Doba ledová je doba ledová

Často se hovoří o klimatické změně a tom, o kolik stupňů stoupla teplota za posledních sto let. V geologické historii Země se však vyskytla období mnohem teplejší, ale i ledová. A nejde jen o známé čtvrtohorní doby ledové, neboli glaciály. Na různých místech Země byly nalezeny sedimenty ledovců, z období druhohor - tedy z nadneseně z doby dinosaurů.

Čtvrtohorní doby ledové, respektive jejich konec před zhruba 10 až 13 tisíci lety umožnil lidem vyvíjet svá společenství v klimatu mnohem příznivějšm, který umožňoval přechod k usedlému stylu života a rozvoje zemědělství i v glaciálech nehostinných oblastech střední Evropy, kde obživu tvořil lov migrujících zvířat. Ale i v období po konci poslední doby ledové docházelo ke kolísání klimatu, výskytu teplejších i chladnějších, sušších i vlhčích období. Dobře známou chladnější periodou je takzvaná malá doba ledová, která vrcholila v sedmnáctém století, ale odezněla vlastně až na začátku století devatenáctého. Jejím krásným projevem v lidském životě bylo zaznamenání zasněžených krajin se zamrzlými vodními plochami na obrazech holandských mistrů. Dnes je v zimě déletrvající setrvávání sněhové pokrývky v Nizozemí spíše vzácností. V té době došlo právě několikrát k zámrzu Baltského moře, ale běžně zamrzala i Vltava v Praze a to opravdu mocnou vrstvou ledu. Před velkou povodní v roce 1845 byla tloušťka ledu u Karlova mostu měřena a ledový pokryv zde dosahoval 60 až 80 cm.

To že zimy s velkým množstvím sněhu se mohou vyskytnout i dnes, kdy hovoříme o klimatické změně, dokázala například loňská zima. A předloni, po velmi teplé první polovině ledna, kdy sníh u nás byl jen v nejvyšších horských oblastech, v druhé lednové polovině a v únoru nasněžilo velké množství sněhu. To jaká bude ta letošní zima budeme moci vyhodnotit až po jejím konci, v březnu roku 2007.