Vítr jako pohroma (orkán Kyrill)

Orkán je nejvyšší, dvanáctý stupeň Beaufortovy stupnice, která vítr ohodnocuje na základě jeho projevů a způsobených škod. Kromě toho se vítr hodnotí dle jeho směru (udáváno odkud vítr vane), průměrné rychlosti (za období alespoň 10 minut) a nárazu, což je krátkodobé zvýšení rychlosti větru (po dobu 1 až 20 s). Rychlost větru se vyjadřuje v m/s nebo v km/h (1 m/s = 3,6 km/h) a měří se ve výšce 10 m nad zemí. Průměrná rychlost větru při zemském povrchu dosahuje 2 až 6 m/s, krátkodobě však může dosáhnout výrazně vyšších hodnot. Udává se že rychlost větru v tornádech dosahuje až kolem 100 m/s. Vítr také bývá zesilován díky modelaci reliéfu - proto vítr většinou zesiluje na horách a zejména na hřebenech.

Rychlé a stabilní větry o rychlosti stovek km v hodině, nazývané jetstream, proudí ve výšce okolo 10 kilometrů nad zemským povrchem, díky nim trvá let do Ameriky déle než zpět. Cestou tam totiž letadla letí proti tomuto větru, cestou zpět naopak vítr letadlům vlastně pomáhá.

Proč vítr fouká?

Vítr je výsledkem snahy o vyrovnání tlakových rozdílů v atmosféře. Zjednodušeně lze říci, že pokud vznikne oblast vyššího tlaku vzduchu a v sousedství naopak tlaková níže, bude vzduch proudit z tlakové výše do tlakové níže tak, aby výsledkem byl uniformní tlak na celém území. K tomu však v realitě nikdy nedojde a tak na Zemi vždy bude docházet k proudění větru. Dalším významným faktem je, že v důsledku otáčení planety Země dochází ke stáčení směru větru. Proto vítr ve skutečnosti nefouká přímo z oblasti vyššího do míst nižšího tlaku vzduchu, ale vlastně většinou víceméně kolmo na tento směr.

Jsou oblasti, kde větry vanou naprosto pravidelně, neboť zde existuje stabilní rozložení tlakových útvarů. Nejlepším příkladem jsou oblasti okolo rovníku, kde vanou stálé větry zvané pasáty právě směrem k rovníku. Opakem jsou mírné zeměpisné šířky včetně ČR, kde je typická velká proměnlivost síly a i směru větru. U nás převládají větry západního směru pronikající od Atlantského oceánu.

Orkán Kyrill

Orkán Kyrill vznikl v důsledku tlakové výše nad jihem Evropy a tlakové níže nad Skandinávií, protože tlakový gradient (rozdíl tlaku) mezi těmito oblastmi byl vysoký, vítr, který v důsledku toho vznikl a směřoval od západu přes celou západní a střední Evropu byl opravdu velmi silný.

Nejsilnější náraz větru byl zaznamenán na Sněžce, kde dosáhl až 60 m/s a překonal tak dosavadní maximum naměřené na Lysé Hoře 7. května 2002, a to 53 m/s. I jinde na našem území pak Kyrill dosáhl extrémních hodnot přes 40 m/s.

Následky takovýchto nárazů větru jsou katastrofální, zejména na budovách a lesích. První, zatím velmi předběžné odhady hovoří o 1,5 až 3 mil. m3 popadaného dřeva v lesích, bohužel ani toto asi nebude konečné číslo. Podobně katastrofické následky si vyžádala vichřice v říjnu 1870 na smrkových lesích na Šumavě, nebo v listopadu 1984 zejména v jižní polovině Čech (5 miliónů metrů krychlových dřevní hmoty).