléb s delší trvanlivostí, kečupy, hořčice. Naštěstí máme možnost koupit si výrobky, které je neobsahují. Místo běžného džemu s kyselinou benzoovou se prodává Extra džem, konzervovaný pouze cukrem a vyšším podílem ovoce. Pochopitelně je dražší, ale zato chutnější. Potraviny obsahující kyselinu benzoovou by rozhodně neměly konzumovat děti do tří let. A ani pro dospělé to není to pravé ořechové, protože tato kyselina je totiž podezřelá z rakovinotvorných účinků. Většina takovýchto konzervantů se dá nahradit sterilizací.

U nás jsou různé chemikálie v potravě dovoleny. V jiných státech tomu tak být nemusí. Hodně zavádějící je to, že výrobci ani členové týmu, který látky povoluje, nepočítají s tím, že za den sníte pouze jeden výrobek ve kterém jsou tyto látky obsaženy. Jenomže normální člověk většinou nesní jen jednu potravinu denně, a tak své tělo zásobujeme škodlivými látkami a ani o tom nevíme. Výzkum také nebere v potaz, že osoby s hodně atypickými stravovacími návyky mohou být zasaženy více. Průměrný spotřebitel se nemusí obávat nadměrné konzumace škodlivých látek, ale například velký milovník uzeného, který nakupuje pouze u výrobce, jenž používá maximální povolené dávky přísad, už ohrožen být může.

Chemikáliím v potravě se můžeme vyhnout zejména při nákupu základních surovin k přípravě vlastních jídel, místo abyste nakupovali tzv. hotovky nebo polotovary, které mohou být těchto látek plné. Asi největší jistotu máme u ekologických produktů označených ochranou známkou 'Bio'. Tyto potraviny byly vyprodukovány ekologickým zemědělstvím a žádné chemické příměsi do těchto potravin nebyly přidány. Cena těchto skutečně kvalitních potravin ale není vždy přijatelná a sortiment je alespoň prozatím poněkud omezený.

Naše pátrání po vyhovujících potravinách tedy může pokračovat. Na 'chemické' potraviny obvykle může upozornit poněkud nižší cena, podezřele dlouhá trvanlivost, výrazná a nepřirozená barva (šmoula, barvy lentilek apod.), lesk nebo chuť. Tyto ukazatelé bohužel nejsou 100%ní, existuje řada potravin přibarvených přírodními barvivy (z černého jeřábu, paprik, kořenů kurkumy apod.), konzervovaných jen fyzikálním způsobem (tepelné zpracování) či konzervovaných pomocí látek běžných v samotné přírodě (dusíková atmosféra je vlastně vzduch bez kyslíku), potravin poměrně levných a přeci bez zbytečné chemie (některé kečupy, hořčice...). V tuto chvíli nastupuje orientace v názvech příměsí v potravinách. Teď Vám budou konečně k něčemu ty "užitečné" hodiny chemie, na které jste tak neradi chodili. Vzpomeňte si na azobarviva, kyselinu benzoovou, dusičnany a podobné výmysly našich chemických potravinářů.

Nejvíc mě dovede naštvat uvádění pouze tzv. 'éček', o kterých jsem psal už výše. To aby člověk opravdu chodil s papírkem a vylučoval potraviny podle neakceptovatelnosti jejich chemických přísad. Seznamy éček jsou odkazovány ve zdrojových článcích na konci tohoto článku. Upozorňuji, že u řady éček mohou být uváděné údaje o nebezpečnosti sporné či se mohou lišit podle názorů autorů těchto článků. Sám například nepovažuji za nebezpečné barvivo E 123 (narozdíl od často zmiňovaných a skutečně nebezpečných E 122 a E 124) a velmi pochybuji o údajné nebezpečnosti kyseliny citrónové obsažené hojně i např. v citrusových plodech a používané v potravinářství tak často, že by lidstvo snad už dávno mělo vymřít. Tím ovšem nechci tuto problematiku nijak zlehčovat a radím Vám, zbytečně se nevystavujte působení syntetických, často kancerogenních látek. V současné nabídce potravin opravdu lze nalézt potraviny bezpečné.

Jsou situace, kdy složení potravy nemůžeme nijak ovlivnit - je před námi hotové jídlo, které buď sníme, nebo ne. Takové situace zažíváme třeba na návštěvách, ale na výběr nám příliš nedávají ani jídelny. Slídit v místech, kde se jídlo připravuje, jestli potrava neobsahuje chemické konzervanty nebo jiné škodlivé látky, například barviva, je prakticky nemožné. Nedělám si iluze, že personálu jídelen nebo některým hostitelům, u kterých jsme na návštěvě, jde o přípravu ekologického jídla bez chemie. Stravujeme-li se v tzv. rychlém občerstvení, jíme langoše s nejlevnějším kečupem, wafle a palačinky s nejlevnější marmeládou a uzeniny s nejlevnější hořčicí. Nejenže taková potrava je nevýživná (ne z hlediska energetické vydatnosti, ale z hlediska optimálního obsahu bílkovin, vlákniny, vitamínů apod.), ale obsahuje také téměř určitě hodně chemikálií.

Hodně syntetických barviv a konzervantů bohužel obsahují i léky, a je pak dosti trapná situace vracet panu doktorovi léky proto, že obsahují barvivo, které zrovna nejste ochotni akceptovat. Žvýkačky bez cukru a DIA výrobky pro změnu obsahují hodně náhradních sladidel, ale to zase asi nebude důvod pro omezení konzumace takovýchto potravin či pochutin - přeci jen se nám nebudou tolik kazit zuby nebo nebudeme okolí obtěžovat pachem z úst a lidé s cukrovkou něco jíst také musí.

Mezi aditiva nepatří látky přidávané do potravin za účelem úpravy výživové hodnoty (např. minerály, stopové prvky a vitamíny). Přílišná konzumace některých vitamínů může vést k problémům stejně jako u aditiv - v daném případě hypervitaminózám (příjem některých vitamínů, značně převyšující doporučenou denní dávku, tělu škodí). Vyloženě bát se hypervitaminóz ale asi nemá cenu, protože vitamíny u kterých něco takového hrozí, jsou do potravin přidávány jen v malých množstvích.

Jako spotřebitelé máme jediný nástroj, jak nabídku potravin na trhu usměrnit - vybírat si mezi potravinami a nekupovat potraviny nevyhovující. Kolik spotřebitelů je ale opravdu zasvěcených do tajů chemikálií v potravinách? Přiznám se, že ani já v tom nemám úplně jasno a pak se ptám, zda opravdu může fungovat 'hypotéza neviditelné ruky trhu' nebo zda opravdu můžeme důvěřovat akčnosti naší státní potravinářské inspekce.

Na závěr je snad dobré říci, že čerstvé přírodní potraviny jsou vždy asi nejlepší volbou. Neuvolňují se do nich látky z různých obalů, neobsahují aditiva, mají optimální množství vitamínů a výživných složek. Jenže příprava jídla z čerstvých potravin stojí tolik ceněný čas a vyžaduje i opravdové umění kuchaře.

zdroje:
Naturistický rozcestník - přísady v potravinách
COOP - co znamenají éčka
SZPI - mezinárodní seznam látek s číslem E
SZPI - přídatné látky (aditiva)




Debata k článku 'Éčka, aneb jak se krmíme chemikáliemi'
autor článku:
datum zveřejnění:
25. května 2005


Nejnovější články ze stejné kategorie
Vyznáte se v olejích? 3.díl
Vyznáte se v olejích? 3.díl
Ve třetím a posledním díle naší série článků o olejích se podíváme na ty zbylé, které se do...
Vyznáte se v olejích? 2. díl, aneb na co jaký rostlinný olej
Vyznáte se v olejích? 2. díl, aneb na co jaký rostlinný olej
V prvním díle jsme se seznámili s některými základními pojmy, zejména pak s rozdíly mezi nasycenými...
Vyznáte se v olejích? 1. Díl  základní pojmy
Vyznáte se v olejích? 1. Díl základní pojmy
Ať už je vaše odpověď jakákoliv, minimálně dobře se orientovat vám umožní dnešní článek,...
Hmyzí domeček - proč by neměl chybět na zahradě a jak je vyrobit
Hmyzí domeček - proč by neměl chybět na zahradě a jak je vyrobit
Na správné přírodní zahradě si najdou užiteční živočichové i hmyz mnoho úkrytů, kupříkladu v...
Môžu byť čmele (čmeláci) využiteľné pre poľnohospodárstvo a záhradu?
Môžu byť čmele (čmeláci) využiteľné pre poľnohospodárstvo a záhradu?
Opeľovanie rastlín zaraďujeme medzi ekosystémové služby - prínosy pre ľudí získavané z ekosystémov....
Jak se vyhnout palmovému oleji?
Jak se vyhnout palmovému oleji?
Palmový olej (PO) není ani zdravý, rozhodně není ani ekologický, ale je levný. Rozšířil se jako mor v...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 40%

Poznávací test: Zvířata v pohádkách
V jaké známé pohádce má svou roli toto zvíře?
poznávačka Zvířata v pohádkáchpoznávačka Zvířata v pohádkách
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 72%

Vyhledávání


Reklama


Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz