příroda.cz

Charakteristika a význam

Listnatý les
(klikněte pro detail) Kulturní i přirozené lesy plní krom rekreační a protierozní funkce i funkci jakési zásobárny vody. Dokáží totiž rychleji pohltit, ale pomaleji vydat srážkovou vodu než volná krajina a zpomalí tak možné povodně.

Více jak polovina lesů u nás jsou kulturní smrčiny. Stejnověké monokultury smrku jsou díky mělkým kořenům velice náchylné k vichřicím, námrazám, návalům sněhu a podobným kalamitám. V těchto lesích je, oproti druhově a věkově rozmanitějším lesům, i méně podrostu, tedy méně možností potravy a úkrytu pro zvířata. V tomto jsou na tom z monokultur nejlépe doubravy.

Množství a druh podrostu závisí mimo jiné i na množství světla, které na zem v lese dopadá. Zajímavé je, že v podmračeném počasí, kdy je světlo rozptýlené, dopadá do lesa více světla než za slunečného počasí, kdy do lesa přímo pronikají sluneční paprsky. Listová zeleň dokáže pohltit nejdelší a nejkratší vnové délky viditelného spektra, které využívá k fotosyntéze. Světlo v lese je tak ochuzené o tyto, pro nás dráždivé, vlnové délky a více se tak projeví uklidňující žluté a zelené části spektra. I proto má les na člověka tak uklidňující účinek.

Vzhledem k tomu, že zde není hustý křovinatý porost, jsou kulturní lesy velice dobře přístupné lidem, kteří do lesů chodí relaxovat a načerpat nové síly.

Velmi významnou roli hrají tyto lesy při ochraně půdy proti erozi. Silné kořeny stromů totiž dokáží tomuto problému zabránit. Jak již bylo řečeno, mohou se výraznou měrou podílet i na prevenci proti povodním.

Kulturní lesy jsou pěstované ve školkách ze semen. Podle stáří lze mladý les rozdělit na mlazinu, tyčkovinu, laťkovinu a kmenovinu. Z počátku se udržuje prořezávku, později probírkou.

Kulturní lesy jsou pěstovány zejména za účelem produkce dřeva. Těžba se zde provádí buď holosečí nebo výběrovou těžbou. Citlivě provedená malá hloseč může pomoci při přirozené obnově lesa ze semen ponechaných stromů. U listnáčů se lze setkat i výhonky vyrostlými z pařezů.

Flóra a houby

Hřib hnědý
(klikněte pro detail)Již jsem se zmínila o tom, že v kulturních lesích je méně rostlinného podrostu než v přirozených lesích. Především v listnatých lesích můžeme hlavně na jaře najít polšťáře kvetoucích rostlin, které v tomto období mají ještě dostatek světla na svůj růst. Nezastiňují je totiž listy stromů. Můžeme zde najít například kyselý šťavel, v mokřejších oblastech můžeme narazit na typicky jarní sněženky či bledule nebo také silně vonící, svým vzhledem však nenápadnou orchidej vemeník dvoulistý. Ten ale kvete v létě. Dále zde může být k vidění borůvčí, mechy či traviny.

Typické nejen pro tyto lesy jsou samozřejmě houby. Především v teplém a vlhkém počasí se objeví námi tak oblíbené plodnice například hřibovitých hub nebo jedovatých muchomůrek či jiných hub.

Fauna

Díky náchylnosti na škůdce jsou nedílnou součástí lesů feromonové pasti, do kterých se lákají samečci dřevokazných brouků na feromony samiček. Takové kalamitní přemnožení lýkožrouta či podobných brouků může zlikvidovat vyrostlý, mnohahektarový les. Samičky pod kůru kladou vajička. Larvy z nich vylíhlé si pak vykusují do lýkové části chodbyčky, čímž přeruší lýkové pletivo a strom začne usychat. Zdravý strom se dokáže bránit zalitím těchto chodeb pryskyřicí, ale pokud je oslaben, například špatným ovzduším, velice snadno podlehne. Ke zjištění množství brouků se také mnohde používá poražený zdravý strom, který se nechá ležet a sleduje se za jak dlouho a kolik se na něm objeví škůdců.

Veverka obecná
(klikněte pro detail) V lesích obecně žijí druhově rozmanitá společenstva živočichů. Pro smrkové monokultury to však tolik neplatí. Je to zapřičiněno malou nabídkou potravy a mnohde i úkrytů. Nejvíce života spatříte zejména na okraji lesa a na pasekách. V centrální části lesa pak naleznete většinou jen drobnější živočichy jako jsou pavouci, korýši, hmyz. Z obratlovců jsou nejnápadnější ptáci. Lze zahlédnout veverku. Větší savci se zde pohybují méně, hledají zde zejména úkryt s pro potravu se vydávají do širokého okolí.

Les je ideálním místem k odpočinku a relaxaci, proto, pokud máte tu možnost, navštěvujte je co nečastěji. Pokud budete patřičně tiší a pozorní, určitě se Vám podaří spatřit nebo uslyšíte nejednoho obyvatele tohoto prostředí a přijdete domů plní nové energie.

Zdroj informací:
ANDĚRA Miloš, Encyklopedie naší přírody, Slovart, Praha, 2000