Pražské Klementinum - aneb nejstarší meteorologické měření u nás

Pokud se vydáte na procházku po Starém městě v Praze, určitě si nenechte ujít Klementinský komplet a speciálně potom Klementinskou hvězdárnu. Právě tady bylo už v roce 1752 zahájeno pravidelné meteorologické měření, které pokračuje dodnes.

Počátečních 33 let měření vybraných povětrnostních charakteristik (teploty a tlaku vzduchu) je bohužel neúplných a mnohdy byla prováděna pouhým odhadem. Za počátek ucelené klementinské řady se tak považuje až rok 1775. K pravidelnému odečítání a měření teploty vzduchu sloužily tzv. "mannheimské hodiny", podle kterých se zapisoval průběh počasí vždy v 7, ve 14 a v 21 hodin během dne. Mimochodem právě proto se dodnes průměrná denní teplota vypočítává jako součet teplot v těchto časech - teplota v 21 hodin se započítává dvakrát - a dělí se čtyřmi.

Klementinská meteorologická stanice je díky své nejdelší řadě pozorování počasí považována za unikát v celé střední Evropě a dnes, kdy se stále častěji hovoří o změně klimatu, představuje více než 250-letá řada měření ojedinělý zdroj informací.

Pokud vyhodnotíme teplotní rekordy, tj. extrémní teploty naměřené od roku 1775, i laické závěry jsou alarmující. Od roku 2000 do roku 2006 bylo v pražském Klementinu překonáno celkem 50 teplotních rekordů - doposud nejvyšší zaznamenané teploty. Nejvíce jich padalo v zimě, konkrétně v lednu 2002 a v únoru 2004. Také v květnu 2003 byl teplotní rekord naměřen hned třikrát. V letech 1990 až 1999 bylo zaznamenáno celkem 50 dosud platných teplotních rekordů. Nejvíce jich znovu padalo v zimě (v lednu v roce 1991 a v únoru 1993 a 1999). Pro srovnání za stejné časové období o 100 let dříve 1890 až 1906 je dosud v platnosti pouhých 10 rekordů, z let 1790 až 1806 potom celkem 18. Od počátku letošního roku 2007 padl teplotní rekord v pražském Klementinu už 4x a ve všech případech to bylo opět v lednu (1.,10.,19.,21.).

Tato čísla jsou opravdu varující, jejich výklad však nesmí zapomenout na další významný faktor a to způsob měření. Pokud se totiž půjdete podívat na dvůr Klementina, nenajdete zde klasickou meteorologickou budku ve 2 m nad zemí, ale budete se muset podívat nahoru do druhého patra budovy, kde je budka atypického tvaru umístěna na stěně budovy. A právě umístění stanice výrazně ovlivňuje měření. U Klementina se totiž výrazně projevuje tzv. tepelný ostrov města. Lidská činnost v městském prostředí produkuje množství tepla, asfalt se rychleji zahřívá a výsledkem jsou ve velkých městech vyšší teploty než v okolí. Přitom jak Praha rostla, rostl i efekt tepelného ostrova a množství teplotních rekordů.

V Klementinu jsou celkem dvě meteorologické budky - žaluziová a plechová. V prvním patře severní strany jižního křídla na hlavním nádvoří měří teplotu (včetně minimální a maximální teploty na zvláštních teploměrech) a vlhkost vzduchu již výše zmiňovaná meteorologická budka žaluziová. Plechová budka je na střešní plošině na východním křídle technické knihovny a denně jsou v ní zaznamenáváno množství spadlých srážek a délka slunečního svitu přístrojem zvaným heliograf. V Klementinu není stálý meteorologický pozorovatel, který by sledoval aktuální chod prvků, odečítat údaje sem dochází pozorovatel z nedalekého Karlova. To je mimo jiné důvod, proč informace o tom zda byl v Klementinu dosažen teplotní rekord je k dispozici až večer.

Na závěr ještě vybrané charakteristiky Klementina: Klementinum (50°02´45´´ s.š. 14°02´45´´v.d.) leží v nadmořské výšce 191 metrů. Vůbec nejvyšší absolutní naměřená teplota +37, 8 °C tu byla zaznamenána 27. července 1983, nejnižší -27,6 °C 1. března 1785. Průměrná roční teplota za období 1971-2000 dosáhla 10,4 °C, což je o 0,4 °C více ve srovnání s roky 1961-1990. Průměrný roční srážkový úhrn v letech 1971-2000 byl 456,5 mm, tedy ve srovnání s obdobím 1961-1990 se snížil o 13,2 mm.




Debata k článku 'Pražské Klementinum - aneb nejstarší meteorologické...'
autor článku:
datum zveřejnění:
14. května 2007


Nejnovější články ze stejné kategorie
Bezobratlí žijící v našich domácnostech jsou nositeli téměř 1500 virů
Bezobratlí žijící v našich domácnostech jsou nositeli téměř 1500 virů
Trpíte často chřipkou? Raději se podívejte, jestli pod postelí nemáte moc pavouků!
Jestřábi při vyhledávání kořisti používají podobnou strategii jako lidé
Jestřábi při vyhledávání kořisti používají podobnou strategii jako lidé
Ornitologové z Haverford College a The College of New Jersey natočili unikátní video, které zachycuje...
Časté souboje samců mohou způsobit vyhynutí druhu
Časté souboje samců mohou způsobit vyhynutí druhu
Nic se nemá přehánět. Toto známé moudro platí i pro soupeření o přízeň nejatraktivnějších...
Lidé dokážou snadněji zaznamenat přítomnost hada, než neškodného zvířete
Lidé dokážou snadněji zaznamenat přítomnost hada, než neškodného zvířete
Nová studie ukázala, že evoluce nás vybavila schopností všimnout si i velice dobře kamuflovaného hada...
Bonobové mají ve stáří podobné potíže se zrakem jako lidé
Bonobové mají ve stáří podobné potíže se zrakem jako lidé
Kdyby šimpanzi bonobo uměli číst, v pokročilém věku by si museli pořizovat brýle. Plyne to z nových...
Další tajemství velrybích písní odhaleno
Další tajemství velrybích písní odhaleno
Jak a proč velryby zpívají? Tato otázka už dlouhou dobu nedá spát mnoha biologům z celého světa.
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 37%

Poznávací test: Ptačí siluety
Jakou siluetu bude mít za letu tento pták?
poznávačka Ptačí siluetypoznávačka Ptačí siluety
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 92%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Zvířecí sex ;-)

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz