Veverka obecná - roztomilá ozdoba našich lesů a parků

třída	savci - Mammalia
řád	hlodavci - Rodentia
rod	veverka - Sciurus
druh	veverka obecná - Sciurus vulgaris (Linnaeus, 1758)

Vzhled veverky

Tohoto roztomilého hlodavce asi nikomu moc představovat nemusím, takže jenom krátce. Zbarvení srsti bývá různé, od rezavé, přes šedou až černou. Spodní část těla je bílá.

Barva srsti má určitou souvislost s tím, kde veverka žije. Rezavých veverek je více v nižších oblastech a těch tmavých na horách. Nepřehlédnutelný je její dlouhý chlupatý ocas, který používá i jako kormidlo při skákání z větve na větev. Ocas bývá stejně dlouhý jako tělo samotné.

Známé štětičky na ušních boltcích narůstají veverkám jen na zimu, přes léto nic takového na uších nemají.

Rozšíření veverek

Veverky se u nás vyskytují téměř všude, od nížin až po podhorské oblasti. Zdá se, že se z volné přírody stahují stále častěji do městských parků, kde mají dostatek potravy nejen přirozené, ale můžeme vidět i veverky loudící u laviček s lidmi, kteří právě konzumují svoji svačinu. Při jejich krmení si ale musíte dávat pozor na mandle - ty jsou pro veverky smrtelně jedovaté!

Způsob života a potrava

Tento ve dne aktivní hlodavec tráví většinu života v korunách stromů. Při skoku ze stromu na strom může překonat vzdálenost až 4 metry. I na zemi si však počíná velmi obratně. Jak zemi tak na stromech sbírá semena a pupeny jehličnatých i listnatých stromů.

Veverka nepohrdne ani hmyzem, houbami nebo ptačími vejci. Patří mezi hlodavce, kteří si na zimu ukládají potravu. Žije většinou v páru.

Rozmnožování

Právě díky své velmi dobré rozmnožovací schopnosti se veverkám podařilo přežít i období, kdy byly loveny pro svoji kožešinu a jemné maso. Ve svém revíru, který může mít velikost až 50 hektarů, má několik hnízd vysoko ve větvích, která střídavě využívá.

Ke stavbě využívá listí a větvičky. Nepohrdne ani dutinou stromu či ptačí budkou s dostatečně velikým otvorem. Mláďatům ustele na kůže rozcupované tak, že je měkounká jako vata. Veverčí páreček dokáže třikrát ročně přivést na svět 3 - 4 mláďata.

Mláďata se rodí holá a slepá. Oči se jim otvírají po čtrnácti dnech života.

Jakmile zhruba po měsíci vystrčí mláďata své čumáčky z hnízda a začnou dovádět na větvích, je to opravdu krásná podívaná. Veverky se mohou dožít až 7 let.

Varování: opuštěná mláďata veverek potřebují vaši pomoc!

U většiny mláďat savců, které naleznete zdánlivě opuštěná na zemi, platí pravidlo nezasahovat. U veverek je to ale zcela jinak. Malá veverka k životu nezbytně potřebuje svou matku a její mléko.

Pokud malá veverka vypadne z hnízda, její matka jí už nedokáže pomoci a mládě hyne hladem nebo zimou!

Malá veverka ale nemusí jen vypadnout z hnízda. Pokud je větší, tak může z hnízda utéct sama při pokusu o průzkum okolí. S troškou štěstí se pak do hnízda dokáže vrátit sama, ale často se naopak ztratí. Potom v zoufalé snaze o nalezení jídla může začít doslova „pronásledovat“ okolo jdoucí lidi, psy nebo i kočky.

V obou případech je malá veverka v situaci, kdy zcela nezbytně potřebuje pro záchranu svého života lidskou pomoc. Pokud tedy něco takového zpozorujete, tak okamžitě kontaktujte nejbližší stanici ČSOP a domluvte si s nimi další postup.

Nesnažte se ale sami dávat malé opuštěné veverce žádné jídlo nebo jí nějak „zachraňovat“ sami, velmi pravděpodobně byste jí naopak zahubili.

Ochrana

Podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří veverka obecná mezi ohrožené. Tím pádem je zvlášť chráněná.

český název	Veverka obecná
latinský název	Sciurus vulgaris
hlavní znaky	Dlouhý huňatý ocas, rezavě až černě zbarvený stromový hlodavec. Náprsenku a břicho má bílé.
způsob života	v páru v korunách stromů
rozšíření ČR	celá
rozšíření svět	Evropa a Asie
potrava	semena stromů, hmyz, vejce
doba březosti	38 dní
počet mláďat	až 3x ročně 3 - 4 mláďata
ochrana	Ohrožený druh

zdroje:
www.rozhlas.cz
pres.kolin.cz/veverka
Turistický průvodce přírodou do kapsy (Zimmerová, Handel)