Halové jevy v atmosféře

V souvislosti s výskytem některých oblaků můžeme v atmosféře pozorovat optické jevy, takzvané fotometeory. Mezi ně patří i halové jevy, které se objevují na obloze kolem Slunce i Měsíce v podobě kol, oblouků a skvrn. U nás se v zimě na obloze nejčastěji objevuje malé halo, po zbytek roku duha.

Malé halo - klikněte pro zobrazení detailuMalé halo Podmínkou pro vznik halových jevů je přítomnost drobných ledových krystalů nebo vodních kapek v atmosféře. Na nich dochází k odrazům a lomům slunečních paprsků, které se pak pozorovateli na zemi jeví jako světelné útvary různého tvaru i barvy. Podle toho, zda se světlo od krystalů odráží, nebo jimi prochází a láme se, mají halové jevy vzhled buď bělavý, či s duhovým nádechem. Ledové krystalky v atmosféře na nichž vznikají halové jevy se vyskytují nejčastěji ve výškách 6 až 12 km v oblačnosti vysokého patra. V přízemní vrstvě atmosféry se s ledovými krystalky setkáváme především v arktických oblastech. Tam je frekvence výskytu halových optických jevů v porovnání se střední Evropou až trojnásobná. I u nás je však lze pozorovat až okolo 100 dní v roce.

Výskyt halových jevů na obloze často doprovází oblačnost typu cirrostratu, která na obloze vytváří jemné bělavé závoje a přes níž zůstává viditelný sluneční disk (na rozdíl od oblaků nízkého patra, které jsou tvořeny vodními kapkami a slunce přes ně nezahlédnete). Taková oblačnost pokrývá oblohu často před příchodem teplé fronty, a proto jsou často se objevující halové jevy předzvěstí zhoršení počasí a příchodu srážek.

Jednotlivých halových jevů existuje celá řada. Typ a orientace ledových krystalků spolu s výškou slunce určují zda na obloze uvidíme malé halo, parhelio, halový sloup, velké halo či parhelový kruh. Nejbarevněji z nich se projevují vedlejší slunce - parhelia a cirkumzenitální oblouk. Bělavé jsou naopak halový sloup nebo parhelický kruh.

Krásný příklad malého haló jsme mohli pozorovat v pátek 3.února od východu Slunce do přibližně 10.30 hodin nad Prahou. Díky nízkým teplotám a dostatečné vlhkosti vzduchu se drobné poletující ledové krystaly vyskytovaly i v přízemní vrstvě ovzduší. Halo mělo vzhled světlého kola o poloměru 22° kolem středu slunečního disku, které bylo na vnitřní straně směrem ke Slunci mírně načervenalé. Kružnice malého hala vzniká lomem paprsků v ledových krystalcích ve tvaru šestibokých sloupků. Paprsky do těchto krystalků vnikají boční stěnou, lámou se, procházejí ledem krystalu a při výstupu se opět lámou na další stěně sloupku. Přitom se odchylují od svého původního směru a to v závislosti na úhlu dopadu na boční stěnu krystalku. Výsledkem je, že je kolo malého hala poměrně ostře ohraničené směrem ke Slunci, zatímco vně malého hala světlejší lem postupně přechází do okolí. Tvar malého hala a dalších halových jevů vznikajících na náhodně orientovaných krystalech neovlivňuje výška Slunce nad obzorem.

Nejnápadnějším a velmi běžným optickým úkazem v atmosféře je duha. Vzniká při průchodu slunečních paprsků vrstvami vzduchu, který obsahuje větší množství vodních kapek, což bývá v případě deště. Duha se vytváří v důsledku vnitřního odrazu světelných paprsků na povrchu kapek. Duha se jeví jako světelný oblouk o poloměru 42°, ve kterém lze pozorovat jednotlivé barvy spektra. Příčinou vzniku duhy je rozdílný lom světla různých vlnových délek na vodních kapkách do barev ve sledu (od vnější strany k vnitřní) červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová. Duhu tedy pozorujeme na pozadí oblaků, z kterých vypadávají srážky a které jsou současně osvětlené Sluncem. Podmínkou vzniku duhy je pozice Slunce relativně nízko nad obzorem, tedy ráno, či večer. Méně jasná duha, která se někdy objevuje současně s hlavní duhou se označuje jako vedlejší.




Debata k článku 'Halové jevy v atmosféře'
autor článku:
datum zveřejnění:
14. února 2006


Nejnovější články ze stejné kategorie
Vlna se vrací
Vlna se vrací
Když se řekne vlna, představíme si kvalitní teplý svetr, čepici, rukavice, šálu, ponožky... prostě to...
Draní peří, aneb jak to bylo pohádko
Draní peří, aneb jak to bylo pohádko
Dnes už je to pro mladou generaci takřka neznámá věc. Asi jako gramofonová deska s elpíčky nebo...
Využívání energie okolního prostředí pomocí tepelného čerpadla
Využívání energie okolního prostředí pomocí tepelného čerpadla
Slunce, nejjasnější objekt na obloze, naše nejbližší hvězda s jen těžko představitelným výkonem...
Vánoční obleva
Vánoční obleva
Také jste se těšili na tu pravou vánoční nádheru? Bohužel jsme se letos opět té správné ladovské...
O vzniku půdy
O vzniku půdy
Jak vniká půda? Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Velmi záleží, koho se zeptáte. Možných...
Jak vzniká blesk?
Jak vzniká blesk?
V poslední době se setkáváme s blesky více než často. Před příchodem studené fronty nad Českou...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 40%

Poznávací test: Druhy dřeva
Jaký druh dřeva je na obrázku?
poznávačka Druhy dřevapoznávačka Druhy dřeva
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 31%

Vyhledávání


Reklama


Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žirafa

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz