Pražské Klementinum - aneb nejstarší meteorologické měření u nás

Pokud se vydáte na procházku po Starém městě v Praze, určitě si nenechte ujít Klementinský komplet a speciálně potom Klementinskou hvězdárnu. Právě tady bylo už v roce 1752 zahájeno pravidelné meteorologické měření, které pokračuje dodnes.

Počátečních 33 let měření vybraných povětrnostních charakteristik (teploty a tlaku vzduchu) je bohužel neúplných a mnohdy byla prováděna pouhým odhadem. Za počátek ucelené klementinské řady se tak považuje až rok 1775. K pravidelnému odečítání a měření teploty vzduchu sloužily tzv. "mannheimské hodiny", podle kterých se zapisoval průběh počasí vždy v 7, ve 14 a v 21 hodin během dne. Mimochodem právě proto se dodnes průměrná denní teplota vypočítává jako součet teplot v těchto časech - teplota v 21 hodin se započítává dvakrát - a dělí se čtyřmi.

Klementinská meteorologická stanice je díky své nejdelší řadě pozorování počasí považována za unikát v celé střední Evropě a dnes, kdy se stále častěji hovoří o změně klimatu, představuje více než 250-letá řada měření ojedinělý zdroj informací.

Pokud vyhodnotíme teplotní rekordy, tj. extrémní teploty naměřené od roku 1775, i laické závěry jsou alarmující. Od roku 2000 do roku 2006 bylo v pražském Klementinu překonáno celkem 50 teplotních rekordů - doposud nejvyšší zaznamenané teploty. Nejvíce jich padalo v zimě, konkrétně v lednu 2002 a v únoru 2004. Také v květnu 2003 byl teplotní rekord naměřen hned třikrát. V letech 1990 až 1999 bylo zaznamenáno celkem 50 dosud platných teplotních rekordů. Nejvíce jich znovu padalo v zimě (v lednu v roce 1991 a v únoru 1993 a 1999). Pro srovnání za stejné časové období o 100 let dříve 1890 až 1906 je dosud v platnosti pouhých 10 rekordů, z let 1790 až 1806 potom celkem 18. Od počátku letošního roku 2007 padl teplotní rekord v pražském Klementinu už 4x a ve všech případech to bylo opět v lednu (1.,10.,19.,21.).

Tato čísla jsou opravdu varující, jejich výklad však nesmí zapomenout na další významný faktor a to způsob měření. Pokud se totiž půjdete podívat na dvůr Klementina, nenajdete zde klasickou meteorologickou budku ve 2 m nad zemí, ale budete se muset podívat nahoru do druhého patra budovy, kde je budka atypického tvaru umístěna na stěně budovy. A právě umístění stanice výrazně ovlivňuje měření. U Klementina se totiž výrazně projevuje tzv. tepelný ostrov města. Lidská činnost v městském prostředí produkuje množství tepla, asfalt se rychleji zahřívá a výsledkem jsou ve velkých městech vyšší teploty než v okolí. Přitom jak Praha rostla, rostl i efekt tepelného ostrova a množství teplotních rekordů.

V Klementinu jsou celkem dvě meteorologické budky - žaluziová a plechová. V prvním patře severní strany jižního křídla na hlavním nádvoří měří teplotu (včetně minimální a maximální teploty na zvláštních teploměrech) a vlhkost vzduchu již výše zmiňovaná meteorologická budka žaluziová. Plechová budka je na střešní plošině na východním křídle technické knihovny a denně jsou v ní zaznamenáváno množství spadlých srážek a délka slunečního svitu přístrojem zvaným heliograf. V Klementinu není stálý meteorologický pozorovatel, který by sledoval aktuální chod prvků, odečítat údaje sem dochází pozorovatel z nedalekého Karlova. To je mimo jiné důvod, proč informace o tom zda byl v Klementinu dosažen teplotní rekord je k dispozici až večer.

Na závěr ještě vybrané charakteristiky Klementina: Klementinum (50°02´45´´ s.š. 14°02´45´´v.d.) leží v nadmořské výšce 191 metrů. Vůbec nejvyšší absolutní naměřená teplota +37, 8 °C tu byla zaznamenána 27. července 1983, nejnižší -27,6 °C 1. března 1785. Průměrná roční teplota za období 1971-2000 dosáhla 10,4 °C, což je o 0,4 °C více ve srovnání s roky 1961-1990. Průměrný roční srážkový úhrn v letech 1971-2000 byl 456,5 mm, tedy ve srovnání s obdobím 1961-1990 se snížil o 13,2 mm.




Debata k článku 'Pražské Klementinum - aneb nejstarší meteorologické...'
autor článku:
datum zveřejnění:
14. května 2007





Nejnovější články ze stejné kategorie
Likvidace baterií jako výzva celému světu
Likvidace baterií jako výzva celému světu
Baterie napájejí všechna ta mobilní elektronická zařízení, která jsou nezbytnou součástí našeho...
Dešťové kapky vytvářejí kráter jako meteority
Dešťové kapky vytvářejí kráter jako meteority
Víte, co má společného kapka vody a asteroid? Vědci zjišťovali, co se stane, když dešťová kapka...
Pod ochranou solárních Baronů
Pod ochranou solárních Baronů
S rychlým rozvojem fotovoltaických elektráren, se zvedla vlna nevole týkající se záboru zemědělské...
Oteplování planety může mít vliv na měnící se výšku tónů a velikost kvákajících žab
Oteplování planety může mít vliv na měnící se výšku tónů a velikost kvákajících žab...
Toto zjištění stanovili vědci po výzkumu hlasových záznamů žab z rodu Eleutherodactylus coqui...
Odpadní voda – Hnojivá závlaha pro zemědělce?
Odpadní voda – Hnojivá závlaha pro zemědělce?
Ve svém díle „Die Chemie in ihrer Anwendung auf Agrikultur und Physiologie“ z roku 1840, Justus von...
Velké širé rodné lány jižní Moravy
Velké širé rodné lány jižní Moravy
Kdo by neznal lyrickou báseň Josefa Václava Sládka opěvující krásu a rozmanitost přírody...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněhové vločky
Poznejte různé typy krystalů sněhových vloček.
poznávačka Sněhové vločkypoznávačka Sněhové vločky
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 39%

Poznávací test: Přístupné jeskyně v ČR
Ze které jeskyně pochází fotografie?
poznávačka Přístupné jeskyně v ČRpoznávačka Přístupné jeskyně v ČR
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 26%

Vyhledávání


Reklama

Již příště zde může být Vaše reklama!

Tapety na plochu


tapeta Zima

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.

Facebook



© 2004 - 2015 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • tiskové zprávy
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz bez výslovného souhlasu provozovatele je zakázáno.     RSS kanál serveru www.Příroda.cz