Velké šelmy žijící v ČR a jejich ochrana - 2 díl

Chraňme před šelmami svá zvířata a majetek, chráníme tím nejen sebe ale právě šelmy samotné.


Možnosti ochrany majetku před šelmami

Ovce - klikněte pro zobrazení detailuOvce
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Velké šelmy si kromě naší ochrany zasluhují také náš respekt. Respektovat tak velká zvířata je možné pouze v tom případě, že známe cestu, jak tato zvířata akceptovat jakožto predátory a přitom nepřijít zbytečně k úhoně a to jak v důsledku nedostatečných znalostí o jejich chování tak i vinou nepostačující ochrany našeho majetku ze strany nás samotných a rovněž ze strany státu.

Každý živočich v přírodě se snaží, aby získal potravu co nejsnadněji. Není proto divu, že se velké šelmy, namísto prohánění divoké zvěře, občas (Nejčastěji napadá z našich velkých šelem hospodářská zvířata vlk, napadení hospodářských zvířat medvědem či rysem jsou oproti napadením vlkem značně nižší. Podle průzkumů z roku 2000 tvoří u vlka hospodářská zvířata - konkrétně ovce, které loví nejčastěji - jen malé procento lovené potravy, kolem necelých 2 %.) uchýlí k lovu špatně zabezpečených domácích zvířat, která mohou lehce napadnout. Strach z lidského pachu je jen malou překážkou, kterou mnozí lovci hospodářských zvířat mohou brzy překonat podobně jako nestabilní ohradník či plot.

Jak se proti napadení hospodářských zvířat velkými šelmami bránit? Žijeme-li v teritoriu nějaké velké šelmy, je pravděpodobné, že se na naše hospodářská zvířata přijde někdy podívat, a pokud jí vyběhnou vstříc nechráněná, zcela jistě nezůstane jen u dívání a jednoho dne zvířata napadne. Byla by koneckonců hloupá, kdyby tak neučinila, vždyť jí servírujeme potravu, kterou může získat téměř bez námahy, přímo pod nos. Především tedy musíme svůj majetek proti šelmám zabezpečit. Existuje hned několik způsobů, jak můžeme své vlastnictví pomoci lépe střežit:

Pastevecký pes
Pastevecký pes představuje jednu z nejlepších možných cest, jak ochránit před velkými šelmami nejen hospodářská zvířata ale i movitý majetek. Je známo poměrně velké množství plemen pasteveckých psů, z nichž nejvíce jsou asi v podvědomí lidí jakožto ochránci stád zakotveni slovenský čuvač nebo balkánský šarplaninec. Pastevecký pes díky svému mohutnému vzhledu odradí většinou šelmu od pokusu o napadení hlídaných zvířat.

Důležité je poznamenat, že než si pořídíme pasteveckého psa, musíme se seznámit s tím, jak jej správně vychovat, aby nám nebyl vinou nevhodného zacházení nakonec spíše na škodu než ku prospěchu. Pasteveckého psa je nejlépe zakoupit již jako štěně a nechat jej vyrůstat přímo se zvířaty, která má chránit. Stane se tak jakoby součástí jejich stáda, a pes přijme zvířata jako členy své smečky, které pak instinktivně chrání.

Svou roli ochránce může sehrát i jakýkoliv domácí pes, který někdy odradí šelmu svým výhružným štěkotem, ale samozřejmě vhodnějším ochráncem je pes pastevecký.

Zvířata zavíráme na noc do chléva
Pokud nemáme natolik velké stádo, že bychom plánovali pořídit si pasteveckého psa, je nutné zavírat zvířata alespoň na noc do bytelného chléva.

Elektrický ohradník
Krávy na Rýchorské květnici - klikněte pro zobrazení detailuKrávy na Rýchorské květnici
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Volba pořízení si elektrického ohradníku je jedním z nejlepších způsobu, jak si zajistit ochranu před velkými šelmami. Jakmile šelma jednou zjistí, že stádo je chráněno elektrickým ohradníkem, přestane se o stádo zpravidla zajímat, neboť by zbytečně vynakládala své síly a riskovala poranění. Elektrický ohradník na ochranu stáda před velkými šelmami je dostatečně vysoký síťový ohradník. Nejedná se tedy o obyčejný elektrický ohradník, jaký známe z běžných pastvin pro skot. Jeho pořízení je značně nákladné. Dobrou zprávou je, že ČSOP Valašské Meziříčí nabízí chovatelům ovcí elektrické ohradníky k vypůjčení. Elektrické ohradníky se půjčují chovatelům, kteří již utrpěli škodu, neboť je pravděpodobné, že právě k nim se šelmy po čase vrátí.

Medvědi jsou nejlepšími protivníky elektrických ohradníků. Proto se proti medvědům doporučuje dvojí elektrické oplocení. Medvěd totiž někdy elektrický šok jakoby setřese, ohradník povalí a hrne se paličatě dál. Druhý elektrický šok z druhého elektrického oplocení jej však přesvědčí, že potravu musí hledat jinde. Útoku už se napříště zpravidla neodváží.

Aby byl elektrický ohradník proti vlkům či medvědům skutečně účinný, musí se instalovat vždy nejméně 20 metrů od košáru. Kdyby se tak nestalo, šelma při příchodu zvířata vyděsí natolik, že v panice ohradník prorazí, a stanou se její snadnou obětí.

Stavba dostatečně vysoké ohrady
Jinou možností ochrany, byť ne tolik bezpečnou, je stavba dostatečně vysokého oplocení pastviny či místa, kde se zvířata přes den volně pohybují. Taková ohrada či plot by měly dosahovat výše nad 180 cm. Důvodem, proč je nezbytné postavit ohradu tak vysokou, je velká fyzická zdatnost rysa a vlka. Rys dokáže z místa vyskočit do výšky až 220 cm! Vlk oproti tomu bez problémů překoná překážku o výši 150 cm.

Vysoká ohrada nás bohužel neochrání před medvědem, protože medvěd se s ohradou nijak nepárá, a jednoduše ji zbortí. Z tohoto hlediska je elektrický ohradník či pastevecký pes vhodnější volbou.

Automaják se sirénou
Poměrně jednoduše poříditelným odstrašovacím prostředkem proti šelmám, zhotovitelným také doma, se ukazuje být světelné zařízení - maják. Automaják je vhodné doplnit také zvukovým poplašným signálem, neboť kupříkladu vlci si dokáží na světelné zařízení už za pouhé dva dny zvyknout.

Poplašné dělobuchy a speciální náboje do brokovnic s gumovým projektilem
I tento způsob ochrany před velkými šelmami je účinný i když jen z části. Ukázalo se, že šelma sice po výbuchu dělobuchu či po zasažení gumovým projektilem uteče, a od plánovaného útoku pro daný den upustí, avšak po několika dnech se k vyhlídnuté kořisti zase vrátí.

Chceme-li dosáhnout co nejúčinnější možné ochrany majetku před velkými šelmami, měli bychom jednotlivé způsoby ochrany kombinovat. Pokud máme tu možnost, měla by mít nad našimi zvířaty po celý den dozor dospělá osoba.

Náhrada škod

Stát hradí případné škody na majetku způsobené velkými šelmami jen v tom případě, že prokážeme, že jsme měli majetek dostatečně zajištěný. Bylo by nelogické, aby stát hradil ty škody, kterým jsme se nesnažili zabránit.

Podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, v novelizovaném znění, je možné náhradu škod poskytnout v těchto případech:

Nahrazuje se škoda způsobená rysem, vlkem či medvědem na

a) životě nebo zdraví fyzické osoby

b) vymezených domestikovaných zvířatech
- Vymezenými domestikovanými zvířaty jsou podle tohoto zákona skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli a jejich kříženci, králíci a kožešinová zvířata.

- Náhrada škod způsobených na skotu, koních, oslech a jejich křížencích, ovcích, kozách nebo prasatech se poskytuje jen v tom případě, že v době vzniku škody byla zvířata v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku. Náhradu je možné poskytnout také v případě, že byla napadená zvířata na volném prostranství pod stálým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa.

- U králíků a kožešinové zvěře, a rovněž u hrabavé drůbeže a vodní drůbeže je podmínkou náhrady škody to, aby byli v době vzniku škody umístěni v uzavřeném objektu.

- Uzavřeným objektem se přitom rozumí stavba nebo zařízení, které zabraňují vymezeným zvířatům ve volném pohybu mimo tento objekt (ohrada, budova, dvůr, oplocený pozemek aj.).

c) psech sloužících k hlídání domestikovaných zvířat

d) včelstvech a včelařském zařízení

f) nesklizených polních plodinách
- Polní plodiny přitom musí být sklizeny v agrotechnických lhůtách obvyklých pro dané území.

- Výjimku představují plodiny nesklizené v daných agrotechnických lhůtách z tzv. důvodu hodného zvláštního zřetele, například za účelem ochrany přírody. V takových případech se náhrada škody způsobená na těchto plodinách poskytuje.

g) trvalých porostech

h) uzavřených objektech
- Náhradu škody na uzavřených objektech stát poskytuje i v tom případě, že škodu způsobila vymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení zvláště chráněným druhem.

i)movitých věcech v uzavřených objektech

Žádost o náhradu škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy

Kompenzaci těchto škod řeší zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění a vyhláška k tomuto zákonu.

Vzniklou škodu je nutné nahlásit nejlépe ihned místně příslušnému orgánu ochrany přírody, který provede šetření. Příslušným orgánem je na chráněném území buďto správa CHKO nebo správa NP, mimo chráněná území se jedná o obec s rozšířenou působností. Své oznámení o způsobené škodě tedy směřujte na nejbližší orgán ochrany přírody, který dané území spravuje.

Součástí šetření, které odpovědný orgán ochrany přírody provede, je sepsání protokolu o způsobené škodě. Ten pak poslouží jako součást podkladů k žádosti o náhradu škody. Příslušný orgán ochrany přírody má rovněž povinnost zajistit vhodným způsobem důkazy o způsobené škodě.

Odpovědný orgán ochrany přírody zavolá zároveň veterinárního lékaře, který ohledá usmrcená zvířata, a vydá veterinární potvrzení o příčině úhynu zvířat. Veterinární potvrzení je nezbytnou součástí podkladů pro žádost o náhradu škody.

Žádost o náhradu škody je nutné podat na příslušný krajský úřad nebo Magistrát, pokud ke škodě došlo na území hlavního města Prahy

do 10 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, jedná-li se o škodu způsobenou na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat nebo včelstvech a včelařském zařízení. Nejpozději lze škodu nahlásit do 6 měsíců ode dne, kdy ke škodě došlo.

nejpozději do 2 let od vzniku škody, bylo-li poškozeno lidské zdraví

do 15 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, co se týče poškození nesklizených polních plodin, trvalých porostů, uzavřených objektů nebo nemovitých věcí v objektech. Nejzazším termínem podání žádosti v tomto případě je lhůta 6 měsíců ode dne, kdy ke škodě došlo.

Žádost o náhradu musí dle zákona č. 115/2000 Sb., obsahovat:
jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele, je-li poškozeným fyzická osoba

název, sídlo a IČO (identifikační číslo) žadatele, je-li jím právnická osoba

popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody

označení šelmy, která škodu způsobila (vlk, rys, medvěd)

popis opatření žadatele, která učinil pro zabránění vzniku škody

způsob poskytnutí náhrady škody (převedením na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně příslušného orgánu aj.)

Některé vybrané přílohy k žádosti:
lékařská zpráva od lékaře, který provedl ošetření, popřípadě léčil fyzickou osobu, jde-li o škodu na životě nebo na zdraví

doklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům, kteří byli šelmami poškozeni nebo zničeni

potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete v majetku poškozeného

doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škodě došlo, jedná-li se o škodu způsobenou na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech

popřípadě odborný posudek o vzniku škody a její výši - nepovinný doklad

Příslušný orgán k žádosti připojí protokol a další důkazní materiál (např. videozáznam, fotodokumentaci) z místního šetření.

Vzor žádosti

Aleš Soukeník, rodné číslo 532111/1006
trvale bytem Jaroslavice č. 21, PSČ 756 04
tel. 732155411

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- adresát:
Krajský úřad Zlínského kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Tř. T. Bati 21
761 90 Zlín

věc: Žádost o náhradu škody

Žádám Vás o náhradu škody způsobené vlkem obecným v noci z 28. 4. na 29. 4. 2001 na jedné ovci v mém vlastnictví.

Popis příčin vzniku škody a rozsah škody:
Škoda byla způsobena živočichem zvláště chráněným dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, a to vlkem. Vlci se dostali do ohrazené pastviny a zlikvidovali celkem jednu ovci.

Odhad vzniklé škody - materiálové náklady: 1 ovce á 3000,- Kč. Celková škoda činí 3000,- Kč.

Škodu způsobil: vlk obecný

Popis opatření žadatele k zabránění škody: Ovce byla umístěna v oploceném pozemku s dřevěným plotem. Oplocení bylo před návštěvou vlků nepoškozené. V okolí byl hlídací pes.

Způsob poskytnutí náhrady škody: Peníze zaslat poštovní poukázkou na adresu trvalého bydliště. / na účet číslo .....

V příloze zasílám veterinární potvrzení a doklad o vlastnictví (čestné prohlášení).

Jaroslavice 3.5.2001

Podpis:

Doklad o vlastnictví je možné nahradit čestným prohlášením o vlastnictví zničeného či poškozeného majetku.

Důležité kontakty:
Vlčí hlídky: vlci.hlidky@hnutiduha.cz ; www.selmy.cz
Rysí hlídky: rysi.hlidky@hnutiduha.cz ; www.selmy.cz
Hnutí Duha: www.hnutiduha.cz
Půjčování ohradníků - ČSOP Valašské Meziříčí: tel. 571 621 602; email: csopvm@quick.cz

Použitá literatura:
Ochrana velkých šelem v České republice : Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 32. ; editoval Petr Stýblo. - Praha. - 2005.
Velké šelmy v Beskydech : dokument ČT. - 2002.
Velké šelmy v České republice : Krása našeho domova/ Ludvík, Kunc. - 6. roč. - 2006
Úplné znění sbírka zákonů : zemědělství, vinařství, lesnictví, myslivost rybářství a ochrana zvířat. - podle stavu k 1.7.2004
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy - novelizované znění z 29. listopadu 2001
Alois, Mikula;Zvířata a jejich osudy; Praha 1972.
Karel, Hájek;Krásy myslivosti; Praha 1969

www stránky:
www.selmy.cz

Fotografie: Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz




Debata k článku 'Velké šelmy žijící v ČR a jejich ochrana - 2 díl'
autor článku:
datum zveřejnění:
29. března 2007


Nejnovější články ze stejné kategorie
Vědci zaznamenali dosud největší úhyn korálů na Velkém bariérovém útesu
Vědci zaznamenali dosud největší úhyn korálů na Velkém bariérovém útesu
Velký bariérový útes v důsledku takzvaného bělení ztratil obrovské množství korálů. Plyne to z...
Indiánské versus babí léto
Indiánské versus babí léto
Po letošním krásném a teplotně nadprůměrném létě jsme se po několika chladnějších prvních...
Vydra říční, přirozený ukazatel čistoty vody
Vydra říční, přirozený ukazatel čistoty vody
Vydry jsou okouzlující vodní predátoři, ale zároveň i ohrožená skupina živočichů, která doplácí...
Co místo betonu mezi paneláky? Ovocný sad!
Co místo betonu mezi paneláky? Ovocný sad!
Líbil by se vám ovocný sad uprostřed klasického panelákového sídliště? Ve slovenské Žilině ho díky...
Křeček ... synantrop!
Křeček ... synantrop!
Pro člověka pohybujícího se v zemědělství nikdy křeček nebyl velkou neznámou, naopak jde o jeden z...
Na Nový rok o slepičí krok
Na Nový rok o slepičí krok
Jistě všichni dobře znáte pranostiky typu „na Nový rok o slepičí krok“, „na Tři krále o krok...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 37%

Poznávací test: Živné rostliny housenek motýlů
Na jakou rostlinu klade motýl na obrázku nejčastěji svá vajíčka?
poznávačka Živné rostliny housenek motýlůpoznávačka Živné rostliny housenek motýlů
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 34%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz